Článek
Nový blok jaderné elektrárny Dukovany se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022.
Reaktor by měl podle generálního ředitele firmy ČEZ Daniela Beneše stát mezi 140 a 160 miliardami korun. Jak ovšem zdůraznil, jde o velmi hrubý odhad a jasněji by podle něj mělo být až v okamžiku, kdy se v rámci výběrového řízení sejdou nabídky. Beneš očekává, že by se do soutěže mohlo přihlásit až pět uchazečů.
Představený harmonogram prací předbíhá dosavadní odhady dokončení nového zdroje. Například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová se domnívá, že by nový blok mohl začít dodávat elektřinu mezi lety 2038 až 2040. A pokud by se měly termíny dodržet, musela by se podle ní stát dostavba prioritou.
Jsou premiérem oznámené termíny reálné? Více v rozhovoru se Zuzanou Kubátovou:
Reportérka Zuzana Kubátová o tom, zda se dá stihnout termín, který Babiš oznámil pro stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.Video: Seznam Zprávy
Tisková konference se konala po jednání vládního výboru pro jadernou energetiku, který tvoří více než 20 lidí a který vede premiér. Kromě politiků se jednání zúčastnil například generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZ Otakar Hora nebo právě šéfka SÚJB Dana Drábová.
Jaderné tažení koordinuje vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Ten dříve počítal s tím, že první etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky tendru, projekt bude mít povolení SÚJB k umístění jaderného zařízení a platné územní rozhodnutí.
Míl, který dříve šéfoval firmě ČEZ, prohlásil, že za 90 procent zpoždění může lidský faktor – tedy nedostatek kvalifikovaných odborníků, ať už na straně investora, dodavatele či státu. Výhodou Česka podle něj je, že se potenciální dodavatelé měli čas poučit z chyb, ke kterým došlo u jiných projektů.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímalo šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power Group, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse.
Míl také dříve zdůrazňoval, že kritériem výběru nebude pouze cena. Premiér Babiš včera řekl, že vláda bude řešit definici bezpečnostního zájmu státu a pak své závěry sdělí firmě ČEZ, která bude výběrové řízení vypisovat. Daniel Beneš zdůraznil, že smlouvy mezi státem a firmou ČEZ zaručí, že při výběru dodavatele budou státní zájmy zohledněny.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček upozorňoval, že podle analýz by se mohlo Česko postupně z vývozce elektrické energie stát jejím dovozcem. Jenže hrozí, že nebude odkud dovážet, protože přebytky elektřiny budou podle modelů mít kolem roku 2040 pouze Španělsko, Francie a jedna severská země. Proto je podle Havlíčka nutné zajistit soběstačnost Česka v energetice, což se bez posilování jaderných a obnovitelných zdrojů neobejde.
Babiš i Havlíček na tiskové konferenci shodně prohlásili, že by do roku 2040 mělo 40 procent české elektřiny pocházet z jaderných zdrojů (loni to byla zhruba třetina), ministr průmyslu u tohoto posunu také připomněl postupné odstavování uhelných elektráren.
Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti. Například analytik společnosti ENA Jiří Gavor má postoj ministerstva za konzervativní. „Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ řekl už dříve ČTK.
Peníze, nebo život: Jaká je budoucnost firmy ČEZ?Video: Zuzana Kubátová
Bloky postavíme, i kdyby byl Brusel proti
Premiér Babiš již dříve prohlásil, že Česko musí stavbu nových jaderných bloků prosadit, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. „My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Energetická bezpečnost je pro nás priorita,“ doplnil. Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.
O nutné dostavbě Temelína promluvil v médiích i Babišův ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. V rozhovoru pro MF Dnes řekl, že je třeba rozjet debatu o rozšíření jihočeské jaderné elektrárny.
„V horizontu dalších pěti let nás čeká diskuse o dalším rozšíření jádra. Jsem si skoro jistý, že nás nemine rozšíření Temelína, tam kapacita pro nové bloky je,“ cituje list ministra. „U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ prohlásil v podstatě totéž i premiér Babiš před poslanci.
Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.
