Článek
Stát od roku 1993 vybral na daních 12,5 bilionu korun. Zatímco po rozdělení Československa doputovalo do státní kasy 190 miliard, v roce 2019 to bylo již téměř 854 miliard. Tedy více než čtyřnásobek. Největší nárůst zaznamenala daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti neboli zdanění zaměstnanců. Na ní stát vybral v předminulém roce téměř osmkrát více než v roce 1993. Pětinásobně také vzrostla částka vybraná na dani z přidané hodnoty.
Naopak poslední dekádu klesají příjmy z daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti.
Aktuálně ministryně financí Alena Schillerová oživila debatu o zrušení konceptu superhrubé mzdy. Tedy že se daní součet základu a odvodů zaměstnavatele za zaměstnance 15procentní sazbou. Ve výsledku tak lidé platí přibližně 20,1 procenta.
Nově by to mělo být 19 procent z hrubého platu. Koaliční ČSSD ovšem podmiňuje svůj souhlas s tímto krokem tím, že šéfka státní kasy osvětlí, kde vezme asi 23 miliard navíc. Neboli takový výpadek by přinesla rozpočtu změna sazby.
Jak už Schillerová avizovala, očekává komplikovaná jednání. Premiér Andrej Babiš ale trvá na tom, že do voleb příští rok superhrubou mzdu zruší.
Ta přitom již měla „dožít“. Původně ji totiž vláda Mirka Topolánka zaváděla v krizovém roce 2008 a mělo jít o dočasné opatření. Ještě v roce 2012 její zrušení na rok 2015 naplánovala vláda Petra Nečase. Kabinet Bohuslava Sobotky, v němž byl Babiš ministrem financí, však ukončení výpočtu daní přes superhrubou mzdu zrušil.
