Demonstrace v Chemnitzu pokračují i v neděli a v pondělí. Bilance bojů o imigranty: 11 tisíc demonstrantů, 18 zraněných, z toho tři policisté

Němci v neděli vpodvečer zveřejnili bilanci nočních bojů v ulicích. Zúčastnilo se celkem přes 11 000 lidí, z toho 8000 na straně krajní pravice. Zranění při protestech proti migrantům i proti pravicovým extremistům utrpělo 18 lidí, z toho tři policisté. „Zranění jsou převážně lehká,“ informovala v neděli policie, která rovněž zaznamenala v souvislosti s demonstracemi nejméně 25 trestných činů. Zranění v sobotu utrpěl v Chemnitzu mimo jiné 20letý Afghánec, kterého napadli čtyři maskovaní lidé.

Napětí ve městě nedaleko českých hranic vyvolala před týdnem vražda pětatřicetiletého Němce s kubánskými kořeny, z níž jsou podezřelí Iráčan a Syřan. Některé z následných protestů doprovázely násilnosti a útoky pravicových extremistů na přistěhovalce a na neněmecky vypadající osoby. Tyto akce v Německu vyvolaly pobouření.

Během série sobotních demonstrací, které organizovalo pravicové hnutí Pro Chemnitz, protiimigrační hnutí Pegida a parlamentní strana Alternativa pro Německo (AfD) i jejich odpůrci, policie zaznamenala 25 trestných činů. Bylo mezi nimi poškozování majetku, ublížení na zdraví či užívání symbolů protiústavních organizací.

V místní části Markersdorf, která leží na jižním okraji Chemnitzu, tedy stranou míst, kde se demonstrovalo, byl podle policie v sobotu večer skupinou čtyř zahalených osob napaden 20letý Afghánec. Mladík utrpěl lehká zranění. „V rámci vyšetřování bude nutné ověřit, zda se v případě pachatelů nejednalo o někdejší účastníky demonstrace," uvedla policie.

Na demonstrace proti migrantům i na akce uspořádané na protest proti pravicovým radikálům a proti nenávisti vůči cizincům dohlíželo celkem 1800 policistů. Saskou policii přitom podpořily posily z dalších devíti spolkových zemí a také příslušníci spolkové policie.

Protesty svolané levicovými parlamentními stranami Levice a Zelení i demonstrace pravicového hnutí Pro Chemnitz se obešly podle policie bez incidentů. S policií se ovšem později střetlo asi 300 osob, které se pokusily proniknout na demonstraci AfD.

Další dvě menší demonstrace se v Chemnitzu konaly v neděli. Ohlásili je místní občané a evangelická církev. V pondělí se pod heslem Wir sind mehr (Nás je víc) bude konat koncert proti pravicovému extremismu. Mezi účinkujícími má být například punkrocková kapela Die Toten Hosen.

Podle agentury DPA se v neděli ve městě sešlo kolem 200 lidí k pokojné demonstraci za demokracii a proti extremismu. Mezi účastníky byly i celé rodiny. "Musíme povstat a ukázat, že si svůj dosavadní život - demokratický, světu otevřený a tolerantní - nenecháme vzít," řekl organizátor demonstrace Dirk Richter.

Chemnitz v neděli navštívil saský premiér Michael Kretschmer. "Je to přátelská a pokojná země, většina podporuje demokracii a právní stát," prohlásil křesťanskodemokratický politik před radnicí saského města, kde se sešly stovky lidí na akci svolané evangelickou církví. Podle Kretschmera existuje ze strany politiků i společnosti silná snaha o ochranu napadených.

Kretschmer poděkoval policii za sobotní zásah. „Podle mě jsou pravicoví extremisté největšími nepřáteli demokracie," prohlásil. Podle něj je třeba ukázat, kdo je ve většině.

