Článek
Pracuje jako dětská sestra v hospici Cesta domů. Za pár dní se ale chystá vyrazit na svou již osmou zahraniční misi s neziskovou organizací Lékaři bez hranic. Je možné, že měsíční službu znovu stráví na záchranné lodi ve Středozemním moři.
„Zatím nevím, kde moje další mise bude, nerozhoduji o tom já,“ říká Kosíková, která od roku 2011 pomáhala s Lékaři bez hranic v Iráku, Afghánistánu, Bangladéši, Jordánsku či Jižním Súdánu. Předloni v létě strávila také tři měsíce na záchranné lodi Bourbon Argos, která ve Středozemním moři vyrážela denně na pomoc uprchlíkům, plavícím se na vratkých člunech do Evropy.
Na plavidla, která berou na palubu migranty a vozí je do jihoevropských přístavů, se v posledních týdnech upírá pozornost celé Evropy. Itálie či Malta je odmítají přijímat, pokud nedostanou záruky, že migranty převezmou k azylovému řízení další státy.
Lékaři bez hranic provozovali ještě předloni, když se Jitka Kosíková účastnila své námořní mise, čtyři záchranná plavidla. Činnost utlumili poté, co se na neziskovky snesla kritika za údajnou podporu pašeráctví a obchodu s lidmi.
„Lékaři bez hranic nikdy nebyli obviněni z kontaktu nebo spolupráce s pašeráky. Nemůžu mluvit za jiné organizace, ale nevěřím, že by s nimi byl někdo v kontaktu,“ říká.
Lékaři bez hranic mají stále vlastní zdravotnickou posádku na lodi Aquarius, kde spolupracují s neziskovkou SOS Méditerranée. A právě tam by se mohla Jitka Kosíková jako zdravotnice už za pár dní octnout.
Otrocká práce, znásilňování, bití
Česká spolupracovnice Lékařů bez hranic ve Výzvě popsala, jak záchranné akce vypadají. „Vyráželi jsme naproti člunům, které vysílají nouzové hlášení. Případně jsme vyplouvali na základě pokynů koordinačního centra v Římě. Na palubu jsme brali obvykle Eritrejce, Somálce, migranty z Nigérie, občas z Bangladéše nebo Libye,“ líčí Kosíková.
„Ne vždy byli v ohrožení života, popisovali ale obrovské útrapy, teror a týrání v Libyi během čekání na plavbu do Evropy. Absolvovali vyčerpávající cesty přes poušť, často byli nuceni k otrocké práci, byli drženi v detenčních centrech, stávali se obětí znásilňování, často měli známky bití a různé jizvy. Byly mezi nimi těhotné ženy i děti,“ popisuje.
Podle českého premiéra Andreje Babiše by Evropa neměla přijímat žádné nelegální migranty připlouvající po Středozemním moři. Záchranné akce na moři jsou podle stále rostoucího počtu evropských politiků jen signálem pro pašeráky lidí, že jejich živnost pořád pokvete.
Kosíková ale vysvětluje, že není možné už na moři odhadnout, kdo se do Evropy plaví z válečné oblasti, nebo z míst postižených hladomory a živelnými pohromami. A kdo je ekonomický migrant, který na azyl v Evropě nemá nárok. „Na lodi není kapacita něco takového řešit,“ říká.
Jak se Jitka Kosíková dívá na migrační politiku české vlády? Ohrožuje podle ní migrace Evropu? A proč ji víc než evropské no-go zóny či problémy s integrací Afričanů straší růst extremismu a nenávisti ve společnosti? Pusťte si Výzvu ve videu nad tímto článkem.
Pořad Výzva sledujte každý všední den od 11:30 a 21:00 na celoplošné Televizi Seznam.
Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.
Sledujte Seznam Zprávy i na Facebooku.
