„Přišel čas jít domů.“ Po 20 letech Afghánistán opouští cizí vojska

Co 11. září 2001 začalo, má příznačně 11. září i skončit. Slovy „nastal čas, aby američtí vojáci odešli domů“ Joe Biden zahájil odpočet posledních měsíců dvacet let trvající mise cizích sil v Afghánistánu. Američtí vojáci spolu se svými spojenci oblast začínají opouštět v sobotu 1. května.

Připomeňte si nejvýznamnější milníky posledních dvou desetiletí v Afghánistánu:

Cílem afghánské mise byl primárně boj s terorismem. I proto na území České republiky ohledně stahování vojsk panují v nejvyšších patrech politiky rozporuplné názory. Dlouhodobě proti stažení vojáků z Afghánistánu vystupoval prezident Miloš Zeman, který opakovaně dává najevo obavy z posílení extremistů z Tálibánu a ze svržení afghánské vlády. Jednoznačná shoda nepanuje ani mezi českými poslanci.

Zahraniční misí v Afghánistánu prošlo od jejího začátku 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Nyní má v misi česká armáda asi šest desítek svých příslušníků. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bude Česká republika respektovat dohodu ministrů obrany a zahraničí NATO, a i české vojáky tak čeká návrat domů.

Afghánská mise pro českou armádu znamená i jedno smutné „nej“ - operaci, ve které od roku 1990 ztratila nejvíce mužů. Prvním českým vojákem, který během mise 4. května 2007 padl, byl osmadvacetiletý rotmistr Nikolaj Martynov ze 4. brigády rychlého nasazení. Při vyprošťování zapadlého vozidla v provincii Badachšán ho zavalila lavina kamení a bahna.

O rok později, v roce 2008, přišel o život devětadvacetiletý rotný Radim Vaculík ze 102. průzkumného praporu. Auto, které řídil v provincii Lógar, najelo na nálož. V tomtéž roce zemřel i pětatřicetiletý praporčík speciální jednotky Vojenské policie Milan Štěrba při útoku sebevražedného atentátníka na jihu Afghánistánu, při kterém byli zranění i další dva Češi.

Během roku 2011 zemřel po najetí autem na improvizované výbušné zařízení v provincii Vardak jedenatřicetiletý rotmistr Robert Vyroubal. Při útoku na vozidlo na základně Šindánd v afghánské provincii Herát padl rotný Tomáš Procházka. V říjnu téhož roku následkům střelného zranění při útoku na bojové stanoviště v provincii Vardak podlehl rotmistr Adrian Werner.

Čtyři české vojáky stál život výbuch improvizované nálože u základny Bagrám 8. července 2014. Zemřeli David Beneš, Ivo Klusák, Libor Ligač a Jan Šenkýř. Těžce zraněn byl i rotmistr Jaroslav Lieskovan, který o měsíc později na následky zranění ve střešovické nemocnici zemřel.

5. srpna 2018 v okolí základny Bagrám sebevražedný útočník zabil tři české vojáky - rotného Martina Marcina, desátníka Kamila Beneše a teprve 25letého desátníka Patrika Štěpánka.

Počty vojenských obětí však značně předčí civilní ztráty. Během války v Afghánistánu dle odhadů zemřelo okolo 40 tisíc lidí. Jen den před oznámením Joea Bidena o stahování vojsk Organizace spojených národů uvedla, že počet zabitých a zraněných civilistů v Afghánistánu během prvních tří měsíců roku 2021 byl „výrazně“ vyšší než před rokem. „Obzvláště znepokojivé je 37procentní zvýšení počtu zabitých a zraněných žen a 23procentní nárůst dětských obětí ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2020,“ stojí ve zprávě.