Unikátní vesmírná operace. NASA vyšle sondu, která se „dotkne” Slunce

Z floridského Mysu Canaveral odstartuje sonda Parker Solar Probe, která bude zkoumat Slunce a jeho okolí tak, jak se to lidstvu zatím nepodařilo. Sonda se dostane hvězdě natolik blízko, že bude svědkem zrychlení takzvaného slunečního větru za hranici rychlosti zvuku a proletí místy, kde fenomén částic opouštějících sluneční gravitaci, kterému vědci dosud nerozumí, vzniká.

Parker Solar Probe na své cestě ke hvězdě využije gravitační pole Venuše, jež sondu zpomalí, a pomůže jí tak k opakovanému oběhu kolem Slunce v požadované vzdálenosti. K Venuši se má sonda poprvé dostat 2. října. Perihelia, tedy bodu, kdy bude během orbitu Slunci nejblíže, poprvé dosáhne do 5. listopadu.

Celkem sonda Slunce oběhne čtyřiadvacetkrát během sedmi let, data by měla sbírat do pozdních měsíců roku 2025. Jedno oběhnutí hvězdy pak sondě podle NASA zabere přibližně 88 dní.

Sonda se podle odhadů bude vesmírem pohybovat rychlostí 692 tisíc kilometrů za hodinu, a bude tak jedním z nejrychlejších člověkem vyrobených těles všech dob. Za jednu vteřinu sonda překoná vzdálenost ekvivalentní cestě mezi Prahou a Brnem.

Vůbec nejblíže Slunci se Parker Solar Probe dostane právě v roce 2025, kdy bude od jeho povrchu vzdálena přibližně na 6,2 milionu kilometrů (Země je Slunci v průměru vzdálena 149,6 milionu kilometrů). Dostane se tak blízko, že proletí korónou, tedy atmosférou hvězdy. Právě v koróně má původ zmíněný sluneční vítr.

„Sluneční energie je všude kolem nás. Slunečnímu větru ještě zcela nerozumíme, ale chystáme se to změnit. A přestože je sluneční vítr neviditelný, vidíme, jak se točí kolem zemských pólů v podobě polární záře. Kromě toho, že to je úžasná podívaná, nám to také ukazuje, jaké ohromné množství energie a částic do naší atmosféry propadá,“ řekla na tiskové konferenci věnované misi doktorka Nicky Fox z katedry aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse.

Sonda by kombinací obrazového materiálu a měření přímo na místě měla podle NASA přinést revoluční změny do našeho vnímání okolí Slunce a přiblížit vědce k pochopení vzniku a dalšího vývoje slunečního větru.

Parker Solar Probe čekají ve vesmíru extrémní podmínky. V blízkosti Slunce bude sonda čelit teplotám okolo 1377 °C, kterým se dosud žádné člověkem vyrobené těleso ani nepřiblížilo. Sonda bude Slunci přibližně sedmkrát blíže než jakýkoliv její předchůdce.

V boji s extrémními teplotami sondě pomůže ochranný Thermal Protection System. Přibližně 11,5 centimetru tlustý štít z uhlíkového kompozitu se postará o to, že uvnitř sondy se teplota bude i v těch nejnepříznivějších podmínkách pohybovat okolo 30 stupňů.

Právě technologický posun z posledních let se pod uskutečnění mise výrazně podepsal. Vědci o vyslání obdobné sondy ke Slunci snili už desítky let, ale hrozba jejího vznícení byla příliš vysoká. NASA také trpěla na rozpočtové škrty. V roce 2003 například obdobný program kvůli mezerám ve federálním rozpočtu zrušil George W. Bush.

Sonda nese jméno po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který o chování slunečního větru publikoval už v roce 1958. Tehdy se ovšem nemohl opřít o žádná tvrdá data z místa. Vůbec poprvé pak mise NASA nese jméno žijícího člověka.