Příběh ruské vakcíny. Jde o politický nátlak, nebo naprostý zázrak

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško o víkendu řekl, že by v zemi mělo od října začít plošné očkování proti koronaviru. Nejdřív podle ministra dojde na učitele a zdravotníky. Podle tiskové agentury RIA Novosti Rusové také urychlili testování nové vakcíny a je v konečné fázi - tedy krok předtím, než bude moct být podaná široké veřejnosti.

Rusku se tak podle svých slov podařilo vyhrát závod o vakcínu, který probíhá po celém světě od vypuknutí pandemie covid-19. V celém příběhu, který propagují oficiální úřady, je ale mnoho nejistot a nejasností, které na celé plánované podzimní plošné očkování vrhají stín podezření.

„Opravdu doufám, že Rusko a Čína řádně otestují svoje vakcíny, než je budou nabízet ostatním,“ vyjádřil své obavy hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci. Naráží na rychlost, se kterou ruské autority oznamují funkčnost vakcíny, již vyvinuli tamní laboratoře. Nejen že se stále neví, o jaký typ vakcíny se jedná, ale také vzorek, na kterém se teprve v polovině července testovala, byl v porovnání se světovými laboratořemi velmi malý.

„Mnoho mezinárodních týmů si nechává poměrně dlouhý časový horizont, aby viděly, jak to reaguje na lidi. Mají být dodržené i všechny etické skutečnosti,“ porovnává pro Seznam Zprávy činnost světových pracovišť s těmi ruskými Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra AMO. Podle něj právě časová osa příliš nesedí. Od druhé fáze testování k momentu, kdy ruské orgány oznámily, že mají vakcínu, která funguje a budou jí očkovat široké obyvatelstvo, totiž uplynulo asi 10 dní. V srpnu by se ale měla uskutečnit ještě třetí fáze.

Ruská vakcína ani nefiguruje na seznamu, který vede Světová zdravotnická organizace. Ta zaznamenává výsledky různých laboratoří a fázi testování, ve které se nachází. Mnoho z těch, které v dokumentu figurují, však tvrdí, že vakcína nebude zcela přístupná minimálně do konce tohoto kalendářního roku.

„Je to znepokojivé a poukazuje to, že se to tlačí dopředu politicky,“ zdůvodňuje rétoriku ruských politiků i státních médií Havlíček. Podle něj je skepticismus zahraničních médií, která upozorňují na mezery v „ruském příběhu“ namístě. „Z nejvyšších míst je tlak, aby se vývoj vakcíny vydařil,“ komentuje.

V oficiálních médiích, která jsou z většiny ovládaná státem, je politický rozměr „závodu o vakcínu“ zřejmý. „Je to naprosto opěvný tón. V podstatě převažuje oficiální narativ, že ruský tým, který vyvíjí vakcínu, je ten první a nejlepší z těch desítek po celém světě,“ upozorňuje Pavel Havlíček na mediální rámování, které má silný vliv na veřejné mínění.

Roli v tom může hrát i fakt, že obliba současného prezidenta Vladimira Putina během pandemie silně opadla. Přestože výsledky nedávného všeobecného referenda o ústavních změnách hovoří jinak, podle průzkumů Putin nebyl zcela věrohodným lídrem v rámci krize. Která navíc stále trvá.

Putin si toho ale je vědom. Vytvořil dva paralelní týmy, které se s krizí vypořádávaly. Jeden vedl premiér Mišustin a ten druhý řídil moskevský starosta Sobjanin. „Ti ale šli víceméně proti sobě. A vlastně to ‚vyoutovalo‘ oba dva v rámci jejich mocenských ambicí,“ popisuje Putinovu možnou strategii analytik. Sám prezident se víceméně stáhl z veřejného prostoru.

Moc státního aparátu je ale stále citelnější. Zmíněná vakcína se například netestovala na dobrovolnících z řad ruského obyvatelstva, ale na členech ruské armády. A také hlasitý nesouhlas s centrální mocí se trestá - v polovině července zatkli oblíbeného gubernátora Chabarovsku Sergeje Furgala. Krok vyvolal demonstrace, kterých se účastnily desítky tisíc lidí.

Analytik Pavel Havlíček navíc připomíná, že se v Rusku v rámci pandemie operuje pouze s oficiálními statistikami. Ty podle něj podléhají silnému politickému tlaku. Některé regiony mají dokonce „stropové hodnoty“, kam s čísly nakažených a obětí mohou vyšplhat. Vše, co hranici přesáhne, se do Moskvy nehlásí.

„Říká se, že 15 tisíc lidí mohlo zemřít pouze v Moskvě. Dohledává se to na matrice nebo v rámci vydávání uren či pomocí jiných paralelních dat,“ říká Havlíček. Oficiální data přitom hlásí „jen“ 14 tisíc obětí v celé Ruské federaci.