Hlavní obsah

Při odběrech je největší riziko, že si pacient ublíží sám, říkají odborníci

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Test na koronavirus, jehož součástí je i výtěr z nosohltanu, v lidech vzbuzuje obavy. Podle odborníků se však není čeho bát. Největší komplikace si naopak může způsobit ten, kdo při testu „vyvádí“.

Článek

Předvánoční antigenní testy zdarma, testování pedagogů nebo nutnost mít negativní test k návštěvě příbuzných v domově důchodců. V posledních dnech si kolem testů na koronavirus dělají lidé starosti. Bojí se hlavně bolesti, ale na sociálních sítích se objevily i argumenty, že by je někdo při odběru mohl „šťouchnout do mozku“.

„Odběr se provádí stěrem z nosohltanu. Víme, že právě tam se totiž nachází ta největší potenciální infekční nálož. Je to oblast za dutinou nosní, takže se postupuje tak, že se odběrová štětička zavede přes dutinu nosní a měla by se ideálně dotknout až zadní stěny nosohltanu, proto se zavádí tak hluboko, což může být nepříjemné,“ vysvětluje průběh testu přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol Jan Plzák.

V některých případech se odběr může provádět i přes krk z hltanu. Tento proces však může být pro pacienta nepříjemnější a také méně efektivní z hlediska rozpoznání přítomnosti viru.

„Odběr z krku zní, že je jednodušší a komfortnější pro pacienta. To není úplně pravda, protože se při odběru musíme dostat poměrně daleko v hltanu, navíc bez dotyku jazyka a s pokrytím větší plochy štětičkou. Podle některých studií je také záchyt viru z krku menší než z nosohltanu,“ říká František Vlček ze zdravotnického holdingu AKESO, pod který spadá Nemocnice Hořovice a Rehabilitační nemocnice Beroun, jež nedávno vypracovaly studii k účinnosti antigenních testů.

Při odběru hrozí minimální riziko poranění. K tomu může dojít nanejvýš tak, že se štětičkou odře tkáň na nosohltanu, která je silně prokrvená. V takovém případě u člověka dojde k velmi mírnému krvácení, které se dá přirovnat například k běžnému škrábnutí na kůži. Pravděpodobnost takového poranění přitom pacient nejvíce zvyšuje, když při výtěru není v klidu. A šťouchnutí do mozku? „Pokud v dutině nosní a nosohltanu není něco úplně mimořádného, tak žádná cesta do mozku přes nosohltan nevede,“ ujišťuje Plzák.

„V momentě, kdy člověk přijde s tím, že nebude dělat scény a prostě to přežije, tak odběr trvá 5 sekund. Je to dráždivé a nepříjemné, ale nebolí to a rozhodně se to dá vydržet. Nejednou mi někdo hystericky vyrval ruku ze svého nosu, když jsem sotva začala, přičemž se člověk může dost jednoduše zranit. Zároveň se u toho lidé dotknou výtěrové tyčinky, znesterilní ji a celý výtěr se musí dělat znovu, což stojí čas i materiál,“ popisuje chování některých pacientů sestra z odběrového pracoviště Polikliniky Anděl Pavlína Bísková.

Výtěr z nosohltanu je v otorinolaryngologii jeden z nejběžnějších a také nejnepříjemnějších zákroků. Doporučení odborníků zůstávají stejná: Je lepší potlačit přirozenou reakci na nepříjemný pocit při výtěru a vydržet v klidu.

Naděje ale už svitla i pro ty, kteří se přes strach z odběru přenést nedokážou. Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve čtvrtek představil tzv. Gargtest. Jedná se o samoodběrovou kloktací soustavu, díky které by se dalo testovat komfortněji a bez nutné přítomnosti zdravotnického pracovníka při samotném odběru.

Cena Gargtestu by se měla pohybovat kolem 130 korun. Odběr spočívá v několika krocích. Vyšetřovaný si nabere pitnou vodu do odměrky, vykloktá si po dobu 20 až 30 sekund a obsah vyprázdní z úst do přiložené odběrové zkumavky, v níž je transportní prášek. Vzorek poté doručí na odběrové místo, do laboratoře nebo svému lékaři.

Související témata:

Doporučované