Článek
K zásadním změnám ve zdravotním stavu populace docházelo podle statistiků od poloviny 50. let. „Ve vyspělých státech i u nás se začaly výrazně měnit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, které se projevily ve změně příčin nemocnosti, invalidity a úmrtnosti,“ uvádí dokument z roku 1990. Na první místo se v té době dostala chronická neinfekční onemocnění, která se objevovala u stále mladších lidí. Zejména šlo o nemoci srdce a cév, například vysoký krevní tlak nebo ischemickou chorobu srdeční, při níž se srdce nedokrvuje a postupně odumírají jeho části. Příčinou je kornatění tepen a ukládání tuku do stěn cév. Stejně jako většina dalších chronických nemocí srdce souvisí s životním stylem.
„Ve vyspělých státech se podařilo úmrtnost na tyto takzvané civilizační choroby v posledních deseti či patnácti letech omezit. Naproti tomu u nás křivka jejich vývoje naopak stále vzrůstá,“ uváděli odborníci rok po revoluci. V roce 2017 pak nemoci srdce a cév představovaly s téměř 292 000 hospitalizacemi nejčastější příčinu pobytu v nemocnici. Nějaké nemoci srdce a cév podlehlo v roce 1989 asi 58 procent zemřelých, v roce 2016 to byla stále téměř polovina. Zlepšila se ale jejich léčba, protože případů přibylo. Například v léčbě infarktů či cévních mozkových příhod patří čeští lékaři mezi světovou špičku.
Milion lidí nemocných cukrovkou
S diabetem neboli cukrovkou se léčilo v revolučním roce asi 4460 na 100 tisíc obyvatel, v roce 2017 jich bylo přes 8100. Aktuální počty pacientů se podle odborníků blíží milionu. „Na pokračující epidemii diabetu se největší měrou podílí 2. typ, který má 91 procent případů,“ uvádí materiál z roku 2017. Druhý typ cukrovky se na rozdíl od prvního, který je vrozený, odvíjí od životního stylu, nedostatku pohybu a nezdravé stravy.
Druhou nejčastější příčinou úmrtí Čechů byla v roce 1989 stejně jako v současnosti rakovina. Nových případů je více než dvojnásobek proti roku 1988. Už před 30 lety odborníci za nárůstem viděli také lepší diagnostiku. „S rozvojem medicíny a rostoucím zhoršením životního prostředí roste každoročně záchytnost nových onemocnění. Proti roku 1970 byla nemocnost za zhoubné novotvary v roce 1988 u mužů o 31 procent vyšší a u žen dokonce o 40 procent vyšší,“ uvádí statistická ročenka. Zatímco v roce 1988 onemocnělo 410 lidí na 100 tisíc obyvatel, předloni přes 900 případů.
U mužů tvořily před 31 lety dvě třetiny všech nových případů rakovina plic, konečníku, prostaty, tlustého střeva a žaludku. U žen se k nejčastějším přidaly rakovina prsu, kůže, děložního hrdla a čípku. Na prvním místě rakovinu plic v současnosti u mužů nahradila rakovina prostaty, u žen zůstává rakovina prsu. Naopak rakoviny plic, která má zároveň u obou pohlaví nejvyšší úmrtnost, u nich přibývá. Nějakému druhu nádoru podlehla v roce 1989 více než pětina všech zemřelých, v roce 2016 to byla více než čtvrtina. Odborníci připomínají, že lidé, kteří se z nádoru vyléčí, se často dožijí dalšího.
Mezi závažné zdravotní problémy v minulosti patřila tuberkulóza (TBC). Od roku 1952 se proti ní plošně povinně očkovalo, vakcinace byla zrušena v roce 2010. V roce 1989 bylo hlášeno 1560 případů, předloni 505. Téměř třetina z nich byli cizinci, nejvíc z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu.
Epidemie spalniček
V současné době se Česko potýká s epidemií spalniček, případů bylo ke konci srpna více než 580. Statistici v roce 1989 uváděli, že u nákaz, proti nimž je zavedeno povinné očkování, je epidemická situace dobrá. Spalničkami onemocněli tehdy jen dva lidé. Současná situace je podle odborníků způsobená poklesem imunity dříve očkovaných dospělých a také sníženou důvěrou v očkování a jeho odmítáním rodiči.
V roce 1985 Česko začalo sledovat počet HIV pozitivních. Nakažených bylo 140, nemoc AIDS se vyvinula u 17 z nich. V následujících 30 letech počet nemocných stoupl na více než 3500, nemoci podlehlo přes 300 lidí. Díky vývoji léčby mohou pacienti s nákazou HIV žít dlouhodobě, aniž by se jejich stav zhoršil.