V souvislosti s děním v Chemnitzu v neděli německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Němce k větší aktivitě v boji proti rasismu a v obraně demokracie. „V naší společnosti se bohužel rozšířila určitá pohodlnost, kterou musíme překonat," řekl bulvárnímu listu Bild. Jeho generace podle něj vnímá svobodu, právní stát a demokracii jako samozřejmost. „Musíme občas vstát z gauče a otevřít ústa," vyzval sociální demokrat.

Podle aktuálního průzkumu si nicméně většina Němců nemyslí, že by měla jejich země jako celek problém s pravicovým extremismem. V anketě agentury Emnid pro list Bild 66 procent dotázaných uvedlo, že se tento problém týká hlavně východního Německa. Že pravicový extremismus je problémem především zemí, které vznikly z bývalé Německé demokratické republiky, si myslí dokonce i 57 procent dotázaných, kteří ve východní části Německa žijí.

Podle průzkumu se dále 66 procent respondentů domnívá, že protestovat proti cizincům není v pořádku. Pochopení pro protesty proti trestným činům spáchaným cizinci ovšem vyjádřilo 71 procent účastníků průzkumu.

Ve střety a šarvátky s policií se v sobotu večer v Chemnitzu proměnil závěr protestního pochodu organizovaného protiimigračním hnutím Pegida a protestní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Policie, která má na místě stovky příslušníků, večer zasahovala také v oblasti nádraží proti „narušitelům" z pravicového i levicového tábora. V nemocnici po protestech skončilo 11 lidí. Zranění utrpěl také nejméně jeden novinář.

Původně poklidná situace v podkrušnohorském městě nedaleko českých hranic, kde se v sobotu konala série různých demonstrací, se začala vyhrocovat kolem 18:30. Policie v tu dobu po pár stovkách metrů zastavila tichý pochod asi 4500 až 6000 lidí za „oběti multikulturalizace". Po několika desítkách minut uvedla, že protest překročil nahlášenou délku a jeho pokračování není ani z bezpečnostních důvodů možné. Cestu se totiž snažili blokovat účastníci protidemonstrace.

Pořadatelé následně shromáždění rozpustili, stovky demonstrantů ale odmítly prostor před památníkem Karla Marxe opustit. V té chvíli se objevily první střety s policií i pokusy o napadení přítomných novinářů. Části protestujících, kteří začali skandovat hesla jako „Prolhaný tisk" nebo „My jsme národ", se také podařilo prorazit jednu z policejních zábran. V další cestě směrem k demonstraci proti neonacismu jim ale policisté zabránili.

I kolem 21:00 zůstávaly na místě, na němž měla policie dva obrněné vozy, vodní děla i desítky dodávek, stovky lidí, které strážci zákona marně vyzývali, aby se rozešli.

Další srážky hlásila policie na Twitteru z okolí nádraží v Chemnitzu. Také tam měla připravená vodní děla. K občasným střetům docházelo i s protestujícími proti neonacismu, kteří se v podvečer snažili narušit pochod pravice. Policie jim v tom ale úspěšně bránila. Samotný protest asi 2500 až 4000 lidí z převážně levicového spektra se obešel bez problémů.

Bez potíží ale neskončil večer pro tým veřejnoprávní televize MDR, který při natáčení demonstrace z jednoho ze soukromých bytů někdo napadl. Jeden z novinářů byl zraněn. Případ vyšetřuje policie, která o něm také na Twitteru informovala.

Další stovky demonstrantů se sešly na akci pravicového hnutí Pro Chemnitz, která skončila okolo 16:45 a která se obešla bez výtržností. Klidná byla také zatím na manifestaci proti neonacismu. Na protesty dohlížely stovky policistů. Demonstrace proti extremismu se účastnili i berlínští politici.

Příznivci hnutí Pro Chemnitz, jehož pondělní protest doprovázely výtržnosti a útoky na přistěhovalce, se kolem 16:00 sešli u nejznámějšího monumentu čtvrtmilionového města - památníku Karla Marxe. Řada z nich s sebou měla německé vlajky a opakovaně skandovala hesla jako „My jsme národ" nebo „Merkelová musí pryč". Po skončení akce se její účastníci začali přesouvat na nedalekou manifestaci protestní Alternativy pro Německo (AfD).

