Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u komentáře Oldřicha Botlíka o přijímačkách a Cermatu.
Dagmar Stejskalová: Včera dělal přijímačky na gymnázium můj vnuk, podotýkám, že mimořádně nadaný na matematiku a řeči včetně češtiny. Po včerejšku má můj nesmírný obdiv. Zkusila jsem si vypracovat test z českého jazyka. Myslím si, že jsem poměrně dobrá v češtině, ačkoliv se za šedesát let, co jsem mimo školní škamny, jistě ledacos změnilo. Absolutně jsem neměla šanci stihnout celý test v časovém limitu, půlstránkové složité texty, se kterými se pak musí pracovat, to fakt není reálné. Hledání chyb v půlstránkovém textu, to snad nezvládnou v čase ani fundovaní editoři. Katastrofa. Pak jsem zkusila matematiku, bez šance. Snad bych ještě správně spočítala aritmetické úlohy, ale slovní, to bylo vzhledem na čas nad mé síly. Takže bezmezný obdiv mému vnukovi, který stihl snad celou češtinu a z větší části matiku. Pokud se nedostane, není to jeho chyba, i tak dostane velikou pochvalu.
Markéta Gausová: Syn má diagnostikovanou dysortografii II. stupně. Tito žáci mají úlevu. Jenže jakou?! Mají delší čas na vypracování (asi o 15–20 min). Jenže nikdo doposavad v Cermatu (a MŠMT) nepochopil, že tyto děti nepotřebují více času (nejsou hloupé, syn má např. nadprůměrně vysoké IQ), ale mají mimo jiné špatnou jemnou motoriku, takže se nedokážou trefit do políčka o velikosti 5 mm na 5 mm nebo psát slova do políček o výšce 1 cm! (Ostatně myslím, že i děti bez dysortografie s tím bojují.) Takže je možné, že syn nebude přijat do své vytoužené matematické školy jen proto, že Cermat pro tyto žáky není schopen zvětšit zápisové archy třeba o 50% (resp. políčka). Bravo!!! Hlavně že stránky Národního institutu dalšího vzdělávání jsou zaplaveny unijními materiály o inkluzivitě, inovacích atd.
Dagmar Holejšovská: Potvrzuji, že pondělní test z matematiky byl mnohem náročnější než veškeré testy, které měly děti k dispozici např. na stránkách Cermatu, jak už testy z minulosti, tak i procvičovací testy. Se synem, který dělal přijímací zkoušky na gymnázium, jsem se připravovala a současně jsme v pondělí večer společně procházeli ten letošní test, takže to můžu posoudit. Vzhledem k tomu, že v úterý už byl matematický test vcelku „datelný“, neděláme z toho závěry, protože se mu stejně započítá ten, který zvládl lépe. Nemůžu říct, že by se z toho můj syn v pondělí odpoledne hroutil (je to chytrý a psychicky odolný sportovec, který nic nedostává zadarmo), nicméně byl z toho dost rozčarovaný. Umím si představit, že ztrémované jedince to mohlo docela „sundat“ i pro ten další přijímačkový den.
Marie Anna Sachetová: Učím již velmi dlouho. Nejsem matematik, ale matematiku mám jako koníčka. Letošní přijímačky mě přesvědčily o tom, že Cermat je neschopný, aby sestavoval testy, a to jakékoliv. Myslím tím i didaktické testy k maturitám. Zřejmě tam sedí lidé, kteří mají pramálo společného s realitou školní výuky. Lituji všechny deváťáky, kteří dělali letošní přijímačky. Většinou jim tyto testy jen srazily sebevědomí na nulu. Ministerstvo by mělo začít uvažovat o tom, zda Cermat je kompetentní k tomu, aby prověřoval, co děti umí či neumí. Doufám, že brzy zvítězí zdravý rozum a přijímačky si budou školy dělat samy.
Jiří Kosek: Nevím, ale zřejmě starší generace jsou úplní hlupáci, protože dělali vše bez Cermatu. Tím vlastně se dostávali na střední školu hlupáci bez problémů. V 15 letech je člověk bez jasného zaměření. Když jsem dělal střední školu, tak nás nastoupilo 31 a ukončilo 28. Tři vyletěli ze studia. Prostě teprve během studia se zjistí vhodnost či nevhodnost studenta k danému oboru.
Hanina Příhodová: Nemám nic proti „oddělování zrna od plev“, ale letošní deváťáci nebyli ve škole téměř rok, půl osmičky a téměř celou devítku, tudíž podmínky značně ztížené, a nikdo to nebral v úvahu. Syn měl problém se distančce přizpůsobit, navíc ZŠ jela jen nejnutnější minimum, takže výuka byla víc než mizerná, na maturitní obor měl, bohužel se nejspíš nedostane kvůli katastrofálním podmínkám. Přijímačky měly být uzpůsobeny distanční výuce, pak by uspěli ti, co měli, zbytek učňáky. Tohle je další facka, co ty děti dostaly.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Veronika Slámová: Úlohy v přijímačkách jsou plné chytáků, obsahují náročné komplexní úlohy, které vyžadují cvik a mnohdy i mimořádný talent. Studenti v roce pandemie přišli o možnosti procvičení, zejména u geometrie, kterou učitelé nezvládali probírat online. Testy Cermatu připomínají spíš zadání olympiád nebo testy inteligence, nikoliv všeobecné a plošné testy, které mají ověřit znalosti základního vzdělání a předpoklady k dalšímu studiu nejen na gymnáziích, ale i na středních průmyslovkách nebo zdrávkách. Jejich tvůrci žijí v akademickém světě odtrženém od reality možností a schopností českého základního vzdělávání.
Zdeněk Štěpánek: A není náhodou problém někde úplně jinde? Třeba v tom, že se snižují nároky na budoucí studenty, a to velice podstatně. Ke studiu jsou přijímáni žáci, kteří by za nás neměli šanci uspět. Škola naplní kapacity (jsou nutné pro další financování školy), ale kým? Není možné, aby úspěšně vystudoval někdo, kdo má průměr přes tři. Nebo ano, ale škola se snaží, aby byla za každou cenu brána jako úspěšná. Pak se to obdobné opakuje u maturity, aby nakonec ti šťastnější sice udělali „vejšku“, ale tomu, co vystudovali, se vůbec nevěnovali (viz. pedagogové). Bohužel si musíme přiznat, že maturity jsou oproti minulosti degradovány, protože jsme totálně odepsali učňovské školství, které u nás bylo na velice slušné úrovni. Dnes je bohužel chápáno jako něco podřadného, protože pracovníky přece přivezeme z východních zemí. A ti jsou schopni pracovat sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně.
