Článek
Téměř okamžitě poté, co senátor John McCain prohrál boj s agresivní formou rakoviny mozku, svět zaplavila vlna kondolencí. Soustrast vyjádřily politické osobnosti z celého světa, včetně kanadského premiéra Justina Trudeaua, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo českých politiků. Velká účast významných osobností se očekávala právě i ve washingtonské katedrále, kde se s McCainem Spojené státy oficiálně rozloučily.
Clinton, Bush i Obama v první řadě
Mezi hosty byla i Ivanka Trump s manželem Jaredem Kushnerem, kteří reprezentovali nepřítomného prezidenta Donalda Trumpa. Republikánskými hosty byli například senátor Bob Dole nebo Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Pohřbu se zúčastnila i senátorova matka Roberta, které je 106 let.
Senátor McCain si pohřeb sám navrhl, rozhodl o výběru hostů, řečníků i hudby. Hudební doprovod zajišťovala Navy Band Spojených států amerických.
„Můj otec měl všechny důvody k tomu, aby si myslel, že nestojí bojovat za tenhle svět, ale nikdy to nevzdal. Byl to dobrý muž, dobrý válečník, dobrý Američan,“ řekla McCainova dcera Meghan McCain. „Vždy tu pro nás byl a vždy nás učil.“
Tři bývalí prezidenti, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama seděli po boku svých manželek v první řadě na levé straně.
Bývalý senátor Joe Lieberman ve své řeči vzpomínal na příhody, které s McCainem zažili, přičemž se mu několikrát povedlo rozesmát smuteční hosty, a zdůraznil, jaký vliv mělo McCainovo jméno na vězněné a utlačované lidi po celém světě. Vzpomínal na to, jak McCaina vítali propuštění političtí vězni v Myanmaru, kteří vykazovali známky psychického a fyzického mučení, stejně tak ho na zahraniční cestě vítali syrští uprchlíci v Turecku, kteří na ostatní politiky házeli boty.
Obama: Válečník, státník, patriot
„Jsem poctěn, že tu s vámi můžu být. Když John vkročil mezi lidi, věděli, že je vůdcem, ale my dva jsme měli ještě osobnější historii. Někdy jsme ze sebe byli frustrovaní, ale dělal ze mě lepšího člověka,“ řekl ve své řeči George W. Bush. „John žil pro svou zemi, byl odvážný a inspiroval svou zemi, byl upřímný, ke všem, které potkal. Miloval svobodu a něco v něm ho nutilo zachraňovat ty, kteří to potřebovali nejvíce,“ pokračoval Bush. „John ochraňoval politické vězně, utlačované, uprchlíky a nesvobodné lidi po celém světě a vždy se jim snažil pomoct. Byl prvním, kdo by vám řekl, že není perfektní.“
Po proslovu George W. Bushe přednesl svou řeč Barack Obama, který vyjádřil svůj obrovský respekt a obdiv, jenž k McCainovi choval i přes jejich odlišné názory. „Jsme tu kvůli smrti válečníka, státníka a patriota. Bush i já jsme byli pouze některými z jeho protivníků, ale udělal nás oba lepší, udělal Senát lepší. Nikdy neztrácel svou energii, optimismus nebo chuť do života. Ani rakovina ho nedokázala zastavit a nedokázala mu vzít jeho smysl pro humor. Navíc donutila mě i Bushe, abychom o Johnovi řekli něco hezkého před velkým publikem,“ uvedl.
„John věřil v upřímnost a chtěl slyšet názory ostatních, uvědomoval si, že bez toho nebude fungovat demokracie. Proto brojil za svobodný a nezávislý tisk. Uvědomoval si, že jsme si všichni rovni. Nezáleželo mu na barvě kůže nebo na tom, kdo byli vaši prarodiče. Nikdy jsem neviděl, že by se John k někomu choval jinak jen na základě jeho rasy, náboženství nebo pohlaví. Vždy se snažil o to, aby se ke všem přistupovalo férově,“ pokračoval Obama.
„Když jsem byl prezidentem, tak McCain čas od času přišel do Oválné pracovny, kde jsme spolu mluvili o politice, rodině a věcech, ve kterých jsme se rozcházeli. Nevyřešilo to naše rozpory, ale užívali jsme si svoji přítomnost, i přes naše rozdíly jsem nikdy neměl pochyby o tom, že jsme ve stejném týmu. John nás nutil, abychom byli větší a lepší. Jak lépe ho uctít, než si uvědomit, že síla a odvaha zvednout se a bojovat za naši zemi nepatří pouze pár vyvoleným, ale že to může udělat každý z nás.“
John McCain byl senátorem za stát Arizona, válečný vězeň během války ve Vietnamu, neúspěšný kandidát v amerických prezidentských volbách v roce 2008. O prezidentskou nominaci se pokoušel i v roce 2000, v republikánských primárkách byl ale poražen Georgem Bushem mladším.
V dopise na rozloučenou vyzval Američany, aby neklesali na mysli před těžkostmi dneška a aby se neschovávali za zdmi. Média dopis, který přečetl mluvčí McCainovy rodiny Rick Davis, hodnotí jako výhradu vůči politice současného prezidenta Donalda Trumpa. Ten v předvolební kampani přislíbil postavit zeď na hranici s Mexikem, aby zastavil pašeráky drog i lidí.
Donald Trump se pohřbu nezúčastnil, neboť si to McCain nepřál. Trump se ocitl pod tvrdým tlakem nejen médií, ale i politiků jak z demokratického, tak republikánského tábora, když v den McCainova úmrtí pouze na Twitteru zveřejnil krátkou neosobní zprávu, v níž vyjádřil soustrast rodině senátora za stát Arizona.
Do pondělního večera pak na dotazy novinářů a po četných výzvách politiků i válečných veteránů nakonec svolil ke zveřejnění písemného prohlášení. „Navzdory našim sporům v politice si vážím služby, kterou senátor John McCain vykonal pro naši zemi,” uvedl. Poté při setkání s představiteli evangelické církve dodal, že soucítí s McCainovou rodinou, a znovu ocenil senátorovy zásluhy.
Trump McCaina dlouhodobě kritizoval a před časem mimo jiné řekl, že senátora nepovažuje za válečného hrdinu. Ve Vietnamu, kde byl McCain během války zajat, zesnulému politikovi mezitím vzdávali hold pamětníci i mladí lidé.
Soukromý pohřeb se uskuteční v neděli na hřbitově v Annapolisu ve státě Maryland. Na své přání bude McCain pohřben vedle Chucka Larsona, svého spolužáka z námořní akademie a celoživotního přítele.
