Článek
V Hongkongu totiž začal platit kontroverzní zákon. Ten umožňuje pevninské Číně zatknout a soudit obyvatele Hongkongu. A to kvůli bezpečnostnímu zákonu, který oficiálně vstoupil v platnost v úterý, přestože se proti tomu v čínském zvláštním správním území už mnoho měsíců protestuje. Čínské úřady začaly ihned konat a zatkly stovky demonstrujících, kteří vyšli do ulic i poté, co zákon začal platit.
Ostré výměny však probíhají i na mezinárodním poli. Velká Británie, pod jejíž správu Hongkong ještě do roku 1997 patřil, nabídla před několika týdny možnost tamním obyvatelům zažádat si o pětileté povolení k pobytu v Británii, který vede i k získání britského občanství. Jak Čína, tak Velká Británie si stojí za tím, že „ten druhý“ porušuje vzájemné dohody.
Situací v Hongkongu jsme se zabývali v podcastu:
Čínský postoj
Čína odpovídá jasně – britské vládě oznámila, že nemá právo nabízet občanům Hongkongu dlouhodobý pobyt, a varovala, že „by to mohlo vést k odpovídajícím opatřením k zamezení tohoto kroku“ ze strany Čínské lidové republiky.
„Pokud se Britové rozhodli postupovat unilaterálně, nejde to jen proti jejich vlastním slibům a postojům, ale narušují i mezinárodní právo a základní principy mezinárodních vztahů,“ řekl podle The Times čínský velvyslanec v Británii.
Ten také oznámil, že obyvatelé Hongkongu patří mezi čínské občany, ať už v ruce drží britský pas, nebo ne. Čína si stěžuje především na to, že Britové porušují dohody, které vznikly při předání moci na konci devadesátých let. Tehdy Velká Británie slíbila, že nebude rozšiřovat práva pro občany Hongkongu.
„Čína vyzývá Británii, aby respektovala čínský postoj a aby nezasahovala do hongkongských záležitostí žádným způsobem,“ oznámila čínská ambasáda v Británii.
Britský postoj
Britský premiér Boris Johnson odůvodnil nabídku k pobytu pro hongkongské obyvatele tím, že Čína v Hongkongu narušuje základní práva a porušuje dohody s Británií. To ve středu zopakoval i ministr zahraničí Dominic Raab.
„Velmi pozorně jsme vyhodnotili obsah národního bezpečnostního zákona, který vstoupil v platnost. Ustanovuje jasné porušení autonomie Hongkongu a je přímým ohrožením svobody tamních obyvatel, je to jasné a vážné porušení čínsko-britského společného prohlášení,“ řekl podle britského deníku The Times ministr Raab.
Společné prohlášení, kterým aktuálně argumentují čínská i britská strana, země podepsaly v roce 1984 v Pekingu. Ustanovuje základní práva Hongkongu v rámci čínské správy – patří do ní princip „jedna země, dva systémy“, podle které zvláštní správní území, jímž Hongkong je, funguje. Respektive doteď fungoval.
Ve vzájemné dohodě je také dáno, že obyvatelům Hongkongu musí zůstat občanská a lidská práva, včetně svobody slova, tisku, shromažďování, pohybu a ostatní základy západodemokratických společností. Na druhou stranu je v dokumentu také ustanoveno, že Hongkong patří pod vládu pevninské Číny.
Porota WPF ocenila fotoreportáž dánského fotografa Nicolase Asfouriho s názvem Nepokoje v Hongkongu (Hong Kong Unrest). Série vyhrála v letošním ročníku soutěže v kategorii General News (Aktuality) a byla také nominována v kategorii Příběh roku. První náznaky konfliktu v Hongkongu začaly na konci března v reakci na vládní návrhy umožňující vydávat občany města ke stíhání do pevninské Číny. Na snímku drží muž plakát, zatímco dav zpívá protestsong „Sláva Hongkongu“. Tato píseň se stala neoficiální hymnou města.
Protivládní demonstrace v následujících týdnech nabyly na intenzitě, když se prodemokratické skupiny spojily. Klíčovou roli sehráli studenti. Mezníkem byl 12. červen 2019, kdy se kolem Legislativní rady shromáždily desítky tisíc demonstrantů, proti kterým tvrdě zasáhly pořádkové složky. Protesty dál eskalovaly co do frekvence, tak i do velikosti, stejně jako policejní protiopatření.
Úřady zakázaly lidem maskovat se, aby mohly lépe identifikovat ty, kteří se protiví čínské moci. Nošení obličejových roušek bylo na demonstracích zapovězeno od 1. října 2019, tedy v den 70. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky. Během následující demonstrace policie poprvé nasadila ostrou munici.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová protestujícím částečně ustoupila. 23. října oznámila, že vydávací návrh zruší. Jenže v té době už byly požadavky protestujících mnohem širší, lidé se začali domáhat zavedení všeobecného volebního práva a propuštění zatčených demonstrantů. Nepokoje pokračovaly i v roce 2020.
Co vlastně nový zákon zakazuje?
Bezpečnostní zákon obsahuje 66 článků, jeho přesné znění se dostalo ven až poté, co ho schválila čínská vláda. Stojí na čtyřech základních aktech, které nově spadají pod kriminální činnost: „zrada a pobuřování“ vůči čínské vládě, snahy o odtržení od pevninské Číny, terorismus a zásahy ze zahraničí.
Tyto přečiny bude systém trestat až doživotním vězením. Peking k řešení porušení nové jurisdikce zřídil čínský úřad pro národní bezpečnost. Úřad může některé případy „ponechat“ úřadům pevninské Číny.
