Případ Kuciak rok poté: Kdo kvůli němu padl a koho naopak vynesl?

Novinář, analytik a vysokoškolský pedagog Ján Kuciak a jeho snoubenka, archeoložka Martina Kušnírová byli zastřeleni ve svém domě v obci Veľká Mača 21. února 2018. Hned zkraje vyšetřování policisté potvrdili, že motivem vraždy byla Kuciakova investigativní práce.

Už na konci února médii začala kolovat informace, že osudovou se snoubencům stala kauza, ve které Kuciak rozkrýval napojení italské mafie na čerpání eurofondů na východě Slovenska. Třebaže se už tehdy objevovala i jiná vysvětlení vraždy, nejčastěji skloňovaným pojmem se stala italská mafie ’Ndrangheta. Ta měla využívat služeb italských podnikatelů napojených na Máriu Troškovou, poradkyni tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Vazby na italskou mafii měl podle Kuciaka i tajemník bezpečnostní rady státu Viliam Jasaň.

Jako první svou funkci složil slovenský ministr kultury Marek Maďarič (Smer-SD). Rezignaci oznámil týden po vraždě Kuciaka a Kušnírové. Své jednání komentoval těmito slovy: „Po tom, co se stalo, si neumím představit, že budu jen tak v klidu sedět v křesle ministra… Svým rozhodnutím nikoho k ničemu nevyzývám. Berte to lidsky, jako ministr kultury se s tím (s vraždou novináře) neumím vyrovnat.“

Fico, Maďaričův stranický kolega a premiér Slovenska, se při komentování ministrova rozhodnutí omezil jen na to, že tento krok vnímá jako „projev politické kultury a gesto solidarity se žurnalistickou obcí“. Svou rezignaci Maďarič předal prezidentovi Andreji Kiskovi 5. března.

Nebyl ale jedinou osobou z Ficova okolí, která musela opustit svůj post. Hned po Maďaričovi ze svých funkcí odešla dvojice Trošková a Jasaň. Oba měli mít podle Kuciakových informací vazby na italskou mafii. Premiér Fico se obou svých podřízených zastal, opozice ale trvala na jejich odchodu. Oficiálně tak ze svých funkcí odešli proto, aby nedávali Ficovým protivníkům zbraně v mocenském boji.

Další rezignace na sebe nenechala dlouho čekat – 12. března z funkce odstoupil ministr vnitra Robert Kaliňák. Své rozhodnutí vysvětlil tím, že je potřeba uklidnit napjatou situaci a zachovat stabilitu země. Tři dny před tímto oznámením v Bratislavě protestovalo na 30 tisíc lidí. Šlo o pravděpodobně největší shromáždění na Slovensku od protikomunistických demonstrací v roce 1989.

Kaliňák byl v úřadě od roku 2012 a za své období čelil řadě kauz. Kritiku sklidil například za přijetí statisíců eur od podnikatele Ladislava Bašternáka, kterého slovenský soud poslal do vězení za daňové podvody nebo za kauzu DPH, do které byl zapleten i český exministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Slovenská média označovala Kaliňáka dlouhodobě za člověka, který svým přístupem živil korupční prostředí.

Dva dny po ministrovi vnitra přišla řada na slovenského premiéra. Ten svou rezignaci ale neoznámil, nýbrž nabídnul. A navíc ji podmínil tím, že prezident Andrej Kiska, který v souladu s ústavou jmenuje nového premiéra, bude respektovat koalici Ficovy strany (Smer-SD), Slovenské národní strany a Mostu-Híd a její výběr nového premiéra. Prezident Kiska sice na Ficovu výzvu zprvu nereagoval, o pouhý den později už ale Fico podával demisi. S úsměvem na tváři.

V křesle premiéra se Fico neudržel ani přesto, že krátce po Kuciakově vraždě na tiskové konferenci slíbil milion eur v hotovosti komukoliv, kdo pomůže odhalit pachatele. Už při podávání demise však veřejně oznámil, že z politiky rozhodně neodchází. V roce 2019 se chtěl ucházet o místo předsedy ústavního soudu, posléze se kandidatury vzdal.

Fico podal 15. března 2018 demisi celé vlády. Prezident Kiska následně pověřil sestavením nové vlády Petera Pellegriniho, člena Národní rady a místopředsedu strany Smer-SD.

Jmenování nové vlády prezident Kiska pozdržel. Nesouhlasil totiž s prvním návrhem složení kabinetu, podle kterého měl post ministra vnitra obsadit Jozef Ráž mladší, syn zpěváka Jožo Ráže ze skupiny Elán. Vládní koalice proto návrh upravila a ministrem vnitra se stal tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Drucker (Smer-SD).

Drucker se však v nové funkci neudržel ani měsíc. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se mu „nepodařilo zmírnit rozdělení společnosti“. Narážel tím na situaci, která vznikla kolem tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara, jehož rezignace se na demonstraci dožadovaly desetitisíce Slováků. Gašparovo odvolání opakovaně žádal i prezident Kiska. Zdůvodňoval to tím, že jde o osobu spojenou s kontroverzním exministrem vnitra Kaliňákem. A že to byl právě Gašpar, který nechával zamést pod koberec kauzy slovenských byznysmenů. Šlo například o (v médiích) doložené daňové úniky.

Drucker přesto zaujal stanovisko, že odvolat policejního prezidenta Tibora Gašpara by nebylo správné. Tento názor opakoval i ve chvíli, kdy podával svou demisi.

Tibor Gašpar ale nakonec funkci policejního prezidenta přece jen opustil.

Premiér Pellegrini ho odvolal v polovině dubna. Tím však kontroverze kolem tohoto muže neskončila. Později se uchytil jako bezpečnostní poradce nově nastoupivší ministryně vnitra Denisy Sakové. Poradenské služby pak v srpnu začal poskytovat i českému ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD).

K poslednímu lednu roku 2019 byl ale Gašpar ze své funkce u ministryně Sakové odvolán. Stalo se tak poté, co v médiích začala kolovat informace, že jeden vysoce postavený policista na Gašparův pokyn na podzim roku 2017 v policejních databázích lustroval novináře Kuciaka.

Uvolněnou funkci slovenského policejního prezidenta 1. června obsadil Milan Lučanský. Toho slovenská média označují za bývalou pravou ruku exministra Roberta Kaliňáka.

Poslední klíčovou osobou, která kvůli kauze Kuciak přisla o místo, se stal náměstek generálního prokurátora René Vanek. Jeho šéf, generální prokurátor Jaromír Čižnár, ho z funkce odvolal kvůli kontaktu s Alenou Zsuzsovou. Tu policie zadržela jako možnou objednavatelku Kuciakovy vraždy. Zsuzsová je v médiích označována za osobu blízkou podnikateli Marianu Kočnerovi, o jehož byznysových praktikách Kuciak opakovaně psal a kvůli článkům mu Kočner vyhrožoval.

Prokurátor Vanek měl se Zsuzsovou udržovat kontakt přes sociální sítě. Uvedl, že ho pod přezdívkou Ali Aljuška oslovila v roce 2013. Přestože se podle odvolaného náměstka tito dva nikdy nepotkali, v kontaktu spolu byli ještě v září, pár dní před tím, než policie Zsuzsovou zadržela.

Jak upozornil slovenský Denník N, Vanek zřejmě nebyl jedinou osobou, se kterou Zsuzsová udržovala kontakt. Komunikaci s řadou vlivných lidí archivovala a pravděpodobně využívala k vydírání.