Itálie hlásí nejméně obětí od minulé neděle

Americké osobnosti draží na internetu v rámci výzvy #ALLINCHALLENGE své osobní věci či nabízejí zážitky, které kupec s nimi absolvuje. Vybrané peníze budou putovat na boj s koronavirem.

Fanoušci si tak mohou zakoupit například masku brankáře New York Rangers, šaty herečky Gwyneth Paltrowové, den s hokejistou Tylerem Seguinem či iluzionistou Davidem Copperfieldem.

Počet obětí koronavirové nákazy ve Spojených státech vzrostl o 2394 na 35 443. Oznámilo to v sobotu americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Potvrzených případů nákazy je nyní 690 714, což je o 29 002 více než v předchozí bilanci.

V sobotu v 18 hodin středoevropského času odstartoval šestihodinový online koncert One World, Together at home (Jeden svět, společně doma). Hvězdy jako Rolling Stones, Lady Gaga či Taylor Swiftová tak vyjadřují podporu zdravotníkům, kteří s virem bojují.

Následovat bude koncert, na kterém vystoupí zpěváci jako Billie Eilishová, Elton John, Jennifer Lopezová, Céline Dione, Paul McCartney či Stevie Wonder. Ten budou přenášet americké televize.

Událost iniciovala americká zpěvačka Lady Gaga. V proslovu před koncertem uvedla, že se jedná o „milostný dopis světu“.

Brazilský soudce zakázal křesťanským misionářům, aby se přibližovali k domorodcům v amazonském pralese. Původní obyvatelé jsou totiž velmi náchylní k nemocem zavlečeným zvnějšku.

K dnešnímu dni se koronavirem v Brazílii nakazilo už 23 příslušníků domorodých kmenů, z nichž tři onemocnění covid-19 podlehli, píše server RFI.

Počet potvrzených případů nakažení koronavirem v Turecku vzrostl na 82 329, čímž země předčila bilanci sousedního Íránu a poprvé eviduje nejvíc infikovaných na Blízkém východě. Podle agentury Reuters o tom v sobotu večer informoval turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

Celkový počet obětí nákazy koronavirem ve Francii vzrostl v sobotu na 19 323 z pátečních 18 681, v zemi tedy zemřelo dalších 642 lidí. Oznámily to v sobotu podle agentury Reuters francouzské úřady.

Ve francouzských nemocnicích už celkem zemřelo 11 842 pacientů s nemocí covid-19, v pečovatelských domech pak dalších 7481. Francie je zemí s čtvrtým nejvyšším počtem obětí nákazy, po USA, Itálii a Španělsku.

O koronaviru toho bylo řečeno mnoho. Některé výroky byly úsměvné, jiné veřejnost vyděsily.

Přečtěte si výběr těch nejpozoruhodnějších:

Itálie v sobotu ohlásila 482 nových obětí koronavirové nákazy. To je méně než v pátek, kdy jich bylo 575, a nejméně od minulé neděle, kdy přibylo 431 zemřelých.

Dohromady v Itálii zemřelo už 23 227 lidí s virem SARS-CoV-2, oznámil v sobotu podle agentury Reuters úřad italské civilní ochrany.

Kanada a USA o dalších 30 dní prodloužily uzavírku společné hranice pro zbytné cesty kvůli koronavirové epidemii. Oznámil to v sobotu kanadský premiér Justin Trudeau. Opatření podle něj umožní zůstat lidem po obou stranách hranice při pandemii v bezpečí.

V New Yorku, nejpostiženějším státě USA, vzrostl počet obětí o 540, což je nejnižší denní nárůst od 1. dubna, oznámil v sobotu newyorský guvernér Andrew Cuomo.

Americký prezident Donald Trump ve středu řekl, že hranice mezi USA a Kanadou bude mezi prvními, které se otevřou, a řekl, že obě země v boji s pandemií postupují dobře. Spojené státy však mají více potvrzených případů koronavirové nákazy i obětí nemoci covid-19 než kterákoli jiná země světa.

Britský historik Simon Schama, který se proslavil zejména pořadem A History of Britain na televizi BBC, srovnal v televizní relaci stanice Channel 4 současnou koronavirovou krizi a španělskou chřipku.

Ač se jedná o dvě odlišné nemoci v odlišných dobách, mají něco společného. „Po pandemii španělské chřipky nenásledovala nějaká velká restrukturalizace. Po ní naopak přišla fantastická dvacátá léta, která znamenala ohromné vzedmutí všech druhů kulturních, sociálních a ekonomických sil,“ uvedl historik.

Domnívá se, že zotavení se z koronavirové krize bude záležet zejména na politických představitelích a na jejich vůli naslouchat vědcům a jejich vědomostem. „V Americe se na vědu v současnosti nahlíží jako na levicové spiknutí. Hodně tady záleží na politickém leadershipu, na radách těch, co jsou u moci,“ uzavřel Schama.

Francie se pokusí vyhnout tomu, aby při uvolňování kroků, které měly v zemi zamezit šíření koronaviru, platila jiná pravidla pro mladší a starší občany. Uvedl to v sobotu Elysejský palác s tím, že se chce vyvarovat i dalších možných forem diskriminace.

