Článek
Maturantka Natálie se hlásí na Pedagogickou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Jenže v době přijímacích zkoušek ji patrně čeká i ústní maturita. Ve škole ji ale vstříc nevyjdou.
„Snažila jsem se to řešit se školou. Třídní učitel by mi i vyhověl, ale ředitel je dost neoblomný. Ústní maturity jsou u nás už tak dost složité na organizaci, protože v ročníku maturuje šedesát lidí,“ říká studentka Natálie (příjmení redakce zná, ale na její žádost ho neuvádí).
Zatím ale přesně neví, který den bude maturovat, a to je další problém. Bez toho si totiž nemůže na fakultách, kde by chtěla studovat, zažádat o náhradní termín.
„Filozofická fakulta UK se dlouhodobě snaží uchazečům o studium co možná vycházet vstříc, žádají-li o náhradní termín přijímacích zkoušek. Žádost doporučujeme posílat co nejdříve, ale v případě nutnosti ji lze podat do tří dnů ode dne konání zkoušky v řádném termínu,“ uklidňuje potenciální uchazeče mluvčí fakulty Zuzana Válková. Ne na všech školách to ale takto funguje.
Ministr školství Robert Plaga přitom v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil, že jednal s Českou konferencí rektorů, aby se přijímací zkoušky na vysoké školy uskutečnily mimo doporučené termíny pro maturitní zkoušky.
„Pan ministr na toto upozornil předsedu České konference rektorů, náměstek pro vysoké školy Pavel Doleček pak také dopisem vyzval děkany, aby termíny maturitních zkoušek zohlednili při organizaci přijímacího řízení na jejich fakultu a případně umožnili uchazečům, kteří se termínu zkoušek nebudou moci zúčastnit z důvodu skládání maturitní zkoušky, zúčastnit se v náhradním termínu,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová s tím, že i střední školy mají možnost upravit termíny svých profilových maturitních zkoušek.
To ale třeba podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové není možné zajistit.
„Posouvat termíny maturit nemůžeme, zkoušky na sebe musí navazovat, protože učitelé přechází z třídy do třídy. Je to na vysokých školách. Některé jim dají náhradní termín, když jim potvrdíme, že v ten den maturují, ne na všech fakultách to ale takhle funguje,“ přiznává Schejbalová.
Maturanti se tak musí spolehnout na to, že jim zrovna jejich vybraná fakulta přidělí náhradní termín. Jinak mají pouze dvě možnosti - zkusit to na jiné škole nebo zariskovat, obětovat maturitu a absolvovat ji až na podzim.
Tři dny, tři zkoušky a 750 kilometrů
I když ale některé maturanty zkoušky zrovna ve stejný den nečekají, stejně ale nemusí mít co slavit. Maturantka Alena Macků ze Skalice u Znojma si ve škole sice zařídila, že nebude maturovat ve stejný den, kdy má skládat přijímací zkoušky. Jenže teď ji čeká ústní maturita 16. června, další den bude muset absolvovat 300kilometrovou cestu na příjimací zkoušky do Plzně a zase zpátky, protože 18. června už musí stihnout druhé přijímačky v Brně.
Maturantka se zkoušela s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity domluvit na náhradním termínu, aby nemusela spěchat z jedné strany republiky na druhou. Jenže dostala odpověď, že přesunutí přijímacích zkoušek je možné jen za předpokladu, že se kryjí s maturitou. Bude tedy muset zvládnout za tři dny tři zkoušky a k tomu 750 kilometrů.
„Bude to hrozný stres, už jsem i uvažovala, že do Plzně prostě nepojedu, ale uvidím, jak dopadne maturitní zkouška. Chápu školy v tomto ohledu, ale pro pana ministra školství platí: Proč to udělat jednoduše, když to jde složitě. Zrušení ústní části maturitní zkoušky by vše posunulo o nějaký kus dál a nepatlali bychom se pořád v tom stejném chaosu a stresu,“ vadí Macků.
