Článek
Vláda ani nemusí nařizovat stav nouze jako na jaře, přesto firmy teď vstoupily do týdnů, v nichž některým bez přehánění jde o existenci. Především všichni, které živí cestovní ruch, volný čas, kultura, ale také třeba výuka cizích jazyků trpí druhou vlnou koronaviru.
Základní otázka je jasná: jak přesvědčit zákazníky, že život navzdory nejistotě pokračuje a je třeba utrácet.
O to se snaží například i společnost Stavby a reality CZ, která vlastní dva hotely v Praze, čtyřhvězdičkový Antik City poblíž Václavského náměstí a pětihvězdičkový Republika & Suites u Petrského náměstí.
Snížila ceny za ubytování, napojila se na restaurace, s nimiž nabízela výhodné kombinace se stravou, zapojila se do slevových portálů a snaží se kromě cizinců oslovovat i Čechy. V pětihvězdičkovém hotelu na Praze 1 to stačí pokrýt režijní náklady, ale provoz čtyřhvězdičkového si ani na režijní náklady nevydělá a majitel vymýšlí nové formy ubytování.
„Ačkoliv je Antik City kousek od Václavského náměstí, přesto je už na Praze 2 a ve vyhledávačích nemá šanci. Museli jsme ho zavřít a budeme se ho snažit nabídnout lidem na dlouhodobé ubytování,“ říká majitel firmy Tomáš Pražák s tím, že pokud by mu oba hotely nepatřily, ale měl je jen v pronájmu, už by nepřežily.
Další měsíce podle něj budou nejkritičtější. „Přicházejí slabé měsíce roku a navíc nám hrozí vracení peněz za zaplacené ubytování na dobu karantény. Už jednou se nám podařilo lidi přesvědčit, aby si pobyty přebookovali, pokud se nám to nepodaří podruhé, hrozí nám výdaj až 90 tisíc eur,“ vysvětluje Pražák.
Cestovnímu ruchu podle něj pomůže kromě vakcíny na covid zlepšení bezpečnostní situace v zemi, další vládní programy na udržení zaměstnanců a velká mezinárodní kampaň na podporu Prahy jakožto turistické destinace.
Těžce se s koronavirem potýká také kultura. Národní divadlo muselo například zrušit 400 představení. Z více než 80 tisíc vstupenek za zhruba 53 milionů je nyní vypořádáno 74 tisíc. Kulturnímu stánku chybí také výnosy ve výši zhruba 120 milionů korun a do konce roku očekává jejich propad ve výši zhruba čtvrt miliardy korun.
Divadlo se tak snaží udržet diváky ve svých prostorách navzdory velmi těžké situaci, kdy několik zaměstnanců mělo pozitivní test na covid a v karanténě byl i sbor Opery Národního divadla. Společnost tak mění repertoár a udržuje oddělené vstupy pro zaměstnance a diváky. Pracovníci musejí používat roušky, je jim měřena teplota a celé prostory se neustále dezinfikují.
„Operní program v historické budově ND je po vzoru světových operních domů upraven. Místo inscenace Libuše jsme uvedli koncertní provedení výběru známých árií z českých oper. Opery Její pastorkyňa a Rusalka byly uvedeny v mírně upravené verzi – bez vystoupení sboru – a místo inscenace Prodaná nevěsta jsme uvedli slavnostní koncert Z pokladů české opery,“ vysvětluje mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk způsob, kterým lze pokračovat v činnosti navzdory nelehké situaci.
Ztráty z jara mají v živé paměti také provozovatelé fitness center. Těm po skončení anticovidových opatření pomáhalo, že se lidé snažili zbavit tuků získaných při sezení v home office. Nyní se musejí vypořádat s obavami klientů řadou hygienických opatření.
Například sportovní klub EveryDay Fitness, který otevřel posilovnu v budově Airport Business Centrum na Letišti Václava Havla s tím, že bude k dispozici tisícům zaměstnanců areálu, se snaží viru čelit důrazem na samostatnost sportovců.
„Počítáme se zhoršením situace a provoz ‚živé recepce‘ jsme omezili jen na pět hodin denně, zbytek vykrýváme ‚samoobsluhou‘. Máme jasná pravidla, která dodržují i klienti, tedy dezinfekce při vstupu do fitness centra, dodržování rozestupů a následné dezinfekce cvičebních pomůcek a strojů, které použili,“ popisuje režim majitel posilovny David Knobloch.
O tom, že teď nastaly těžké časy, mluví i učitelka němčiny Jutta Pflanzová, která se v Praze posledních deset let živí výukou svého mateřského jazyka.
„Obvykle jsem měla kolem dvaceti studentů týdně, teď jsem na polovině a už se ozývají další klienti, že hodiny ruší. Jejich zaměstnanci se vracejí na home office a jednáme o tom, jestli bude výuka aspoň na dálku. Už to začíná být skutečně těžké se uživit,“ vysvětluje Pflanzová s tím, že nové zakázky nepřicházejí.