Francouzská opatření v boji proti koronaviru zahrnují podobně jako v mnoha dalších evropských zemích uzavření řady obchodů a omezení pohybu lidí. Opatření zůstanou v platnosti nejméně do 11. května, oznámil tento týden prezident Emmanuel Macron.

Chorvatská vláda rozhodla o dalším patnáctidenním prodloužení omezujících opatření, která přijala v boji proti šíření koronavirové nákazy. Začala už ale také uvažovat o jejich postupném zmírňování. Podle chorvatských médií to uvedl v sobotu na tiskové videokonferenci ministr vnitra Davor Božinović.

„Dnes náš štáb přijal rozhodnutí, jimiž se prodlužují opatření do 4. května. Výjimkou jsou rozhodnutí o změnách v pohraniční a tranzitní dopravě a o zákazu překročení chorvatských hranic, jejichž platnost se prodlužuje o třicet dnů,“ citoval Božinoviče Večernji list.

Díky zákazu vycházení se po ulicích Kapského Města v Jihoafrické republice místo obyvatel procházejí tučňáci.

Podívejte se na video:

V britských nemocnicích zemřelo dalších 888 pacientů s nemocí covid-19, což je mírně vyšší denní nárůst než v předchozí 24hodinové bilanci.

Obětí tak v zemi je podle nejnovějších údajů dohromady 15 464, oznámilo britské ministerstvo zdravotnictví. Koronavirus byl v Británii zachycen u 114 217 lidí z 357 023 testovaných.

Všechny prognózy naznačují, že na podzim může v Polsku přijít druhá vlna šíření koronaviru. Podle sobotní informace deníku Rzeczpospolita na to upozornil náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska.

„Může k tomu dojít (k opětnému nárůstu počtu onemocnění chorobou covid-19) na podzim, což je obzvláště znepokojivé, protože to bude v době výskytu chřipkové epidemie,“ řekl Kraska. Časové propojení obou onemocnění by podle něj bylo velmi špatné.

Podle aktuálních údajů, které v sobotu podle televize TVN24 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, od pátku v Polsku přibylo 184 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2 a celkový počet potvrzených případů infekce tím stoupl na 8563. Se sedmi dalšími zemřelými už země eviduje celkem 339 úmrtí spojovaných s koronavirem.

Ve Spojených státech lidé demonstrují proti zákazu vycházení.

Podívejte se, jak takové protesty vypadají například ve městě Huntington Beach v Kalifornii:

V Nizozemsku přibylo za posledních 24 hodin 142 mrtvých na celkem 3601, v Belgii koronaviru podlehlo dalších 290 lidí, což v úhrnu představuje 5453. Švýcarsko hlásí nárůst úmrtí o 52 na celkem 1111. Podle světových agentur to dnes oznámily tamní zdravotní úřady.

Jedním z důvodů, proč je počet obětí covid-19 v Belgii tak vysoký, je i to, že země jako jedna z mála na světě přičítá k úmrtím v nemocnicích i úmrtí v domovech důchodců, která podle listu Le Soir představují 51 procent všech zaznamenaných případů. Země také poměrně hojně testuje. Podle dostupných údajů je tedy při zohlednění velikosti obyvatelstva zdejší situace horší než v Itálii nebo ve Francii.

Rozvíjející se země, včetně některých států ve východní Evropě, budou pociťovat následky koronaviru déle než ty rozvinuté. Rostoucí zadlužení by mnohé z nich mohlo dohnat až na hranici bankrotu, píše na svém webu německý hospodářský deník Handelsblatt.

Nejprve utrpěly koronavirový šok rozvíjející se státy v Asii, kam se přenesla nákaza z Číny. Nyní už ale virus zasáhl hospodářství rozvíjejících se zemí po celém světě. Například v Rumunsku pandemie nemoci covid-19 náhle přerušila boom posledních let. Bez práce je v zemi milion lidí a dalších 950 000 čeká, jestli se do ní bude moci vrátit. Jen za březen se hospodářský výkon této největší země na jihovýchodě Evropy s 19 miliony obyvatel snížil o 30 procent.

Mezinárodní olympijský výbor minulý měsíc oznámil, že olympiáda v Tokiu 2020 bude kvůli koronaviru posunuta o rok. I tento termín by mohl být vážně ovlivněn v případě, že se nepodaří vyvinout vakcínu. Profesor Devi Sridhar z University of Edinburgh varoval, že jakákoli vakcína bude mít v konání olympijských her zásadní roli.

„Pokud budeme mít vakcínu v příštím roce, pak si myslím, že (olympiáda) je reálná. Pokud ale vědecký průlom nenastane, pak to vypadá velmi nereálně. Myslím, že bylo správné rozhodnutí přehodnotit situaci až po roce. To je jediný způsob, jak se s touto situací vypořádat - zhodnotit, doufat, podpořit naši vědeckou komunitu a naši komunitu NHS,“ uvedl profesor.

Budování kolektivní imunity je jednou z nadějných strategií proti covid-19. Ale co když je důvěra v promoření lichá? Své by o tom mohla vyprávět Jižní Korea. Země dávaná za vzor, jak zvládnout nákazu, v sobotu oznámila, že u 163 vyléčených pacientů se nákaza covid-19 potvrdila znovu.