Článek
Moskevské oslavy válečného vítězství, které vyvrcholí 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí před Kremlem, budou stát nejméně 615 milionů rublů (v přepočtu asi 209 milionů korun).
Konkrétně přeprava vojáků vyjde přibližně na 150 milionů rublů, slavnostní koncerty na téměř 190 milionů, více než 100 milionů může stát rozhánění oblaků, podobně jako uvedení města do slavnostního hávu. Na suvenýry a dárky pro veterány se počítá s 32 miliony, jde například o ložní prádlo, vysavače, mixéry, kuchyňské roboty či kávovary.
Premiéra Terminatora a bezpilotních strojů
V neděli se v Moskvě koná jedna z položek tohoto mnohamilionového seznamu: generální zkouška vojenské přehlídky. Koná se den před slavnostní inaugurací prezidenta Vladimira Putina.
Moskevské přehlídky se podle ministerstva obrany zúčastní více než 13 tisíc vojáků se 159 kusy vojenské techniky a 77 letadly či vrtulníky, včetně dvou nejnovějších stíhaček Su-57, a rovněž dva letouny MiG-31K s raketami Kinžal, létající údajně hypersonickou rychlostí. Poprvé se na přehlídce předvede také bojové vozidlo na podporu tanků Terminator, robotická vozidla Uran-6 a Uran-9 či bezpilotní stroje Korsar a Katran.
Den vítězství je v Rusku považován za svátek, který lidi nejvíce sjednocuje. Někdejší Sovětský svaz ztratil podle odhadů v druhé světové válce 26 milionů svých občanů.
Po rozpadu SSSR se přehlídky v letech 1991 až 1994 vůbec nekonaly, v roce 1995 pochodovali po náměstí veteráni a v dalších letech se sice přehlídky obnovily, ale bez vojenské techniky. Na Rudé náměstí se tanky, děla a rakety vrátily po sedmnáctileté přestávce v roce 2008, aby symbolizovaly obnovenou moc Ruska.
Ani Zeman nepřijel
Vůbec největší přehlídku v roce 2015 Kreml uspořádal i jako ukázku bojeschopnosti armády a demonstrace síly v době napjatých vztahů se Západem. Většina pozvaných hostů ze zahraničí se ale na Rudé náměstí nedostavila kvůli agresivní politice Ruska vůči Ukrajině. Přítomen nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který v té době do Moskvy přicestoval na oslavy 70. výročí konce války.
Den vítězství se v Rusku i většině postsovětských republik slaví 9. května, tedy o den později než na Západě včetně Česka. Vysvětluje se to tím, že v době německé kapitulace v Berlíně bylo v Moskvě, vzhledem k časovému posunu, už po půlnoci.
