Článek
Vláda v pondělí rozhodla o zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jejich zprovoznění. Počítá s tím novela vodního zákona, kterou připravilo ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Informoval o tom tiskový odbor Úřadu vlády.
„Novela je klíčová v tom, že dosud byly legislativně řešeny hlavně povodňové stavy. Myslelo se, že povodeň je daleko větší problém, teď se jasně ukazuje, že naopak. Dlouhotrvající sucho může mít fatálnější dopady na život celé společnosti,” uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) doplnil, že komise by v závislosti na tom, kdy novelu schválí parlament, měly začít vznikat v příštím roce.
Vláda bude na dnešním jednání hodnotit plnění svého programového prohlášení. Projedná také další opatření proti suchu v novele zákona o vodách a zabývat se bude i problematikou výstavby nových jaderných zdrojů. Tisková konference je v plánu v 15 hodin. pic.twitter.com/ykjQMhrfhk
— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 8, 2019
Novela vznikala několik let. Vyhlašovat se podle ní mají stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu, v připomínkovém řízení vypadla možnost zřizování komise u obcí s rozšířenou působností. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu. Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy.
Vláda také schválila, že investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ – EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ – a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval. Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát stovky miliard korun.
Do tří let by mělo ubýt hlášení a statistik, které podnikatelé musí vyplňovat. Zjednodušit se má i legislativa, která podnikání upravuje. Na 90 opatření navrhuje ministerstvo průmyslu v rámci Plánu systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019 – 2022, který dnes vláda také schválila. Změny se mají dotknout několika ministerstev. Jde například o úpravy povinností v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení nebo při statistickém zjišťování. Součástí jsou i práce na vládním návrhu zákona o paušální dani.
Vláda také podpořila poslanecký návrh, podle kterého by každoročně 21. srpna významný den připomínal oběti invaze a následnou okupaci Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy. Předlohu podepsalo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, rozhodnou o ní zákonodárci.
K poslaneckému návrhu na zrušení povinné maturity z matematiky, kterou by středoškoláci měli skládat nejpozději od jara 2022, se kabinet postavil neutrálně.
