Případ Stanciu a rej vyhozených milionů na výplatních páskách fotbalistů Sparty

Mnozí si vzpomněli, jak začátkem listopadu, krátce před derby se Slavií, odmítal Nicolae Stanciu spekulace o údajných námluvách s Borussií Mönchengladbach či s jinými kluby.

„Cítím se tady dobře a chtěl bych se Spartou vyhrát nějakou trofej. Zůstanu tady, dokud ji nezískám,“ řekl tehdy rumunský reprezentant.

A nyní, začátkem ledna, k „tématu Stanciu“ sportovní ředitel klubu Tomáš Rosický poznamenal: „Jeho agentskou skupinou bylo před koncem podzimu avizováno, že přijde velká nabídka. Jedna nakonec přišla z Egypta, ale mnohem nižší, než Nicovi agenti říkali a kterou by majitel mohl akceptovat. Zároveň nám Nico dal vědět, že by tuhle nabídku rád přijal, pro něj byla finančně zajímavá. V tomto byznysu ale musejí být spokojeni dva a pro Spartu to zajímavé nebylo. A tak se Nico normálně zapojil do přípravy“.

Fanoušci trefně postřehli, že v mezidobí Sparta žádnou trofej nezískala. A při sedmnáctibodové ligové ztrátě na Slavii už si ji v této sezoně může reálně připsat leda v domácím poháru. Takže nekonsekventnost Stanciuova listopadového výroku s realitou je zřejmá. Nicméně následná fanouškovská slovní lavina, v níž se s největší frekvencí valila slova jako „zrádce“ nebo „žoldák“, byla opravdu pekelná.

Na jednu stranu se nelze divit. Přízeň věnovaná klubu, toť fanouškova citová investice. A u srdce to logicky zabolí, když má kapitán, slibující trofeje, po necelém roce svého letenského působení chuť zamířit jinam.

Na druhou stranu už by dospělí fanoušci přeci jen mohli pohlédnout realitě do očí. A uvědomit si, že když fotbalisté neustále zdůrazňují svou oddanost klubu, děkují fanouškům za podporu a slibují jim hory doly, je to jistě mnohdy projev upřímný, ale v nemalém počtu případů též i tak trochu povinná součást zaměstnání.

Navíc bohužel platí, že kdo zůstane u nejvyprázdněnějších floskulí („od zápasu k zápasu“), má klid. Zatímco ten, kdo se pustí třeba do slibů o získávání trofejí, riskuje, že si podobně jako Stanciu naběhne na vidle. Sparta pak musela požár hasit tímto Rumunovým prohlášením:

Jistá míra nepříčetnosti v reakcích sparťanského fandovstva nejspíš hned v zárodcích odnaučí upřímnosti i Tomáše Rosického, který situaci popsal tak, jak prostě byla. Nicméně dlužno dodat, že zvolenou formou, kdy ne zrovna nejšťastnější formou zdůraznil Stanciův aktivní zájem na přestupu, dostal kapitána zbytečně pod tlak.

Pokud to od Rosického celé nebylo úmyslné, s cílem pošťouchnout Stancia, aby ze Sparty opravdu odešel, což nepředpokládám, připišme to na vrub skutečnosti, že se sparťanská legenda v nové roli sportovního ředitele teprve zapracovává a učí.

Když se vrátíme k samotnému rumunskému hráči… Smysl má jistě položit si lepší otázku: Proč Nicolae Stanciu ze Sparty pospíchal. A to do Egypta, což příznivci Sparty už vůbec nechápou. Tak se o kousek vraťme v čase.

Ve svých 23 letech přestupoval Nicolae Stanciu v létě 2016, jako čerstvý účastník Eura, ze Steauy Bukurešť do Anderlechtu Brusel. A rumunská média psala o národním rekordu 9,8 milionu eur.

Gigi Becali, vlastník Steauy, se totiž neváhal pochlubit: „Anderlecht zaplatí 4 miliony eur hned, dalších 3,8 milionu za 10 měsíců. A další dva miliony, když Stanciu v příštích dvou sezonách za Anderlecht odehraje víc než polovinu zápasů“. Tu podmínku se naplnit nepodařilo, jen částečně. A tak Steaua podle dostupných údajů nakonec zinkasovala od Anderlechtu v součtu 8,2 milionu eur.

V první sezoně Stanciu povětšinou nastupoval, ve druhé skoro vůbec ne. A v zimě zamířil do Sparty. Uváděla se přestupní suma 4 miliony eur. A protože šlo o akci, která vlastně měla zachránit jeho kariéru, šel Rumun oproti bruselském angažmá i s platem dolů.

„Nešel jsem do Prahy, abych vydělal víc peněz. To vůbec ne, naopak. Doufám, že se ve Spartě vrátím do formy, jakou jsem měl ještě ve Steaue,“ řekl Stanciu v lednu 2018 rumunským médiím.

Což o to, za Spartu hrává pravidelně (34 soutěžních zápasů, 10 gólů + 10 přihrávek), nicméně závěr podzimní části ho zastihl v těžkém výkonnostním útlumu. Podobně jako prakticky celý zbytek týmu.

Polohlasem se začalo hovořit o tom, že neúspěchy na hřišti jdou ruku v ruce s nesouladem v kabině, rozdělené na nacionální partičky. Přičemž zlou krev začala dělat i velká diference v platech.