Nelze se tak divit, že letos řada studentů rezignovala a nebude se hlásit na svůj vysněný obor, protože nemají čas ani sílu se připravit zároveň na maturitu i přijímačky.
„Mrzí mě, jak to Ministerstvo školství udělalo, protože jsem se chtěla hlásit na psychologii nebo policejní akademii, ale to je mimo můj středoškolský obor. Takže jsem plánovala, že se na přijímačky budu učit po maturitě, ale takhle to nemám šanci zvládnout. Půjdu tedy radši na nějaký obor, kde přijímačky letos nejsou,“ říká Gabriela (příjmení redakce zná, ale na žádost studentky ho neuvádí).
Ministr školství Robert Plaga (ANO) sice v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal, že někteří studenti mají situaci v současné době komplikovanou, další ale přípravu nepotřebují.
„Na řadě vysokých škol je součástí přijímaček test obecných studijních předpokladů, a to není věc, na kterou by se člověk potřeboval tři týdny učit. Samozřejmě jsou fakulty, kde jsou i specifické přijímačky, a tam chápu, že se někdo připravovat musí,“ uvedl Plaga.
Vůči jeho slovům se ale ostře ohradili maturanti sdružení v iniciativě Férové přijímačky na VŠ 2020. Například na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy se totiž dostane jen každý čtvrtý a bez přípravy na test obecných studijních předpokladů a základů společenských věd se obejde málokdo. Ostatně tvůrce těchto testů společnost SCIO nabízí studentům přípravné kurzy nebo učebnice.
Jen jeden termín
Se SCIO testy je ale i další potíž. Do března se totiž stihly uskutečnit jen tři termíny, a další tři se posunuly. SCIO k tomu přidalo i další on-line termín 30. května. Jenže řada oborů, třeba na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, už posunuté termíny uznávat nebude, a tak mají maturanti poslední šanci právě na konci května.
„V současné situaci se všechno posouvalo a já jsem tedy očekávala, že fakulta dodrží, co bylo řečeno, tedy, že bude brát i posunuté termíny zkoušek. Z e-mailu jsem se ale dozvěděla, že škola už akceptuje jen on-line termín vypsaný navíc, takže mám poslední šanci a k tomu jsem musela ještě doplatit 260 korun za zkoušku navíc,“ překvapil postup Fakulty sociálních věd maturantku Magdalénu Farářovou. A to i z pohledu financí, protože už tak dala za přijímací zkoušky, přípravný kurz a přihlášky na vysokou školu letos sedm tisíc korun.
Maturanti se tak letos museli vyrovnat nejen s dálkovou výukou, ale i nejistotou kolem maturit a chaosem spojeným s přijímacími zkouškami na vysokou školu. Řada fakult si obtížnou situaci letošních maturantů uvědomuje, a tak od příjimacích zkoušek ustoupila, a přijme všechny uchazeče, nebo se bude rozhodovat podle průměru známek ze střední školy. Takový postup zvolily například některé fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo Českého vysokého učení technického v Praze.
V případě některých oborů to ale fakulty naopak maturantům zkomplikovaly. Podmínky přijímacího řízení změnila třeba Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Studenti se připravovali na přijímací řízení, fakulta ale rozhodla, že se bude o uchazečích rozhodovat na základě aritmetického průměru ze všech známek po celou dobu docházky střední školy, a to třeba včetně tělesné a hudební výchovy nebo cizích jazyků. Studenti, kteří excelovali na střední škole v přírodních vědách, se tak nemusí na fakultu dostat, protože měli horší známky z němčiny nebo tělocviku.
„Kdyby se školy nezavřely, tak bych si v klidu odmaturovala, protože mě škola baví. V téhle situaci to je ale maturita jednou ne, pak zase ano, Slováci ne, my ano, někde odpustí přijímačky, někde ne, prostě chaos,“ dodává maturantka Natálie.