Nejistá doba dopadá citelně také na organizátory kroužků, které jsou závislé na ochotě rodičů platit svým dětem jejich koníčky. „Dcera měla nastoupit do skupiny pro malé děti, ale protože jsme v častém kontaktu s prarodiči, tedy z pohledu koronaviru potenciální rizikovou skupinou, tak bohužel nenastoupila,“ popisuje Eva Dědinová z Prahy 3 důvody toho, proč dceru z kroužku odhlásila.
Pořadatelé se tak snaží nahradit výuku online vyučováním. „Hraji na saxofon a v době karantény jsme s panem učitelem trénovali pomocí videohovoru. Bylo to bizarní, ale kupodivu to šlo,“ říká Josef Špaček, který chodí do ZUŠ Jana Hanuše v Praze.
Vedle online výuky však pořadatelé zkouší novinku. „Rozhodli jsme se otevřít kurzy s možností jednorázové návštěvy. Jednorázové lekce stojí 180 Kč. Důvodem našeho rozhodnutí je snaha o to, aby i děti rodičů, kteří jsou opatrnější, mohly navštěvovat naše hodiny,“ stojí ve vyjádření Hudebního knoflíku, volnočasové organizace na Praze 9 – Prosek.
Jedeme online
Podle Martiny Vokrouhlíkové z Asociace neformálního vzdělávání je však pro obor situace velmi vážná navzdory tomu, že se pořadatelé kurzů připravovali na další vlnu koronaviru pomocí online výuky velmi pečlivě. „Řekněme si to na rovinu. V případě, že by došlo k omezení nebo úplnému zastavení jejich činnosti, pro řadu subjektů to bude likvidační.“
Na online výuku najely i jazykové firmy. Ty však příchod druhé vlny viru tak tragicky nevidí. „Naše jazyková škola počítá se všemi možnými scénáři, nicméně nevidíme důvod podléhat panice. Žádný významný propad tržeb jsme nezaznamenali. Většina studentů z řad veřejnosti i firem chce ve výuce pokračovat, protože ví, že pauza v jazyce se jen těžko dohání,“ říká Simona Škurková, ředitelka Lingua Centrum jazyková škola.
Škola je podle ní na vše připravena. „Vše je vydezinfikováno, v učebnách jsou rozestupy a v případě dalšího lockdownu přejde výuka plynule na distanční formu, stejně jako tomu bylo na jaře. Ještě stále máme značné procento studentů, kterým se výuka online zalíbila a pokračují v ní nezávisle na korona-situaci. Věříme, že firmy, které mají zdravě nastavený postoj vůči této krizi, to hravě ustojí,“ dodává Škurková.
Podobně vnímá situaci i Jiří Spěváček, majitel překladatelské agentury a jazykové školy Spěváček.
Řetězce se viru nebojí
Silnou odolnost prokazují po úderu první vlny také potravinové řetězce, jejichž pokladní odděluje od tisíců zákazníků jen plexisklo a rouška.
Ačkoliv přísná hygienická opatření stála řetězce podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy miliardu korun (počet nakažených se podařilo udržet v řádu jednotek), potravinové obchody se alespoň nepotýkají s poklesem příjmů.
„Tržby kopírují vývoj z minulých let. Navíc se aktuálně situace uklidnila. Jsme ve standardním režimu, nicméně společnost přirozeně s malým napětím čeká, co se bude dít dál. Český občan se však o zásobování potravinami opravdu nemusí bát. První půlrok letošního roku ukázal, že zafungovala spolupráce nejen napříč obchodem, ale i s výrobci a zemědělci. Dnes jsme tak připraveni o to líp,“ říká Prouza.
„Nesmírně důležitý ale bude otevřený, racionální a předvídatelný přístup státu. To, čeho jsme svědky v posledních dnech, je spíše bohužel opak,“ dodává.
Naopak kamenné obchody, jejichž zboží není nutnou položkou každodenní spotřeby a které jsou navíc umístěny v obchodních centrech, už ohledně dalšího vývoje tak optimistické nejsou. Jejich návštěvnost totiž rychle kolísá podle toho, jak přísná opatření zrovna platí (roušky ano, roušky ne) a jak tvrdou rétoriku politici razí.
„O uplynulém víkendu přišlo v Praze do Quadria o více než polovinu méně lidí než před rokem. A opětovná povinnost nosit roušky se tentokrát projevila silně i v regionech,“ říká Petr Brabec, šéf obchodních center v realitní skupině CPI Radovana Vítka, která v Česku ovládá 14 procent veškeré plochy obchodních center. Nižší návštěvnost má tím pádem přímý dopad na firmy, které v centrech své služby nabízejí.