Než dorazila na Letnou „internacionalizační vlna“, braly hvězdy typu Lafaty, Dočkala a spol 300–500 000 korun měsíčně. A najednou byla kabina plná cizinců, o nichž se starousedlíci brzy dozvěděli, že jejich platy jsou milionové.

U Semiha Kayi mluví střízlivé odhady o platu 3 miliony korun měsíčně, ty divočejší až o 5 milionech. Minimálně 2 miliony korun berou zdravotními problémy sužovaný Ben Chaim či Kanga, Stanciu prý jen 0,8–1 milion korun měsíčně.

Když si tehdejší kapitán Josef Šural řekl v létě o vylepšení smlouvy, která vyprší červnu 2019, nabídli mu podle informací Seznamu posun z 300 000 na 350 000 Kč. A i když posléze došlo k navyšování nabídky, obě strany se na platu nakonec stejně neshodly. A po Šuralovi pak lídry Sparty zaskočil svým platovým požadavkem i nově příchozí Martin Hašek mladší.

Naivně vyhlížející představu vedení, že cizince bude platit v milionech a domácí hráče v desetkrát nižších částkách, čeští fotbalisté odmítli akceptovat.

A jistá deprese z toho, že jeho význam pro tým neodpovídá jeho pozici v platové hierarchii, nejspíš v průběhu podzimu zasáhla i Nicolae Stancia. Zástupci Sparty mu údajně opakovaně slibovali prodloužení smlouvy a navýšení platu. Dost možná právě v reakci nato pak Stanciu odvyprávěl i svou větu o tom, jak je ve Spartě spokojen a chce s ní získat trofej.

Jenže skutek utek a nikdo mu žádný nový vylepšený kontrakt k podpisu nepřinesl. V souvislosti se špatnou atmosférou v týmu a nepřesvědčivými výkony a výsledky, s prakticky nulovou šancí útočit na Ligu mistrů, se pak asi rumunskému hráči nelze úplně divit, že mu přišla atraktivní nabídka z arabského světa. Podle agenta Pavla Zíky, jehož v té souvislosti citoval sport.cz, by mu přinesla čtyřnásobek jeho příjmu ve Spartě.

Zíka, spolupracující s rumunskou agentskou skupinou Annemarie Prodanové, zastupující Stancia, sice hovořil o nabídce ze Saúdské Arábie a Tomáš Rosický o Egyptu, vysvětlení nejspíš může být v tom, že egyptský klub FC Pyramids vlastní saúdský šejk. V průběžné tabulce ligy jsou mimochodem „Pyramidy“ druhé. A ještě v říjnu je trenérsky vedl Ricardo La Volpe, který na turnajích mistrovství světa koučoval Mexiko i Kostariku.

Tým FC Pyramids pozdravil i slavný Brazilec Ronaldinho:

Po sportovní stránce by asi Stanciova kariéra v egyptské lize nijak zvlášť nerozkvetla, ale na kluby typu Inter Milán či Borussia Mönchengladbach to při vší úctě k tomu, jak se předvedl v Anderlechtu a na konci podzimu i ve Spartě, úplně nevypadá. Evropské poháry nehraje, čas utíká. Leč Spartě původně naslibovaná transferní suma 12 milionů eur z Egypta nakonec na pohádkovém létajícím koberci nedorazila, takže Stanciu zůstal. A není vlastně co řešit. Smlouva na Spartě mu běží dál a vyprší v létě 2021.

Bude tedy zajímavé sledovat, jestli Spartu místo Stancia neopustí Kanga, nebo jestli se Letenským konečně podaří zbavit se Kayi a zejména jeho astronomického platu. Ve sparťanském výhledu je totiž pořád i angažmá Bořka Dočkala, který by jako předpokládaná klíčová osoba v týmu nejspíš také nechtěl brát ve srovnání s nejlépe honorovanými hráči v kabině jen nějaké „drobné“.

A když si všechny ty milionové platy vynásobíte 12 měsíci a uvědomíte si, že Sparta nehraje ani Evropskou ligu, takže všechno táhnou majitelé, sponzoři a diváci ze vstupného, uvědomíte si, že nějaký ten odprodej (a zbavení se některého z královských platů) by ekonomice klubu opravdu pomohl.

Výsledek minulé účetní uzávěrky se ztrátou 723 milionů je snad dostatečně znám.

Neúčast v pohárové Evropě, lépe řečeno okamžité vyřazení týmem Subotice, bylo z tohoto úhlu pohledu pro Spartu zdrcující událostí. Připomeňme, že Plzeň v Lize mistrů vydělala na podzim 770 milionů korun, Slavia 162, Jablonec 100, Olomouc 15 a Spartě poslali z UEFA všimné 6,7 milionu korun. Pro menší kluby by to byl, pravda, dar z nebe, pro neúspěšný kolos, ve který nabobtnala Sparta, je to částka, která už ji opravdu nevytrhne.

Ani Daniel Křetínský už nejspíš nemíní odepisovat z účtů stamiliony plné zklamání donekonečna. Sparta hledá svůj sportovní i ekonomický balanc. A nynějšímu hněvu fanoušků navzdory se na tom hledání bude Nicolae Stanciu podílet i nadále.