Právě kancléřka Angela Merkelová (CDU) a starostka Chemnitzu Barbara Ludwigová (SPD) byly často terčem nevole davu, v němž se objevila i trojice vlajek českých. „Nevyzývám k braní spravedlnosti do vlastních rukou, ale když nás politici nebudou chránit, tak se musíme rozmyslet, jak se budeme bránit my," nechal se slyšet jeden z řečníků. „Vezměte jim nože, nebo vám vezmeme úřady," pohrozil také.

Pár stovek metrů od pravicové akce protestovalo u kostela Johanniskirche podle pořadatelů kolem 2000 lidí za mír a proti xenofobii. Na místo přišla i starostka Chemnitzu, podle níž dnes Sasko i její město musí vyslat jasný signál, že budou všemi prostředky hájit právní stát proti „pravicovým štváčům". Šéf poslanců levice ve Spolkovém sněmu Dietmar Bartsch zase vyjádřil přesvědčení, že je nutné, aby občané města dali jasně najevo svůj postoj.

Na oba protesty dohlížely stovky policistů z různých spolkových zemí.

Ve městě nedaleko českých hranic panuje vyhrocená atmosféra po nedělní vraždě pětatřicetiletého Němce s kubánskými kořeny, z níž jsou podezřelí Iráčan a Syřan, a následných útocích na přistěhovalce.

Nejdramatičtější protesty se zatím odehrály v neděli a v pondělí a policie je jen těžko zvládala. Dnes se ukázalo, že při těch pondělních za to mohla i administrativní chyba. Saská policie totiž podle listu Welt am Sonntag tehdy o posily ze strany spolkové policie žádala na nesprávné adrese.

Dnes už by se podle představitelů města i policie výtržnosti a útoky na přistěhovalce a neněmecky vypadající lidi z přelomu týdne opakovat neměly, i proto, že saskou policii posílili kolegové ze spolkové policie i dalších německých zemí. V centru města je také uzavřeno několik ulic pro dopravu, na řadě míst se pak nesmí parkovat.

Na své postoje, které v posledních dnech kvůli vyhrocené atmosféře mohly zapadnout, se dnes snaží upozornit také umírnění občané Chemnitzu. Na nejznámější místo ve městě - památník Karla Marxe - vylepili velký plakát s barevným nápisem „Chemnitz není ani šedý, ani hnědý". Iniciativa naráží na to, že německá i světová veřejnost v posledním týdnu jako typické představitele města mohla vnímat neonacisty a zástupce extrémní pravice.

Jejich chování, k němuž patřilo hajlování a útoky na přistěhovalce, v pátek při koncertu v Berlíně odsoudil i zpěvák skupiny U2 Bono. „Takoví lidé nepatří k Evropě a této zemi,” nechal se slyšet.

Německá média si všímají vyjádření českého prezidenta Miloše Zemana k demonstracím. Prezident v něm vyjádřil sympatie k lidem, kteří protestují kvůli násilné smrti pětatřicetiletého Němce.

„Já upřímně s těmi demonstranty docela sympatizuji, oni v podstatě říkají Mutti Merkelová sem pozvala migranty a tady máte důsledek," cituje vyjádření Zemana pro televizi Barrandov například web listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Český prezident v rozhovoru také poznamenal, že německé kancléřce Angele Merkelové přišly úroky v podobě kriminality.

Zemanovo vyjádření se značně liší od slov Merkelové i většiny špičkových politiků spolkové republiky, kteří sice mají pochopení pro protesty v Chemnitzu, tvrdě ale odsoudili výtržnosti, které je doprovodily, a především útoky na přistěhovalce. Nejmenší kritiku vůči demonstrantům, mezi nimiž byla i řada pravicových extremistů, z nichž někteří hajlovali, vyjadřují zástupci protestní Alternativy pro Německo (AfD).

