Příměří v americko-čínské obchodní válce utužuje Boeing. V Číně zkompletoval vůbec první letoun

Podle televize CNN se v provincii Čou-šan schyluje ke vzniku největšího spojenectví na trhu s letadly na světě. Americká společnost Boeing zde instaluje do svých letadel, které vyrábí v Seattlu, interiéry. Typ 737 je jejím v současné době nejrozšířenějším letounem.

Čínská pobočka je vůbec první továrnou Boeingu existující mimo Spojené státy. Spolu s americkou firmou ji provozuje čínská společnost pro výrobu v komerčním letectví Comac.

První Boeing 737 sjel z výrobní linky v neděli a ihned zamířil k národnímu dopravci a hlavní letecké společnosti Čínské lidové republiky Air China.

„Jde o důležitý milník ve snahách Boeingu prohloubit svoji působnost v Číně stejně tak jako podpořit růst čínského leteckého průmyslu, čímž se nám otevírá úplně nová éra v oblasti společné spolupráce,” uvedl v oficiálním prohlášení prezident společnosti Comac Zhao Yuerang.

Kritici jednoho ze dvou největších světových výrobců letecké techniky nicméně uvádějí, že v továrně pracují Američané, a společnost tím Číně pouze poskytuje cenný vhled do fungování své produkce.

Expanze Boeingu do Číny je ale pro firmu klíčová, aby zůstala konkurenceschopnou svému hlavnímu evropskému soupeři Airbusu.

Podle vyjádření nevládní mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce IATA se Čínská lidová republika stane do roku 2022 největším trhem v letecké dopravě na světě.

Boeing odhaduje, že Čína bude v příštích dvaceti letech potřebovat dalších 7 680 letadel v celkové ceně zhruba 1,2 bilionu dolarů, k čemuž připočítává dalších 1,5 bilionu dolarů potřebných pro obchodní služby na podporu nových linek.

Největší americký vývozce se podle CNN staví do čela frontové linie proti obchodní válce mezi USA a Čínou. Ta je v současné době ve fázi devadesátidenního příměří, na kterém se Washington s Pekingem domluvil začátkem prosince na summitu zemí G20.

Americký prezident Donald Trump slíbil, že od 1. ledna nezvýší clo na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 200 miliard USD (4,6 bilionu korun), na 25 procent ze současných deseti procent. Nebudou zavedena ani žádná jiná cla.

Čínský prezident Si Ťin-pching pak slíbil, že od 1. ledna zruší na tři měsíce dodatečná cla na dovoz automobilů a jejich součástek ze Spojených států v celkové hodnotě 126 miliard dolarů (v přepočtu asi 2,9 bilionu korun).