Článek
„Sektorovou daň bankám je třeba extrémně dobře si rozmyslet. Některé země si ji zavedly, ale třeba Slovensko, země nám nejbližší, ji v příštím roce zase zruší. Rakušané si ji zavedli, měl to být jakýsi předdavek na příští finanční krizi, pak snížili tu sazbu, pak změnili ten účel na podporu vědy a inovací,” říká ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník a dodává: „Odpovím otázkou, připadá vám chytré danit hypotéky? Tím, že je ta banka poskytuje – když z výnosu té daně chcete podporovat mladé rodiny, což jsou shodou okolností nejčastější žadatelé o hypotéku.”
I on se obává přenesení nákladů ze sektorové bankovní daně na lidi, firmy. Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček si od zavedení speciální bankovní daně slibuje výnos do státního rozpočtu až 14 miliard korun ročně.
Premiér Babiš se ale takovému řešení brání. Po čtvrteční schůzce s řediteli největších bank upřednostňuje vznik fondu, do kterého by bankovní domy přispívaly a financovala by se z něj například stavba mateřských škol nebo silnic. To ale zase jako šťastné řešení nevnímá koaliční partner. „Já to nevidím jako systémové řešení, nemyslím si, že daňový systém by měl být založen na bázi dobrovolnosti,” vysvětlil Jan Hamáček.
V poslední době se na koaliční úrovni mluví i o sektorovém zdanění pojišťoven nebo mobilních operátorů. Jediné, na čem se dosud ANO s ČSSD domluvily, je 7% digitální daň na firmy jako Google nebo Facebook. U výnosů digitální daně se ale mluví o výnosu kolem jedné miliardy korun, zatímco třeba zvýšení důchodů o 900 korun má vyjít státní kasu o 33 miliard dráž. „To jaksi nevychází, že?“ komentuje Miroslav Zámečník. A v otázce, zda by danil mobilní operátory, má někdejší člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) naprosto jasno: „No já bych hlavně rád viděl čtvrtého operátora! A když mu slibujete, že ho zdaníte, tak to není fakt chytrý nápad.”
