Článek
V Pekingu se na dvoudenní konferenci o novodobé Hedvábné stezce sešli zástupci celkem 29 zemí včetně Číny, Velké Británie, Ruska, Turecka, Spojených států a České republiky.
Čínský prezident Si Ťin-pching se chtěl při této příležitosti podle komentátorů ukázat především jako globální vůdce.
Čína také přislíbila zásadní objem investic - do fondu Hedvábné stezky chce přispět částkou 14,5 miliardy dolarů, dvě čínské banky přislíbily půjčky ve výši 55 miliard dolarů. Podle agentury Reuters však není jasné, v jakém časovém horizontu budou investice a půjčky k dispozici.
Fond Hedvábné stezky byl vytvořen v roce 2014, aby financoval projekty infrastruktury a poskytl pomoc ve výši 8,7 miliardy dolarů rozvojovým zemím a mezinárodním organizacím, které se budou podílet na projektu budovaném v zájmu oživení dávné obchodní cesty.
Některé země se staví k projektu zdrženlivě. Například Německo se obává zachování volné soutěže na světovém trhu. V podtextu je také cítit obava z nadměrného posilování vlivu Číny ve světě. Proti se staví Indie, která dokonce do Pekingu nevyslala delegaci, protože Hedvábná stezka má vést sporným územím Kašmíru.
Naopak nadšenou podporu má u českého prezidenta Miloše Zemana, který plán na budování Hedvábné stezky srovnal s poválečným Marshallovým plánem. Při loňské návštěvě čínského prezidenta v Česku došlo k podpisu memorand a příslibů, jež by měly tuzemsku zaručit do roku 2020 investice za více než 230 miliard korun. Zatím ale spíše váznou.
Které firmy jsou lákavé pro čínské investory? Proč zatím namísto desítek slibovaných miliard přitekly do Česka spíše drobné? Podívejte se ve speciálním studiu Seznam Zpráv nahoře.
