Článek
Nejvyšší žalobce Pavel Zeman ustoupil tlaku a po třech dnech se poprvé podrobněji vyjádřil k podezření, že byl zaujatý v soudní kauze a pomohl k rozsudku, který vyhovuje jeho známému.
K této reakci dotlačila Zemana až středeční výzva Unie státních zástupců, aby podrobněji vysvětlil své jednání v kauze, kterou od počátku týdne popisují Seznam Zprávy.
V prohlášení, které na svém webu zveřejnilo Nejvyšší státní zastupitelství, Pavel Zeman potvrdil klíčové zjištění Seznam Zpráv. Přiznal, že se před lety snažil přimluvit za farmáře a majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera, jehož podnikatelské plány nečekaně narazily na restituce rodu Czerninů.
Majitele penzionu Zeman otevřeně označil za „přítele“. Potvrdil také, že kvůli němu třikrát „inicioval“ schůzku se soudcem Janem Czerninem, vzdáleným bratrancem restituenta Karla Eugena Czernina.
„V roce 2014 jsem inicioval schůzky s Janem Czerninem, a to z toho důvodu, že jsem chtěl zprostředkovat smírné řešení sporu mezi mým přítelem Petrem Habersbergerem a panem K. E. Czerninem. Z toho důvodu jsem se opakovaně sešel s Janem Czerninem, kterého jsem požádal, zda by jeho bratranec a pan Habersberger mohli zasednout k jednacímu stolu a společně dosáhnout dohody,“ uvedl Pavel Zeman v prohlášení.
Nejvyšší státní zástupce nadále trvá na tom, že při schůzkách jednal jako soukromá osoba, a popírá, že by kvůli přímluvám mohl být podjatý, když opakovaně z pozice svého postavení zasáhl v trestní kauze, která se zájmy jeho přítele souvisela.
„Nevystupoval jsem jako nejvyšší státní zástupce. Šlo mi čistě o to, aby se doutnající spor dvou lidí pokud možno ve smírné podobě urovnal,“ napsal Pavel Zeman.
Podle zákona o státním zastupitelství však musí žalobce dbát na profesní nestrannost i v osobním životě a vystříhat se všeho, co by mohlo „ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce“.
Podobně hovoří o soukromém životě žalobců také Etický kodex státního zástupce. „Státní zástupce si počíná při výkonu své funkce i v osobním životě tak, aby nezpochybňoval důvěryhodnost své osoby ani důvěryhodnost státního zastupitelství,“ stojí v kodexu.
Pavel Zeman také tvrdí, že schůzky probíhaly jinak, než jak je vylíčil Jan Czernin ve svém čestném prohlášení. Znovu také připomněl, že Czernin zveřejnil okolnosti schůzky až letos, tedy více než šest let po schůzkách.
„Mohu ujistit, že jsem v žádném případě při daných jednáních nevystupoval z vrchnostenské pozice, nedopustil jsem se neetického nebo nemorálního jednání a o informacích z trestního řízení nebyla vedena žádná komunikace,“ uvedl Zeman.
Připustil ale, že zpětně hodnotí schůzky jako „ne zcela šťastné“.
Nejvyšší žalobce rovněž zdůraznil, že nebyl hlavním autorem celkem třech textů dovolání, které v souvisejícím případě ze své funkce podával na Nejvyšší soud. Ten pak opakovaně zrušil rozsudky nižších soudů, až případ dospěl k verdiktu, který může být Zemanovu příteli ku prospěchu.
Zároveň však Zeman potvrdil, že se s těmito dovoláními seznámil, ztotožnil a příslušné listiny podepsal.
V této kauze byly obviněny dvě bývalé úřednice za to, že koncem 90. let potvrdily státní občanství Josefine Czerninové. Díky tomu pak mohl její vnuk Karel Eugen Czernin uspět s žádostmi o restituce. Podle obžaloby tyto ženy spáchaly trestný čin z nedbalosti, podle posledního pravomocného rozsudku z loňského roku dostaly podmínečný trest.
Část pozemků, které musel stát vydat Karlu Eugenu Czerninovi, sousedí s farmou Zemanova přítele Petra Habersbergera. Ten se pokoušel restituce sám opakovaně zpochybnit, neuspěl však ani u Ústavního soudu.