Český prezident ovšem Merkelovou také ocenil, když o ní hovořil jako o osobnosti, jakých je v Evropě poměrně málo. „A Angela Merkelová, ať si o ní myslíme cokoli, je bezesporu výrazná osobnost," poznamenal Zeman s dovětkem, že „přežila několik pokusů" o sesazení. „Kdyby nahradila Jeana-Claudea Junckera (v čele Evropské komise), já bych se ani nezlobil," řekl prezident.

S šéfkou německé vlády, k jejíž migrační politice je velmi kritický, se český prezident má sejít při návštěvě Německa mezi 19. a 21. zářím. Očekává, že spolu budou jednat mimo jiné o energetice nebo obchodních sporech Evropské unie a Spojených států. Kontroverzní téma Benešových dekretů, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanství i majetku, podle svých slov Zeman sám zřejmě neotevře.

Mladý Iráčan podezřelý ze zabití pětatřicetiletého Němce byl v minulosti trestán mimo jiné za ublížení na zdraví. Informoval o tom deník Bild, podle něhož byl Júsif A. v podmínce.

Dvaadvacetiletý irácký Kurd, s nímž je kvůli činu ve vazbě také o rok starší Syřan Alá S., byl za poslední dva roky dvakrát odsouzen k pokutě za držení drog. Pokutu musel platit také za podvod, poškození věci a nebezpečný zásah do silniční dopravy. Nejvyšší trest si muž od soudu odnesl v červenci loňského roku. Za to, že několika lidem při sporu v ubytovně pro uprchlíky nastříkal do obličeje pepřový sprej, byl uznán vinným z ublížení na zdraví, za což dostal osmiměsíční trest s odkladem na dva roky.

Deník Die Welt dnes zase napsal, že Júsif A. podle svých spolubydlících pracoval šest dní v týdnu u jednoho holiče v Chemnitzu. Německé úřady ho ale vedly jako člověka bez povolání. Do Saska přišel Iráčan v říjnu 2015 a v březnu 2017 Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) odmítl jeho žádost o azyl. Júsif A. se ale proti tomuto rozhodnutí úspěšně bránil u soudu. „V novém řízení BAMF ještě nerozhodl,“ uvedlo saské ministerstvo vnitra.

Jeho šéf Roland Wöller (CDU) při večerní debatě s občany Chemnitzu podle televizní a rozhlasové stanice MDR řekl, že dva podezřelí z podílu na zabití jsou stále na svobodě.

Obětí nedělního násilného činu se stal Němec s kubánskými kořeny Daniel H., pro jehož rodinu asi 20 firem z Chemnitzu vybralo na 20 000 eur (515 000 korun).

Policie uvedla, že nemá žádné poznatky o tom, že by muži jednali v sebeobraně. Zároveň se ale nepotvrdily spekulace, že by jejich činu předcházel sexuální útok na jednu ženu.

V ulicích čtvrtmilionového města se v pondělí sešlo na 7500 účastníků dvojice demonstrací. Z řad národoveckého protestu i od účastníků opačně zaměřené akce občas létaly lahve a petardy, místy docházelo ke srážkám, a policie tak musela nasadit i vodní děla a slzný plyn. Zraněných napočítala 18 mezi protestujícími a dva ve vlastních řadách.

Bilance policie, která nasadila 591 strážců zákona a připustila, že jich mohlo být i víc, zahrnuje také 43 trestních oznámení, z nichž deset se týká hajlování a používání symbolů zakázaných organizací. Toho se dopouštěli účastníci národoveckého protestu, na který se sjeli i pravicoví radikálové z Berlína, Braniborska, Durynska nebo Dolního Saska.

Útoky na přistěhovalce mezitím tvrdě odsoudili kancléřka Angela Merkelová (CDU) i prezident Frank-Walter Steinmeier. Demonstrace, které začaly v neděli po zabití pětatřicetiletého Němce, pokračovaly i v pondělí a vyžádaly si celkem 20 zraněných.

Už v neděli odpoledne se kvůli vraždě uskutečnila dvojice protestů, do nichž se zapojili i pravicoví extremisté. Radikálové navíc napadali přistěhovalce a neněmecky vypadající osoby.

