Příběh jedné nákazy se šťastným koncem

Za úmyslné šíření „nákazy“, v některých kulturách také označované jako sexuální obtěžování a násilí, padl zatím výjimečný trest. Poslechněte si nebo čtěte glosu Evy Soukeníkové.

Víc než kdy jindy potřebují slyšet lidé dobré zprávy. Třeba takovou, jak se říká v amerických reality show a mezi pražskými hipstery v coworkingu, „success story“. Je to příběh o podchycení nákazy, která se šíří světem od chvíle, kdy se Adam nudil v ráji.

Ve středu za úmyslné šíření této „nákazy“, v některých kulturách také označované jako sexuální obtěžování a násilí, dostal ve Spojených státech amerických jeden docela známý producent dvacet tři let natvrdo. Samozřejmě mluvím o Harveym Weinsteinovi a kauze, která změnila Hollywood. A třeba změní i nás, smrtelníky.

Ale pojďme na začátek. Za devatero horami žil jeden mocný muž, který, ač má nepopiratelný talent na produkci filmových trháků, se chová ke svým podřízeným, zejména ženám, jako k onucím. V roce 2013 to už některé, co s Weinsteinem přišly do nevyžádaného kontaktu, nevydržely.

Internetem začaly pod hashtagem #MeToo kolovat příběhy známých hereček. Angelina Jolie se svěřila, že jí Weinstein dělal v roce 1998 návrhy na hotelovém pokoji. Salma Hayek řekla, že jí producent vyhrožoval smrtí. Heather Graham zase prý nabízel sex výměnou za roli ve filmu. Na Kate Beckinsale hystericky a sprostě řval, protože si pár týdnů po 11. září odmítla na premiéru filmu vzít krátké vyzývavé šaty.

Nakonec nezůstalo jen u stěžování na sociálních sítích a došlo k činům. Mimi Haleyi, která pracovala jako asistentka produkce, Weinsteina zažalovala za sexuální napadení. A herečka Jessica Mann poslala producenta-predátora k soudu za znásilnění.

Jak to dopadlo? Soud ho uznal vinným a ačkoliv obhajoba žádala jen pětiletý trest, dostal Weinstein 23 let vězení.

Horor se šťastným koncem, odstrašující případ nebo inspirativní příběh. Ať to pojmenujeme jakkoliv, jedno je jasné: S každým virem se dá něco dělat. I když je ve společnosti zalezlý do morku kostí.