Článek
„Jsem trochu nejistá, protože jsem si tři čtvrtě roku ani nebroukla,” okomentovala zpěvačka Marta Kubišová své vystoupení v rámci velkého koncertu na Václavském náměstí, který je vrcholem připomínkových akcí k padesátému výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Na pódiu zazní i Kubišové nejznámější píseň Modlitba pro Martu z roku 1968. „Netušila jsem, že se píseň stane symbolem odporu,” řekla k populární skladbě zpěvačka. „Prostě jsem jen nazpívala novou písničku, protože jsem nechtěla zpívat Cestu.”
Modlitba pro Martu se stala pro Kubišovou osudovou písní. „Přirostla mi jako batůžek na záda. Jedna paní říkala, že jsem se kvůli ní asi narodila, kvůli Modlitbě,” uvedla zpěvačka.
V určitou chvíli byla důvodem pro přerušení její pěvecké kariéry, umělkyně ale ničeho nelituje. Několikrát i prohlásila, že jí zpěv vlastně tolik nechyběl – suplovaly jí ho aktivity v disentu. „V té době jsem se vzdělala, protože jsem měla možnost číst věci, které by se ke mně jinak nedostaly. Kdybych zpívala dál, jezdila bych asi po světě… Takhle jsem se seznámila a setkala s úžasnými lidmi,” vzpomínala Kubišová.
Modlitba pro Martu zazněla v jiném kontextu i v roce 1989. Politický vývoj Československa a později České republiky vnímá Kubišová v ohledu na text písně stále nadějně. „Teď ke konci jsem si už říkala: ‘Už to zpívám padesát let, tak snad už to teda bude.”
Koncert na Václavském náměstí je podle Kubišové důstojnou oslavou padesátého výročí okupace. Mnozí na koncertu pořádaném Českým rozhlasem kritizují pozvání zpěvačky Lucie Bílé, a to kvůli její spolupráci s ruským armádním pěveckým souborem Alexandrovci. „Tito zpěváci jsou jiná kategorie. Berou to už světově, my jsme ještě takoví ti vlastenečtí,” řekla Kubišová.