Kancléřka Merkelová prohlásila, že štvanice a nenávist nemají v právním státu co dělat. Prezident Steinmeier zase apeloval na zodpovědnost všech občanů za společenský smír. Útoky na přistěhovalce a neněmecky vypadající osoby odsoudil také ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který saské policii nabídl spolkovou pomoc.

Počínání radikálů kritizoval i šéf Ústřední rady Židů Josef Schuster a agentura DPA připomněla, že německé úřady loni v Chemnitzu registrovaly na 160 pravicovým extremismem motivovaných trestných činů. Více se jich odehrálo jen v Drážďanech, Lipsku a okrese Budyšín. I proto se ozývá kritika na adresu saské vlády, která je podle některých vůči radikálům příliš mírná.

Německá média v souvislosti s děním v Chemnitzu píší o barbarství, nepřípustnosti štvanic na jinak vypadající obyvatele a zatěžkávací zkoušce pro právní stát v Sasku.

Saské úřady navíc musí řešit další problém související s napjatou situací v Chemnitzu. Na internetu totiž pravicové skupiny zveřejnily zatykač na jednoho z mužů podezřelých ze zavraždění pětatřicetiletého Němce, které vyvolalo rozsáhlé demonstrace. Jak se k němu mohly dostat, nejsou úřady schopné vysvětlit.

Zatykač, který je podle všeho autentický, na internetu zveřejnili mimo jiné zakladatel protiimigrační Pegidy Lutz Bachmann, okresní sdružení protestní Alternativy pro Německo (AfD) nebo hnutí Pro Chemnitz, které ve městě organizuje demonstrace.

V dokumentu jsou uvedena jména dvojice podezřelých mužů z Iráku a Sýrie, svědků i příslušné soudkyně. Také jsou v něm podrobnosti o činu. Jak se zástupci pravice k zatykači dostali, není jasné. Tvrdí, že jim ho někdo „zprostředkoval". K dispozici ho měla přinejmenším státní zastupitelství, soud, policie a obhájci.

Saské úřady kvůli tomu čelí na sociálních sítích tvrdé kritice. „Jak je možné, že (hnutí) Pro Chemnitz někdo přihraje zatykače? A kdo? Je moje spolková země už banánovou republikou?" ptal se na Twitteru jistý Benjamin Göhler. Saské ministerstvo vnitra mu odpovědělo, že o případu informovalo ministerstvo spravedlnosti. „Odkud ty obrázky pocházejí, je pro nás v tuto chvíli nepochopitelné," podotklo také ministerstvo vnitra.

Úřady spolkové země sousedící s Českem jsou často terčem kritiky kvůli údajné náklonnosti nebo alespoň shovívavosti k pravicovým radikálům. Vedle dění v Chemnitzu, kde část radikálů napadala přistěhovalce a policie tomu nedokázala zabránit, šlo v poslední době především o postup policistů na demonstraci v Drážďanech proti kancléřce Angele Merkelové (CDU). Na ní policie 45 minut nenechala pracovat štáb veřejnoprávní televize ZDF, když opakovaně kontrolovala jeho dokumenty. Později se navíc ukázalo, že demonstrant, na jehož popud tak učinila, je zaměstnancem saského zemského kriminálního úřadu (LKA).

Zhruba 70 procent Němců odsuzuje výtržnosti pravicových radikálů v Chemnitzu, k nimž došlo v neděli a v pondělí. Asi 20 procent obyvatel spolkové republiky dění za odsouzeníhodné nepovažuje. Tento názor převažuje jako u jediné z parlamentních stran u příznivců protestní Alternativy pro Německo (AfD). Ukázal to průzkum veřejného mínění pro server Spiegel Online.

Na otázku, jak osobně hodnotí nynější výtržnosti pravicových radikálů v Chemnitzu, odpovědělo 62,6 procenta dotázaných, že je zcela jasně odsuzuje a dalších 7,6 procenta, že je spíše odsuzuje. Události spíše neodsuzuje 10,2 procenta lidí a stejné procento je rozhodně neodsuzuje. Dalších 9,4 procenta dotázaných nemá na věc jasný názor.

