Pomáháme hospodám, říká Schillerová a zavádí tři sazby DPH na pivo

V posledních dnech vyvolaly velkou diskuzi hlavně rozdílné sazby DPH pro pivo, které se zavádí se startem třetí a čtvrté vlny EET. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je to ale pouze mediální masáž.

„Narovnali jsme podnikatelské prostředí, mohli jsme si tak dovolit daně snižovat. Rozhodli jsme se snížit DPH na točené pivo. Podle směrnice Evropské unie to můžeme udělat jenom v rámci stravovací služby,“ vysvětlila Schillerová. Podle ní tím vláda chce podpořit hospody a restaurace na venkově.

Podle opozice i některých ekonomů je ale nastavení sazeb DPH pro pivo zbytečně složité. Restauratéři odvedou za točené pivo 10procentní daň, pokud ho ale zákazníkovi nalejí z lahve, měli by uhradit 21 procent. Na stánkaře se pak bude vztahovat 15procentní sazba u nealkoholického piva.

Pro řemeslníky nebo lékaře začne platit povinnost evidovat tržby od 1. května. Ministerstvo financí proto připravilo pro podnikatele brožury, ve kterých je s novinkou seznamuje. Schillerová plánuje také sérii seminářů. První z nich bude už v pátek na pražském festivalu Střechy.

Pro podnikatele funguje každý všední den od 9 do 17 hodin infolinka. Mají možnost také vyplnit kontaktní formulář na webech EET a Ministerstva financí. Úředníci zodpověděli 39 tisíc takových metodických a technických dotazů.

„Největší počet metodických dotazů se týkal náběhu třetí a čtvrté vlny a také plateb na fakturu mezi podnikateli,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Podle průzkumu, který si nechalo Ministerstvo financí zpracovat agenturou STEM, se lidé nejčastěji obávají administrativních a finančních nákladů spojených s EET, a to 40 procent respondentů. Podle 16 procent lidí zapříčiní likvidaci živnostníků a 15 procent respondentů si myslí, že jde o neefektivní a zbytečné opatření.

„Živnostníci si mohou odečíst jednorázovou slevu na pořízení zařízení pět tisíc korun. Ti nejmenší si mohou zažádat o papírový režim,“ oponuje ale obavám podnikatelů Schillerová. Argumentuje také tím, že se za tři roky fungování EET zvýšil počet živností v hostinské činnosti o 9 tisíc na téměř 214 tisíc a podpora EET zůstává u veřejnosti v průzkumech stabilně nad 60 procenty.

Elektronická evidence tržeb by měla letos podle odhadu Ministerstva financí přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení, od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Ministerstvo financí už dříve informovalo o tom, že přínos EET za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun a v roce 2019 vyčíslilo její přínos na 12,8 miliardy korun. Podle dostupných informací se k evidenci připojilo 192 000 podnikatelů, kteří dosud zaevidovali téměř 13 miliard účtenek.

Ekonomové jsou k vyčíslování přínosů EET zdrženlivější, upozorňují na to, že nikdo neví, jak by se výběry daní vyvíjely bez ní.