Článek
Britský vládní poradce pro boj s koronavirem Chris Whitty očekává těžkou zimu, informoval web The Times. Uvedl také, že v případě brzkého rozvolnění hrozí prudký nárůst počtu lidí trpících kvůli covidu-19 dlouhodobými potížemi.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Whitty naznačil, že by se Britové měli připravit na nejméně dvě další vlny nákazy. „Hodně se to bude týkat řešení další vlny a myslím, že pro NHS (anglický zdravotnický systém – pozn. red.) to bude docela náročná zima. Myslím, že téměř jistě dojde k nárůstu případů onemocnění covidem-19,“ řekl Whitty.
„Myslím, že bude trvat poměrně dlouho, než se vrátíme k normálu. Rozhodně bych byl překvapen, kdybychom se vrátili k tomu, co většina z nás považuje za jakýsi status quo, dříve než na jaře příštího roku,“ uvedl také vládní poradce.
Nově jmenovaný ministr zdravotnictví Sajid Javid včera varoval, že podle vládních modelů a vzhledem k plánovanému odvolání zbývajících restrikcí v Anglii lze počítat s nárůstem denních počtů infekcí nad 50 tisíc a možná až k hranici 100 tisíc.
Whitty uvedl, že ačkoli se díky očkovacímu programu očekává nižší počet úmrtí, stále bude mnoho lidí, kteří budou trpět dlouhodobými následky nemoci. „Domnívám se, že lidé, kteří se nakazí variantou delta a nejsou očkováni, mají pravděpodobnost ‚dlouhého covidu‘ zhruba ve stejné míře, jako by tomu bylo v jakékoli předchozí vlně,“ řekl.
„Musím s lítostí říci, že si myslím, že budeme mít dlouhého covidu výrazně více, zejména u mladších lidí, u nichž je v současné době proočkovanost mnohem nižší. Nevíme, jak velký problém to bude, ale neměli bychom předpokládat, že to bude zanedbatelné,“ dodal Whitty.
Co je long covid
Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.
Spodní hranice dlouhodobosti se většinou uvádí jako jeden měsíc, v různých zemích se ale může drobně lišit. Horní hranice dosud není stanovena.
Mezi nejčastější projevy long covidu patří poškození plic, srdce či dalších orgánů a celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako postvirální únavový syndrom a syndrom postintenzivní péče, tedy například silná únava, mozková mlha.
Lidé ale podle odborníků popisují i řadu typicky koronavirových příznaků, které – ač s nižší intenzitou – trvají místo týdnů měsíce.
Britský Institut pro výzkum zdraví navrhuje, aby se k long covidu začalo přistupovat jako k typicky dlouhodobému onemocnění.
Pětapadesátiletý Whitty se stal jedním z nejvýznamnějších úředníků v zemi, a to díky svým pravidelným vystoupením na poradách o pandemii koronaviru, píše agentura Reuters. I proto se již několikrát stal terčem hněvu občanů, kteří nejsou s vládními opatřeními spokojeni.
Na konci června tak Whittyho napadli dva mladí muži, drželi ho za paže a bránili mu v chůzi. Nakonec se viditelně otřesenému Whittymu podařilo vyprostit a odejít přes silnici.
Johnson v pondělí prohlásil, že je načase skoncovat s „diktátem vlády“ a svěřit odpovědnost za boj s virem lidem. Johnson uvedl, že možnost ukončit naprostou většinu omezení v Anglii byla dána úspěchem vakcinační kampaně. „Je čím dál tím jasnější, že tyto vakcíny jsou opravdu úspěšné, vzhledem k tomu, že většina hospitalizovaných není očkovaná,“ dodal premiér.
I podle ministra zdravotnictví Javida lze od opatření v Anglii upustit díky očkovací kampani. Ta podle něj snižuje souvislost mezi infekcemi a hospitalizacemi. „Důvodem, proč to můžeme udělat a zmírnit tímto způsobem, je obrovský úspěch našeho očkovacího programu. Je to obranná zeď, kterou jsme jako země budovali vakcínu po vakcíně, cihlu po cihle – a funguje to,“ řekl Javid.
Johnson upozornil, že i když je nyní podle něj nejlepší čas restrikce ukončit, lidé by se stále měli mít na pozoru. Opatření pro boj s šířením nákazy navíc může vláda znovu zavést, pokud to bude potřeba. Lidé by se hlavně neměli pouštět do přílišného veselí a oslav, dodal premiér s tím, že je země „stále daleko od chvíle, kdy se s tímto virem vypořádá“.
Profesor Neil Ferguson z Imperial College London, jehož modely loni přispěly k rozhodnutí o zavedení první celostátní uzávěry, očekává, že počet případů stoupne nad premiérem hlášených 50 tisíc denně, ale vlivem vakcín bude podíl úmrtí mnohem nižší než při předchozích vlnách.
„Víme, že ve druhé vlně byl určitý poměr mezi nakaženými a hospitalizovanými. Tento poměr se právě nyní snížil o více než dvě třetiny a ještě se sníží, jakmile se více lidí naočkuje druhou dávkou,“ řekl Ferguson v rozhovoru pro Today.
„Ještě pozitivnější je, že poměr, který jsme viděli v minulosti mezi počtem případů a úmrtí, se snížil osmkrát až desetkrát. Je tedy pravděpodobné, že budeme svědky nižšího počtu hospitalizací a úmrtí, než tomu bylo v prosinci a lednu,“ dodal Ferguson.
Krok zrušit omezení týkající se koronaviru od 19. července vyvolal kritiku některých vědců i Lea Varadkara, místopředsedy irské vlády. „To, co včera oznámili v Anglii, je podle mého názoru příliš riskantní. Vyhlídka zaplněných divadel ve West Endu a nočních klubů v Manchesteru, by nás upřímně znepokojila. Pokud se v Anglii něco pokazí, bude to mít důsledky v Irsku a u našich dalších sousedů,“ řekl Varadkar.
Británie v pondělí oznámila 28 773 nově zachycených nákaz koronavirem, což je podle agentury Reuters nejvyšší denní přírůstek od konce ledna. Rostou také počty úmrtí po infekci virem SARS-CoV-2 a počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19, ovšem tyto ukazatele jsou stále hluboko pod maximy ze začátku roku.
Konečné rozhodnutí ohledně uvolnění od třetího červencového týdne Johnsonův kabinet oznámí 12. července. Zrušení či změnu dalších opatření, včetně těch týkajících se vzdělávání nebo cestování, oznámí vláda tento týden. Ve zhruba sedmašedesátimilionové Británii obdrželo nejméně první dávku očkování přes 45 milionů lidí, plně očkovaných je více než 33 milionů lidí.