Tendenci vidět kriticky události ve čtvrtmilionovém městě, kde se odehrály mimo jiné útoky na přistěhovalce, mají spíše obyvatelé bývalého západního Německa, kde je odsuzuje 72,5 procenta dotázaných. V zemích bývalého východního Německa tak činí 62,5 procenta lidí.

Jasně výtržnosti odsuzují voliči Zelených a sociálních demokratů (v obou případech přes 95 procent) a také Levice a CDU/CSU (přes 85 procent). Nižší je procento u podporovatelů svobodných demokratů (69,6) a jednoznačně nejnižší u příznivců AfD (12,3). U voličů AfD také výtržnosti narážejí na jednoznačně nejvyšší míru pochopení - 76 procent z nich je neodsuzuje.

Tomuto postoji odpovídá i dnešní prohlášení šéfa strany Alexandera Gaulanda, který považuje za normální, že lidé ztratí nervy, když se stane podobný čin jako v Chemnitzu.

Protest se konal také ve čtvrtek. Obešel se bez problémů. Podle televizní a rozhlasové stanice MDR se ho nedaleko od místního fotbalového stadionu zúčastnila více než tisícovka lidí. Dalších zhruba 550 lidí v areálu stadionu debatovalo se saským premiérem Michaelem Kretschmerem (CDU) a starostkou Chemnitzu Barbarou Ludwigovou (SPD).

Kvůli napjaté situaci ve městě po nedělní vraždě pětatřicetiletého Němce panovaly obavy, že by se i čtvrteční protest stejně jako ty z neděle a pondělí mohl zvrhnout ve střety či v útoky na přistěhovalce. Saská policie proto požádala o pomoc spolkovou policii i strážce zákona z dalších německých zemí.

Obavy se ale nenaplnily a demonstrace, při níž zástupci hnutí Pro Chemnitz vystoupili s projevy, se nesla v poklidném duchu. Jen občas davem zaznělo skandování typu „My jsme národ" nebo „Prolhaná média". Časté byly také požadavky na odstoupení kancléřky Angely Merkelové (CDU), s jejíž migrační politikou přítomní nesouhlasili.

Pár desítek metrů od protestu se konala dopředu naplánovaná debata saského ministerského předsedy s občany. Diskuze začala minutou ticha a krátkým vystoupením Kretschmera, který obyvatele čtvrtmilionového města vyzval, aby se postavili za demokracii a právní stát. Vyjádřil také pochopení pro demonstrace, ale nikoli pro to, když někdo zůstává i na protestu, při kterém se hajluje. Právě to se stalo během pondělní protestní akce pravicového hnutí, při které bylo zraněno na 20 osob.

Zatímco Kretschmera přijali občané Chemnitzu poměrně klidně, při slovech starostky Ludwigové se publikem opakovaně neslo bučení a pískot. Ludwigová mimo jiné prohlásila, že město balancuje mezi láskou a nenávistí.

Setkání se zúčastnilo také několik zemských ministrů, mimo jiné saský ministr hospodářství Martin Dulig. Ten zdůraznil, že je nutné spolu hovořit.

„Myslím, že to bylo padesát na padesát. Padesát procent souhlasu pro premiéra a pro starostku. Ale jinak tomu v této mimořádné situaci ani být nemůže," komentoval setkání s občany předseda saského parlamentu Matthias Rössler.

Situace v Chemnitzu dospěla tak daleko, že se někteří přistěhovalci nyní bojí chodit do centra města. „Důvodem jsou útoky na neněmecky vypadající osoby z neděle a pondělí," řekl André Löscher z organizace RAA Sachsen pomáhající obětem pravicového násilí. Takovou situaci podle svých slov ještě v podkrušnohorském městě nezažil.

