Článek
Podle harmonogramu vládního výboru pro jádro, jemuž předsedá premiér Andrej Babiš, má stát uzavřít s ČEZem smlouvu o jaderném projektu do konce roku.
Smlouva má firmě ČEZ – investorovi budoucí jaderné stavby – ošetřit rizika ztrát, jež by průběhu projektu vznikla změnou regulatorních podmínek nebo průtahy ve správních řízeních. Má také vyjasnit, zda tržní rizika na sebe vezme alespoň zčásti stát, či zda zůstanou plně na bedrech investorské firmy (proti tomu se staví její menšinoví soukromí akcionáři).
Smlouva se má stát východiskem pro jednání s Evropskou komisí, která musí formu státní účasti na projektu posvětit. Bez smlouvy, jejíž vyjednání bude složité, se nemůže jaderný projekt rozběhnout.
Budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček slibuje, že se jaderné problematice bude ve svém novém úřadě věnovat přednostně, ke konkrétním technickým detailům se ale bude muset teprve propracovat.
„Musíme se zaměřit na energetiku a řešit problémy související s očekávaným útlumem výroby elektřiny z uhlí. Což znamená řešit i jádro. Jdu na to ale zatím od opačného konce – od energetické koncepce, která stanoví, jaký podíl spotřeby budeme pokrývat z jádra, obnovitelných zdrojů či z plynu. Je třeba si uvědomit, že spotřeba elektrické energie poroste a musíme se na to připravit,“ říká Havlíček a dodává, že začíná budovat na energetickou problematiku odborný tým. Ujišťuje, že k přípravě smouvy státu a ČEZ se dostane co nejdříve.
„Smlouva by měla být uzavřena do konce tohoto roku,“ říká vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Potíž ale je, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ji zajišťuje po technické stránce, zatím nevypsalo výběrové řízení na právní tým, jenž má na straně státu o smlouvě jednat.
„Jsme ve složité situaci – zákon o zadávání veřejných zakázek nás tlačí k tomu, abychom šli při výběru právníků na nejnižší cenovou nabídku. Jenomže nemůžeme tak závažný úkol svěřit nějaké garážové firmě, jejíž hlavní předností je cena. Stanovit do zadávací dokumentace pro výběrové řízení další necenové parametry je ale podle zákona o zakázkách velmi těžké,“ posteskl si jeden z úředníků MPO, který je o průběhu soutěže na výběr právníků detailně informován.
Zákon o zadání veřejných zakázek se týká smluv s finančním objemem nad dva miliony korun. Není pravděpodobné, že cena právních služeb na přípravu rámcové smlouvy o rozdělení rizik mezi ČEZ a stát tohoto limitu dosáhne. Na ministerstvu ale platí vnitřní předpis, podle něhož podléhají povinně metodice zákona o veřejných zákazkách i levnější kontrakty, a to již od 50 tisíc korun.
Harmonogram v ohrožení
Průtahy s výběrem právníků začínají ohrožovat celý harmonogram přípravy nové jaderky. Podle něj má stát letos uzavřít dohodu s ČEZem, aby během příštího roku mohl projekt získat první potřebná povolení, aby se mohla rozjet jednání s Evropskou komisí a hlavně, aby mohl ČEZ začít jednat s bankami o investičním úvěru.
Na míře státních garancí totiž bude záviset cena půjčených peněz. Čím větší státní angažmá, tím levněji si ČEZ bude moci peníze na jaderku půjčt. A cena úvěrů bude hlavním cenovým parametrem celé zakázky, která se může vyšplhat až na 300 miliard korun. Pokud se ale podaří vyjednat levné úvěry, mohou celkové náklady spadnout výrazně níž.
Harmonogram počítá s tím, že výběrové řízení na dodavatele stavby bude vypsáno na přelomu let 2020 a 2021. Termíny jsou napjaté, bez smlouvy státu s investorem se ale nedá na dalších přípravách pracovat. A bez právního týmu najatého státem zase nebude smlouva.
Průtahy s výběrem právníků zlobí vládního zmocněnce pro jádro Míla. „Chceme-li uskutečnit takový projekt, jako je stavba jaderné elektrárny, nemůžeme podle mého názoru hledat důvody a cesty, proč něco nejde. Musí to být přesně naopak. Věřím, že s příchodem nového ministra dojde na MPO k obratu,“ říká Míl.
