Článek
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu, která dnes byla zveřejněna v Ženevě. Vedle změn ve využívání půdy se v ní doporučuje také změna stravování, konkrétně snížení spotřeby masa.
Ve zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), na níž se podílela stovka expertů z několika desítek zemí včetně České republiky, se také uvádí, že v následujících desetiletích se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří. V řadě regionů se naopak dají čekat častější extrémní deště.
„Půda, kterou využíváme může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí se v tiskové zprávě IPCC. Panel zveřejnil zprávu po týdenním zasedání v Ženevě, na němž Česko zastupoval klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.
Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy se podle zprávy podílí na skleníkových plynech produkovaných člověkem 23 procenty. Podle zprávy IPCC je důležitý udržitelný způsob hospodaření s půdou, který má zahrnovat mimo jiné podporu zadržování vody v krajině i obnovu rašelinišť.
Například při výběru jídelníčku, kde by měly dostávat větší prostor potraviny méně náročné na vodu. Těmi jsou například obiloviny nebo ořechy, na opačném části spektra je maso. Extrémy počasí kvůli změnám klimatu totiž ovlivní produkci potravin.
Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.
Velkým tématem je také plýtvání potravin. Podle zprávy se zkazí skoro třicet procent vypěstovaných potravin. Přitom přes 800 milionů lidí na planetě trpí hladem.
„Zemědělství globálně spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů,“ dodává další pozoruhodný údaj zprávy Radim Tolasz z ČHMÚ, který je českým zástupcem v IPCC.
Desertifikace, tedy postupná přeměna úrodné půdy na poušť, podle zprávy postupuje v oblastech, kde žije asi 500 milionů lidí. Tyto oblasti jsou náchylnější ke klimatickým změnám a k extrémům počasí, jako jsou sucha, vlny veder či písečné bouře.
Zpráva také varuje, že extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílejí, ovlivní i produkci potravin. Proto je třeba změnit stravovací návyky i zamezit plýtvání a ničení potravin. Svět podle zprávy přichází z různých důvodů asi o třetinu vyrobených potravin.
Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu. Zpráva proto doporučuje zaměřit se ve stravování více na luštěniny, ovoce a zeleninu.
Zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.
IPCC je mezivládní organizace OSN, která byla založena v roce 1988 s cílem objektivně a na základě vědeckých poznatků hodnotit klimatické změny a hledat možnosti, jak zmírnit jejich účinky na lidstvo či jak se těmto účinkům přizpůsobit. IPCC sídlí v Ženevě a v roce 2007 dostala spolu s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem Nobelovu cenu za mír.
