Článek
Ekologové chtějí zdůrazňovat témata transformace energetiky a uhelných regionů. Podle Hrábka je problémem to, že vláda dosud neschválila přesný termín útlumu uhlí. Od vzniku Greenpeace uplyne 15. září 50 let, v Česku začala organizace fungovat před 30 lety.
„Pro nás je prioritou klimatická kampaň, která souvisí i se změnou energetiky, s koncem uhlí,“ sdělil Hrábek. „Před volbami se chceme soustředit v klimatické kampani na to, abychom to téma zvedli. V tuto chvíli to vypadá, že volby úplně nereprezentují to, co by se mělo řešit. Což může být právě i ta otázka klimatu, snižování emisí, transformace nejen energetiky, ale i uhelných regionů, budoucího energetického mixu i restart ekonomiky a průmyslu po covidu, modernizace a další věci, kterých je obrovský balík. Budou se řešit a řeší se v celé Evropě, ale v této chvíli je tady nikdo moc nezvedá,“ míní ekolog.
Podotkl, že pobočka Greenpeace v současnosti organizuje klimatické turné zahrnující šest měst v Česku. V pondělí 13. září bude další zastávka v Praze, 21. září v Liberci a o den později v Ústí nad Labem. Jednotlivé akce akcentují závažnost klimatické změny, ale i lokální témata. Ta se týkají například transformace uhelných regionů, tak i dopadů těžby v polském dole Turów na Česko. V kampani ohledně Turówa a kritice postupu polské strany se Greenpeace angažuje dlouhodobě. Hrábek podotkl, že spolupracují s německou i polskou pobočkou hnutí a řadou dalších organizací.
K pondělní klimatické zastávce v Praze Hrábek uvedl, že se bude konat také debata s politiky. Poznamenal, že se před volbami Greenpeace s dalšími ekologickými organizacemi pouští do této kampaně poprvé. V následujících týdnech organizace plánuje také zhodnocení činnosti současné vlády v oblasti ekologie.
„Po volbách v druhé polovině října budeme zveřejňovat novou verzi 'energetické revoluce“, pokračoval Hrábek. „Máme modely až do roku 2050 vedoucí i ke klimatické neutralitě, který pro nás zpracovával Institute for Sustainable Futures na Technické univerzitě v Sydney. A další věci, což je kompilát dvou studií, dělal energetický think thank Aurora Energy Research. Velmi detailními propočty máme podpořené, co je možné. Nebude to lehké, ale dá se to dosáhnout i se současnými technologiemi a prognózami na trhu. I v parametrech, se kterými pracuje třeba ministerstvo průmyslu a obchodu v národně energeticko - klimatickém plánu, je zahrnut referenční scénář našich útlumových křivek. Je to hodně konzervativní scénář, my máme dva progresivnější a jeden z nich ukazuje rok 2050 bez jádra a plynu,“ nastínil Hrábek.
Nejpalčivější současný problém podle Hrábka je, že se „vlastně nic neděje“. „Vláda měla dva roky uhelnou komisi a výsledek je celkem nulový. Místo toho, aby se stanovilo do kdy se bude uhlí těžit a spalovat, či ke kterému roku chtějí naplánovat ten útlum. Aby se vědělo, jestli to půjde rychleji, resp. pomalu. Vláda prostě nerozsekla, jestli to bude rok 2033 nebo 2038,“ dodal ekolog. Podotkl, že i nejrychlejší scénář projednávaný komisí, tedy rok 2033, organizace vidí jako příliš pozdní a nereálný. Očekává, že uhlí skončí dříve.
Jako další ožehavou výzvu Hrábek uvedl vybudování přiměřené plynové infrastruktury, která po útlumu uhlí v Česku má pokrýt špičky spotřeby. „Musí se nastavit pravidla, aby se ten "plyn“ postavil, ale aby se nepostavil proto, aby jel na 100 procent po celý rok. A tím pádem vytlačil obnovitelné zdroje, případně nesebral podporu, kterou by mohly mít. Takže to bude velmi palčivý problém – plyn, aby ho nebylo málo a aby ho nebylo moc. Vmanévrovat se do tohoto bude velmi zajímavé," řekl Hrábek.
Pobočka Greenpeace v Česku má podle Hrábka nyní zhruba tři desítky zaměstnanců na různé formy úvazku, přes 100 dobrovolníků a dlouhodobě eviduje kolem 14.000 dárců.
Oslavy výročí podle Hrábka odstartují v půlce září, v následujících měsících jsou v plánu různé akce. Příští rok by také mělo vzniknout na vhodné staré budově obří graffiti s ekologickou tematikou, dodal.