Článek
„Připoutaní jeden k druhému sledovala desítka zajatých Rohingů – muslimů – jak jejich sousedé – buddhisté – kopou mělký hrob. Nedlouho poté, ráno 2. září 2017, je všech deset mužů po smrti. Nejméně dva z nich ubili buddhističtí vesničané, ostatní zastřelili vojáci barmské armády…“
Tak začíná investigativní reportáž agentury Reuters popisující masakr v jedné z vesnic na jihozápadě země. Přibližuje systematický teror ze strany centrální vlády převážně buddhistické Barmy vůči Rohingům – etnické menšině muslimského vyznání.
Podepsaní pod ní jsou Ťjo Sou U a Wa Lone. Za svou práci si vysloužili uznání zahraničních kolegů, místo na obálce časopisu Time a před pár dny také prestižní Pulitzerovu cenu. Doma si ale před více než rokem vysloužili pouta. Při svém pátrání podle barmského soudu porušili zákon.
Reportáž jako ohrožení národní bezpečnosti
Ťjo Sou Ua a Wa Loneho bezpečnostní složky zadržely v prosinci 2017 a následně je vláda obvinila na základě zákona o tajných dokumentech z dob koloniální britské nadvlády. Dvojici novinářů policisté zadrželi se složkou dokumentů, které měly obsahovat právě tajné informace představující potenciální ohrožení národní bezpečnosti.
Podle novinářů jim listiny záměrně podstrčili jiní policisté vystupující jako zdroje pro reportáž, se kterými se novináři setkali v den zatčení.
Před soudem pak novináři ještě slyšeli, že tajné informace měli také ve svých mobilních telefonech. Podle reportérů se ale v jejich telefonech nacházeli jen informace veřejně dostupné.
Reportáž zmíněnou v úvodu textu agentura Reuters zveřejnila až v únoru následujícího kalendářního roku.
Mezitím se rozjela mezinárodní kampaň na osvobození novinářů, kterým v tu dobu hrozilo až 14 let ve vězení. A když ne za osvobození, tak alespoň za zajištění spravedlivého procesu. Pochybnosti o spravedlivosti procesu dosud panují i kvůli tomu, že koloniální zákon se, kromě toho, že je považován za archaický, používá jen minimálně.
Podle zpráv z Barmy byl dvojici navíc upírán spánek a po zadržení se novináři nemohli setkat se svými právními zástupci. Počínání barmské vlády odsuzuje prakticky celý západní svět.
Barmské soudy nakonec dvojici novinářů odsoudily na základě zmíněného zákona k sedmi letům vězení. Série odvolání se zastavila v úterý, kdy sedmiletý verdikt potvrdil místní nejvyšší soud.
Mediální pokrytí se případu novinářů nevyhýbá i kvůli předmětu jejich pátrání. Systematické porušování práv menšinových Rohingů v Barmě bylo na přelomu let 2017 a 2018 několik měsíců hlavní zprávou přicházející z Asie.
Statisíce jich ze země uprchly do sousedního Bangladéše, a jak ukázalo zjištění dvojice mladých novinářů, na příslušníky muslimské menšiny v etnicky roztříštěném státě, kteří jeho hranice neopustili, čekala a zřejmě ještě stále může čekat i poprava.
Poslední vlna násilí je ovšem jen jednou z mnoha. Etnické spory vrcholící občanskou válkou padesátimilionovou Barmou neboli Myanmarem hýbou dlouhá desetiletí. Zemi dlouho vládla armáda a stále zde panuje striktní režim. Na práva jednotlivých skupin obyvatelstva se zejména za vlády vojenské junty přiliš nehledělo a Rohingům se agrese ze strany početnějších etnik nevyhýbala ani tehdy.
Svědectví o masakru potvrdilo obavy
Tvrdé represe vůči muslimské menšině ze strany armády v Arakanském státě na jihozápadě Barmy začaly ve druhé polovině roku 2017. Postup armády odstartovala série útoků muslimských milicionářů na policejní hlídky. Podle svědectví vojáci ve státě beztrestně vraždili, znásilňovali a plenili.
Podle oficiální verze armáda na jihozápadě země zasahuje proti teroristickým buňkám a civilního obyvatelstva se akce nedotýká. Mezinárodní společenství má své pochyby, důkazy však chybí.
V ten moment na scénu přišli Ťjo Sou U a Wa Lone pracující pro agenturu Reuters.
Dvojice mladých novinářů, oběma je okolo třiceti, získala svědectví o zavraždění deseti rohingských mužů ve vesnici Inn Dinn. „Když byli pohřbíváni, někteří z nich ještě sténali. Jiní byli mrtví. Pro všech deset byl jeden hrob,“ řekl novinářům pětapadesátiletý voják, který pomáhal s kopáním hrobu.
Kromě výpovědí svědků získala dvojice také obrazový materiál a při rekonstrukci celé události objevila i samotný masový hrob. Pomocí zrekonstruování konkrétního případu bezpráví tak Ťjo Sou U a Wa Lone ukázali, že skutečnost se oficiální verzi vlády vzdaluje.
Naplnily se tak obavy z možných etnických čistek, ze kterých centrální vládu Barmy podezřívaly lidskoprávní organizace, ale také samotná Organizace spojených národů.
Vládá asijské země ale nadále jakákoliv nařčení z podobných činů odmítala a čini tak dodnes.
Su Ťij ve světě přišla o pozici morální autority
Pro západní svět je násilí na muslimské menšině a proces s novináři v určité míře také vystřízlivěním. Mladá demokracie, za kterou se barmský režim po rozpuštění vojenské junty minimálně vydává, selhala prakticky hned při prvním testu.
Nic s tím nezmohla ani de facto lídryně země Aun Schan Su Ťij. Bývalá disidentka, která strávila za vlády armády dlouhé roky v domácím vězení a po svobodných volbách se dostala do pozice státní poradkyně, nejen že nevystoupila proti masakrování civilního obyvatelstva, ale počínání armády obhajuje jako protiteroristickou operaci.
Zůstává ale otázkou, zda má nyní už třiasedmdesátiletá žena vůbec jinou možnost. Přes náznak demokratizace zůstává nadále největší díl moci v rukou armády a Su Ťij, potažmo prezident Win Myin, nemá v některých částech země prakticky žádnou autoritu.
Ťjo Sou U a Wa Lone, jak již bylo zmíněno, vyčerpali v rámci barmského právního řádu všechny možnosti obrany. Sedmileté odnětí svobody jim v úterý k nevoli mezinárodního společenství potvrdil nejvyšší soud.
Zahraniční média v čele s „jejich“ Reuters bijí na poplach kvůli ohrožení svobody místních médií a demokratických principů. S barmskými úřady to ale s největší pravděpodobností, stejně jako po celou dobu procesu, nehne a reportáž dvojice mladých novinářů zůstane klasifikována jako ohrožení národní bezpečnosti.
