Poslanci jednali o tom, v kolika letech budou muset děti do školky

Na plénu se poslanci dohadovali, zda zrušit školkám povinnost přijímat od roku 2020 dvouleté děti. „Narušilo by to vzdělávací proces ve školkách. Podle našeho názoru nejsou mateřské školky navíc dostatečně připravené na dvouleté děti,“ řekl na plénu jeden z předkladatelů novely Martin Baxa (ODS).

Novela obsahuje i návrh na zrušení a zpoplatnění posledního povinného ročníku školky. „Velice se zkomplikoval život rodičů, kteří z jakéhokoliv důvodu nedávají na 100 % času děti do posledního ročníku školky,“ doplnil pak k druhé části novely Baxa s tím, že se navíc na ředitele a ředitelky školek navalila zbytečná administrativa.

„Je velmi důležité, aby si děti před vstupem do školy zvykly na dětský kolektiv, cizí autoritu a společnou práci. Už za první rok platnosti zákona se zvedl počet dětí, které chodí poslední rok předškolního vzdělání do školky z 92 na 97 %. Zrušení bezplatnosti bude znamenat pro mnohé rodiny zvýšené náklady, se kterými nepočítaly,“ obhajovala zachování bezplatného přípravného posledního roku školky Alena Gajdůšková (ČSSD). Podle ČSSD má mít obec povinnost zajistit místo ve školce pro dvouleté děti, kterým budou tři roky od 1. září do konce kalendářního roku.

Potíž s naplněním školského zákona je momentálně v tom, že školky tvrdí, že na přijímání dvouletých dětí nejsou připraveny a obce, které provoz školek financují, na to nemají peníze.

Zrušení povinného posledního ročníku školky, který by de facto o rok prodloužil povinnou školní docházku, prosazuje předkladatel novely Václav Klaus mladší z ODS. Říká, že mu jde především o zrušení povinnosti.  Kritizuje i ustanovení, že do školky by měly děti v posledním předškolním roce chodit zdarma.

Petr Gazdík (STAN) na plénu kritizoval jeden z pozměňovacích návrhů k novele zákona, který se týká odložení financování regionálního školství o další 2 roky. Změna financování by podle návrhu měla být od roku 2021. „České školství minimálně v pěti krajích zabijeme,“ řekl Gazdík k případnému přijetí pozměňujícího návrhu, který by podle něj zapříčinil, že by nebylo na platy učitelů.

„Sněmovna se může stát hrobařem českého školství,“ doplnil pak Gazdík s tím, že by podle něj měli dávat poslanci pozor na to, jaký pozměňovací návrh přijímají.

„Situace ve Zlínském kraji je vážná. Co se týče krajů, které na tom nejsou dobře, navrhujeme, aby byly dotovány od září 2019 rozvojovým programem, než najedeme nový systém financování,” navrhl řešení ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO).

Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) na plénu v průběhu jednání nadnesl i otázku budoucího řešení financování dětských skupin, které často nahrazují školky. Až dvě třetiny dětských skupin jsou totiž financovány z evropských dotací, které jsou ale časově omezené – do roku 2020.

„Sněmovna vyzývá vládu, aby stávající dětské skupiny byly financovány ze státních zdrojů,“ nadnesl poslanec, který je zároveň členem sněmovního školského výboru.