„Právě tak působí pravicové násilí - celá skupina lidí je jím zastrašena a znejistěna," říká o dopadu napjaté situace ve čtvrtmilionovém městě na část přistěhovalců Löscher. „Atmosféra a obrázky z neděle a pondělí ještě působí," míní. „Lidé, s nimiž už dlouho pracujeme, nám říkají, že třeba jejich známí teď zvažují, jestli vůbec mohou jít do centra, a raději si řeknou, že se tomu teď vyhnou," líčí Löscher.

Muž, který pro neziskovou organizaci pracuje už deset let, podobnou situaci ve městě ležícím nedaleko českých hranic nepamatuje. „V Chemnitzu byly i dříve ojedinělé útoky, ale nikdy nic takovéhoto rozměru. To je něco nového, s jakou nenávistí tam ti lidé vystupovali," hovoří o nedělních a pondělních demonstracích, které přišly po vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí dva mladíci ze Sýrie a Iráku.

Kvůli řadě napadení, jejichž oběťmi se stali třeba občané Bulharska, Sýrie, Afghánistánu, ale i Německa, vydala dokonce i sama organizace RAA Sachsen v pondělí varování migrantům, aby se raději vyhnuli centru města. Zatím další takové nechystá, i když upozorňuje, že problémy mohou přijít, jak při dnešní, tak při sobotní demonstraci pravicových uskupení.

Změnit současnou atmosféru nemusí být podle Löschera vůbec jednoduché. „Je potřeba jiné klima ve městě, aby se zase všichni lidé mohli volně a beze strachu pohybovat," zdůrazňuje. Prvním krokem ke změně podle něj musí být posílení policejních hlídek, kterými dá stát jasně najevo, že se stará o bezpečnost všech. Jasně se podle něj k situaci musí postavit také politici a především většinové obyvatelstvo, které dá i na ulici zřetelně najevo, že „tohle není náš Chemnitz".

Neznámí pachatelé ve středu večer ve Wismaru na severovýchodě Německa slovně napadli a následně zbili dvacetiletého přistěhovalce. Mladík, který podle svých slov pochází ze Sýrie, musel být po útoku převezen k ošetření do nemocnice, informovala dnes s odvoláním na policii agentura DPA. Všichni tři útočníci podle napadeného mluvili německy. Těžké zranění utrpěl ve středu večer při potyčce v durynském Sonderhausenu také 33letý žadatel o azyl z Eritreje.

Napadení obou mužů se odehrála v době napjaté situace v Chemnitzu, který se stejně jako Wismar a Sonderhausen nachází ve východní části Německa, na území bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Po vraždě 35letého Němce, z níž jsou podezřelí dva mladíci z Iráku a Sýrie, v Saské Kamenici došlo k výtržnostem pravicových radikálů.

Mladého imigranta ve Wismaru, přístavním městě ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, podle policie skupina tří mužů nejprve častovala xenofobními urážkami. Jeden z útočníků jej následně udeřil železným řetězem do ramen a hrudníku, zbylí dva mladíka napadli pěstmi. Když napadený upadl na zem, kopali do něj, uvedla policie. Útočníci posléze utekli a policie po nich pátrá.

Mladík, který policii sdělil, že pochází ze Sýrie, utrpěl pohmožděniny v obličeji a na horní části těla a zlomeninu nosní kosti. Po ambulantním ošetření v nemocnici byl propuštěn.

Podle agentury AP policie případ vyšetřuje jako útok motivovaný nenávistí k cizincům.

Těžké zranění ve středu večer utrpěl při potyčce dvou skupin na náměstí v durynském městě Sonderhausen také třiatřicetiletý žadatel o azyl z Eritreje. Podle svědků při rvačce, do které se podle policie zapojili lidé několika národností, padaly xenofobní nadávky. Muž z Eritreje utrpěl po úderech a kopech těžké poranění hlavy a musel být převezen do nemocnice.

Další podrobnosti o střetu v durynském městě s 22 000 obyvateli policie zatím nezveřejnila, v současnosti vyhodnocuje záběry z bezpečnostních kamer.