Dukovany dostaví ČEZ. Stát s ním má podepsat smlouvu do května

„Jsme připraveni zorganizovat a zrealizovat výstavbu nového jaderného zdroje,” řekl ve svém příspěvku generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který vítá model smlouvy mezi státem a ČEZ. „Myslím, že tato smlouva by mohla pokrýt práva i povinnosti ČEZ a stabilitu regulatorního prostředí. Průběh stavby po etapách nám dává smysl,” dodal Beneš.

Je možné, že Česko v Dukovanech použije středně velké a modulární reaktory, které se zatím v jaderných projektech neužívají, ale pracuje se na jejich vývoji. Podle Beneše by mohly být komerčně dostupné kolem roku 2025.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová upozornila, že se současným rozpočtem je její úřad na hraně kapacit, aby se ctí zvládl dostát všem podmínkám licenčních řízení. V této souvislosti ji znepokojují informace o chystaných úsporách ve státní správě.

Drábová zároveň vyslala důležitý vzkaz pro uchazeče. „Pro dodavatele bude výhodou, bude-li se moci vykázat licencí v zemi svého původu a bude-li moci představit referenční blok. Uvítali bychom, kdyby to bylo v Evropské unii,“ dodala. I pokud toto nebude dodavatel schopen splnit, měla by Česká republika být schopna jeho nabídku akceptovat, celý proces ale bude náročnější a dražší.

Prvním milníkem má být podle vládního zmocněnce Míla rok 2024, kdy se předpokládá získání povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, územního rozhodnutí dle stavebního zákona, výběrové řízení, posouzení nabídek a doporučení vítěze.

Česko také podle Míla po roce 2035 už nebude exportní zemí v energetice, ale na rozdíl od řady jiných zemí bude mít zajištěnou potřebu vlastní energetiky.

„ČEZ nebude rozdělován ani restrukturalizován. Vznikne nová dceřiná společnost, která nový zdroj postaví,“ uvedl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Dodal, že do této společnosti budou převedena aktiva, pozemky a sítě – nikoli ale samotné jaderné elektrárny. To by neprošlo u Evropské komise.

K uzavření smlouvy mezi ČEZ a státem má dojít ještě letos.

Výběrové řízení na dodavatele proběhne nejspíše koncem roku 2020, s vědomím, že vše záleží na jednání s Evropskou komisí. V závislosti na vydání územních rozhodnutí a povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost může dojít k posunu výběrového řízení i na rok 2021.

Míl už o tomto plánu mluvil v pořadu Televize Seznam Špičky byznysu.

„Česko bude pravděpodobně lídrem diskuse s EU o jaderných projektech a dekarbonizaci, bude velmi důležité otvírat diskusi o energetice na evropské úrovni, což budeme jako MPO iniciovat,“ řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.

Ministryně Marta Nováková ve svém příspěvku uvedla, že s jádrem nadále počítá a do roku 2040 chce Česko pokrýt 50 procent spotřeby energií z jádra.

Zároveň Nováková naznačila, že Česko bude muset svou energetickou strategii přinejmenším částečně podřídit evropské klimatické politice. Koncem loňského roku ministerstvo poslalo Evropské komisi návrh svého národního klimatického plánu do roku 2030. „Předpokládá, jak bude Česko plnit klimatické cíle pro rok 2030.“

Odpověď by ministerstvo mělo dostat do konce letošního roku. „Je zřejmé, že bez rozvoje jaderné energetiky se neobejdeme, hledáme tak cestu, jak dostát mezinárodním a unijním závazkům a zároveň zajistit energetickou bezpečnost ČR,“ uvedla ministryně.

Jak Babiš, tak Radim Fiala uvedli, že důležité bude vyvarovat se chyb, které u aktuálních projektů výstavby jaderných bloků ve Finsku, Francii, Maďarsku nebo USA vedly k prodražení a zpoždění.

Principem investičního modelu bude smlouva mezi ČEZ a státem. Základním cílem státu musí být získání kontroly státu nad výstavbou nového zdroje na základě smlouvy mezi ČEZ a státem, soudí Babiš. Je to podle něj jednodušší než garance ztrát investora, která by byla bianko šekem. Smlouva státu s ČEZ umožní výstavbu a dá státu právo kontroly, stát bude zdroj ve všech fázích výstavby moci převzít.

Premiér zdůraznil, že ČEZ nedostane neomezenou garanci, všechny ztráty dané špatným řízením projektu nebo ty, které nebudou způsobeny regulatorními opatřeními, ponese investor. Ponechává se také prostor pro to, aby se dalo od projektu odstoupit podle vývoje energetického trhu.

Andrej Babiš ve svém proslovu uvedl, že nejlepším řešením pro dostavbu jaderných bloků je uzavření smlouvy mezi státem a ČEZ. „Lituji, že tendr na dostavbu Temelína nebyl dokončen, protože pro to byly nejlepší předpoklady,“ vrátil se při té příležitosti premiér k tendru, který byl zrušen v roce 2014.

Nejprve vystoupí premiér Andrej Babiš, následovat bude poslanec SPD Radim Fiala a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Zakázka na stavbu minimálně jednoho nového jaderného reaktoru v Dukovanech může přijít až na 300 miliard korun a je spojena s řadou rizik. Na druhou stranu je výstavba nové jaderky nejspolehlivějším způsobem, jak Česku zajistit energii kolem roku 2040, až začnou dosluhovat současné jaderné a uhelné elektrárny.

Projekt takového rozsahu budí pozornost v celém světě, i proto je zájem o účast na sněmovním energetickém fóru nezvykle vysoká. Kromě politiků, odborníků z energetických kruhů či novinářů se přihlásila i řada zahraničních diplomatů a pozorovatelů.