Článek
Zemědělské družstvo Všestary je jedním z předních pěstitelů cibule v Evropě. Monika Nebeská, předsedkyně představenstva družstva, popisuje v pořadu Ženský byznys Seznam Zpráv cestu za ochrannou značkou jako náhodu, které využili. „V té době, kdy se otevřela cesta do Evropské unie, se otevřela i cesta do toho rejstříku. Zkusili jsme to, sice to trvalo téměř dva roky, ale podařilo se. Máme tady výjimečnou půdu a díky této půdě tady máme výjimečné vlastnosti.“
Byl to tuhý administrativní boj. Všestarští museli opakovaně předkládat vzorky i nejrůznější listiny. V komisi si chtěli být naprosto jistí, že výjimečnost cibule souvisí právě s krajinou.
Oproti běžným cibulím obsahuje ta jejich o čtvrtinu víc železa, má dvojnásobek niacinu (vitaminu B3) s absencí škodlivých látek. Přestože jde o konvenčního zemědělce, používá družstvo vedle pesticidů i organická hnojiva, lihovarnické výpalky a hnůj od vlastního skotu.
„Snažíme se pesticidy využívat naprosto minimálně, i když samozřejmě v konvenčním zemědělství bez pesticidů pěstovat nejde. Ale snažíme se to dělat citlivě tak, aby produkt na pultech našich spotřebitelů neobsahoval žádné zbytky,“ vysvětluje žena, která se v tuzemsku stala historicky první předsedkyní zemědělského družstva.
Náročnost na klima potvrzuje i hlavní agronom ZD Všestary Filip Štěpánek: „Cibule je specifická. Hlavně jde o kapkovou závlahu, kterou používáme, kdy je každá kapka cílená přesně k cibuli, přesně k semínku.“
Ocenění Evropou neznamená vyšší cenu
Cena za kilogram zeleniny se velmi liší v závislosti na ročním období, suchu i situaci na trhu. Letos je cibule podle Moniky Nebeské dost. Cena, za kterou prodávají svým odběratelům, se pohybuje kolem sedmi korun za kilogram. Ještě před koronakrizí to bylo o korunu méně. „Pokud je cibule hodně, cena se může pohybovat i kolem dvou korun. Pamatuji si dobu, kdy jsme prodávali za korunu devadesát už vytříděnou, zabalenou cibuli, a to je opravdu pod naše výrobní náklady,“ vysvětluje Nebeská. Dodává, že nejdráž cibuli prodávali za 25 korun v roce 1997. Šlo ale o výjimku – tehdy byl cibule kritický nedostatek.
Vyvážet ve velkém nechtějí. Všestarská cibule podle nich patří do České republiky, která je cibulově soběstačná z pětatřiceti procent. Občas ji najdou spotřebitelé na pultech na sousedním Slovensku.
Plocha pro pěstování této zeleniny se mění, v Česku je to od 100 po 220 hektarů ročně. Byly doby, kdy tady za rok zpracovali více než 10 000 tun cibule. Ještě předloni to bylo 7000 a v současnosti tak pět tisíc tun. Cibuli totiž částečně vytlačuje brokolice, kterou tady díky klimatickým změnám pěstují už na srovnatelné ploše – na 100 hektarech.
Všestarská cibule
Tvoří 20 procent byznysu Všestary Group.
Roste ve Všestarech a dalších 11 obcích na Královéhradecku.
Pěstuje se na 100 ha, dříve až 220 ha.
Ročně se sklidí cca 5 tisíc tun, dříve až dvojnásobek.
V roce 2008 byla Evropskou komisí zařazena na seznam zboží s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením.
Všestarské ženy si popláčou
Ruční sběr je minulostí. Zato částečné třídění a hlavně loupání pro některé zákazníky ne. Tady ruce zřejmě nic nenahradí. Ženy si přitom popláčou. Jediné, co může proti štiplavé vůni trochu pomoci, je otevřené okno, průvan, ventilátor.
Cibule se skladuje až deset měsíců v obří hale. Díky systému provzdušňování, který dohlíží na parametry sušení a zohledňuje venkovní i vnitřní vlhkost, se kvalita ani téměř po roce skladování prakticky nemění.
I slupky tady využijí. Zapracovávají je do hnoje, který následně rozmetají po poli. A navíc: družstvo poprosila o spolupráci Mendelova univerzita v Brně, zkoumá totiž využití látek v kosmetických přípravcích. Vědci zjistili, že právě cibulové slupky jsou skvělým zdrojem kvercetinu, silného přírodního antioxidantu. Využívá se i při různých alergiích.
