Článek
Přísná opatření, která vláda od čtvrtka zavedla, by podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly měla trvat do doby, než reprodukční číslo klesne na 0,8. „A zároveň tu bude příznivější situace z hlediska počtu osob, které se denně nakazí,“ uvedl Prymula.
Stlačení reprodukčního čísla ze současných 1,36 na 0,8 ale bude podle imunologa Václava Hořejšího trvat ještě dlouho. „Když reprodukční číslo klesne do konce roku, tak budeme rádi, dřív se k číslu 0,8 nedostaneme,“ předpovídá Hořejší v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Pokud by tedy platila Prymulova slova, tak by současná opatření mohla trvat až do konce roku. „Jinak to ani nejde, navíc si myslím, že může ze strany vlády do konce roku přijít další zpřísnění,“ obává se Hořejší.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula oznámil nová opatření, pomohou reprodukční číslo stlačit do tří týdnů, jak si vláda slibuje?
Je potřeba si říct, že vláda přijala nová opatření pozdě. Podle mého názoru k tomu vláda přistupovala příliš opatrně a všechna tato opatření se měla dát do jednoho balíku a nařídit lidem, aby je dodržovali, už před měsícem – nejpozději v první polovině září. Kdyby se to udělalo, tak nejsme v tomhle průšvihu co teď.
Ale myslím si, že stlačení reprodukčního čísla by se na základě těchto nových opatření mohlo lehce projevit nejpozději do čtrnácti dnů.
Říkáte lehce projevit. Ministr ale řekl, že rozvolňování opatření se dá předpokládat, pokud reprodukční číslo klesne na 0,8. Za jak dlouho by to podle vás mohlo nastat?
Když reprodukční číslo klesne do konce roku, tak budeme rádi. Dřív se k číslu 0,8 ale nedostaneme.
Takže se dá předpokládat, že tato opatření budou až do konce roku?
Ano, jistě, jinak to ani nejde. Budeme ještě rádi, když se některé věci uvolní dříve než na konci roku. Dokonce si myslím, že přijde ze strany vlády ještě zpřísnění některých opatření.
Václav Hořejší
- molekulární biolog a imunolog. A také popularizátor vědy, bojovník proti šarlatánství,
- profesuru imunologie získal roku 2000 na Univerzitě Karlově,
- v letech 2005 až 2016 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR,
- autor více než 220 vědeckých studií, které doposud měly téměř jedenáct tisíc citací.
Prymula v pondělí poslancům řekl, že špička druhé vlny epidemie koronaviru v Česku přijde okolo 11. listopadu, souhlasíte s ním?
To je realistický pohled a ano, podle mě se ukáže, jestli je situace více přijatelná a nedojde ke kolapsu nemocnic, což je to největší nebezpečí. Nedá se ale čekat, že po tomto termínu ten počet začne hned klesat. Příští týden budeme mít 20 až 30 tisíc nakažených lidí denně, a pokud se vše podaří a opatření do konce roku zaberou, tak budeme rádi, že bude do 4 tisíc nakažených lidí denně.
Takže na současné nárůsty okolo 10 tisíc nových případů denně budeme ještě rádi vzpomínat?
Když se během dvou týdnů stabilizujeme na té vysoké úrovni v počtu nakažených, tak za 14 dní si opravdu řekneme, že tohle byla ještě dobrá situace. Problém ale bude ten, že s rostoucím počtem nakažených bude stoupat i počet lidí s těžkým průběhem onemocnění a také počet lidí, kteří na nemoc umřou. Česko do konce roku dožene v počtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel nejvíce postižené země – kterými byla v první vlně Belgie, Švédsko, Velká Británie.
Dá se udělat ještě něco, když tato opatření nebudou stačit?
Říká se, že jsou podobná opatření jako na jaře. Ale i v té době vláda nezakázala lidem chodit do práce a to si myslím, že je opatření, které by v nouzi mohlo pomoci, protože velké procento nakažených se nakazilo v práci – lidé se tam potkávají, chodí na obědy. Ale toto opatření se na jaře neuplatnilo, protože počet onemocnění byl nízký a lidé do práce chodili – až na práci v odvětví služeb. Takže pokud nová opatření nezaberou, tak jediné opatření, které by s tím zamávalo, je tohle. Lidé by nechodili do práce kromě některých nezbytných odvětví.
Už na začátku jste říkal, že opatření přišla pozdě. Jak si to vysvětlujete?
Jak už jsem říkal, tato opatření měla být venku už v půlce září, chápu, že se vládě zdálo, že tady je jenom pár případů, ale predikce jasně ukazovaly, že počty budou rapidně narůstat, museli to dle mého názoru vědět i epidemiologové, takže nevím, jestli vláda z hloupého populismu nic neřešila. Možná si řekla, že budou volby a lidi by se naštvali, tak z toho důvodu k plošným opatřením nepřistoupili. Navíc vládě nahrávala vyjádření řady nezodpovědných lidí, kteří nemoc po celou dobu zlehčují.
Takže to byl ze strany politiků kalkul?
I zahraniční data ukazovala, jaký bude průběh epidemie v Česku do dalších měsíců. Alibi, že experti něco říkají – typu pan Šmucler nebo rektor Univerzity Karlovy –, jsou scestné. Lidé i politici, kteří nemoc zlehčují, se chovají naprosto nezodpovědně.