Článek
Nejhůře dopadla Praha, kde byla míra znečištění naměřena nejvyšší. Vědci ovšem měli v Praze k dispozici také největší počet samplerů, tedy přístrojů měřících míru zněčištění.
„Zaměřili jsme se na znečištění oxidem dusičitým. Ten vzniká spalováním například v plynových kotlích, spalovnách, elektrárnách, ale ve městech pochází hlavně z automobilových emisí,“ uvedl odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika Miroslav Šuta, který projekt Centra pro životní prostředí a zdraví koordinoval.
Jak dále Šuta prozradil, nad hranici průměrné koncentrace oxidu dusičitého, která je stanovena na 40 mikrogramů na metr krychlový, se dostaly hodnoty ze zhruba čtyř desítek lokalit.
Alarmující čísla přes 50 mikrogramů na metr krychlový výzkumníci naměřili na celkem 18 lokalitách.
Největší míra znečištění oxidem dusičitým byla naměřena v zatížené lokalitě u křižovatky ulic Sokolská a Ječná nedaleko Národní lékařské knihovny v Praze 2. Vysokou mírou znečištění trpí i pražské Dejvice nebo okolí severojižní magistrály. Mezi zatížené lokality patří také Spořilov (Praha 4), ulice Evropská (Praha 6), Bělocerkevská (Praha 10), Veletržní (Praha 7) nebo ulice V Botanice (Praha 5), která je v sousedství krajského úřadu Středočeského kraje.
Hodnoty přes 50 mikrogramů na metr krychlový naměřili vědci dále v Brně, Ostravě a Plzni.
Měsíční měření Centra pro životní prostředí a zdraví na 34 místech v Brně zjistilo vysoké koncentrace oxidu dusičitého v okolí brněnského městského okruhu a na dalších místech v širším centru města.
Naopak Ústí nad Labem, které mělo dříve problémy s překračováním limitní hodnoty, se v posledních letech drží pod průměrnou roční hranicí.
Lépe je na tom oproti minulosti i Ostrava.
Výsledky měření podle odborníků z Akademie věd naznačují, že se problém zřejmě týká mnohem více lokalit, než se doposud předpokládalo na základě stávající sítě monitorovacích stanic.
Zvýšenou pozornost znečištění ovzduší oxidem dusičitým vyvolala v západní Evropě aféra Dieselgate. Ta odhalila podvody automobilek v emisních testech. Mnohé dieselové automobily vypouštějí v provozu ve skutečnosti násobně více škodlivin, než připouštějí platné limity.
Technickým řešením problému by podle Martina Pechouta z České zemědělské univerzity v Praze byla regulace provozu zejména „nepřizpůsobivých” motorů. Dalším potřebným krokem je také vymáhání dodržování emisní legislativy výrobci motorových vozidel.
