Hlavní obsah

Přeživší holokaustu žádá odškodné od německých drah

Foto: Profimedia.cz

Neblaze proslulé transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Přežil holokaust, teď požaduje po Německu a Deutsche Bahn kompenzaci za hromadné deportace do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Transporty byly koordinovány s jednotlivými státy a především s jejich správou železnic.

Článek

Nizozemský přeživší holokaustu Salo Muller, jehož rodiče zemřeli v Osvětimi, požaduje odškodnění od Německých spolkových drah (DB), jejichž historický předchůdce zajišťoval dopravu Židů do nacistických koncentračních táborů. Často na jejich vlastní náklady.

Mullerovi se už v roce 2018 podařilo přesvědčit nizozemskou národní železniční společnost Nederlandse Spoorwegen (NS) k zaplacení desítek milionů eur na odškodném Židům, které její vlaky převezly během druhé světové války do koncentračního tábora Westerbork na severovýchodě okupovaného Nizozemska.

NS také souhlasily, že odškodní i příbuzné zasažených rodin. Za druhé světové války odvezly do Westerborku přes 100 tisíc Židů, za což jí platily německé úřady. „Je to černá kapitola v dějinách naší země a naší společnosti,“ okomentovaly tehdy rozhodnutí dráhy.

Bývalý fyzioterapeut amsterdamského fotbalového klubu Ajax teď napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové, ve kterém žádá odškodnění od německé vlády i od Deutsche Bahn.

Dnes už čtyřiaosmdesátiletý Muller uvádí na svých webových stránkách, že jeho rodiče byli nejprve převezeni do tábora Westerbork, posléze je čekal transport do Osvětimi, kde je nacisté zavraždili. Mullerovi bylo v té době pouhých pět let, jeho matku odvedli jen krátce potom, co ho vysadila ve školce. Muller strávil zbytek války v úkrytu.

Nizozemská vláda zřídila tábor ve Westerborku, aby v něm zadržovala židovské uprchlíky, kteří nelegálně vstoupili do Nizozemska. Po německé invazi začal tábor v letech 1942 a 1944 sloužit jako tranzitní, ze kterého byli Židé deportováni do vyhlazovacích kempů v Osvětimi a Sobiboru.

Němci z něj během dvou let deportovali 97 776 Židů, přes 50 tisíc z nich skončilo v Osvětimi, zbytek v Sobiboru. Většina byla zavražděna krátce po příjezdu.

Mullerův právník Axel Hagedorn v dopise adresovaném Merkelové uvedl, že případ se týká „Židů, Romů a Sintů, kteří byli železničními vlaky Deutsche Reichsbahn transportováni do táboru Westerbork a poté nacisty odvezeni do vyhlazovacích táborů ve východní Evropě“.

„Holandští Židé si museli dopravu hradit, na čemž vydělaly německé železnice miliony říšských marek,“ píše v dopisu Hagedorn. „Utrpení je o to trestuhodnější, že si ho sami zaplatili. Přesnou částku ale není možné stanovit,“ uvedl právník pro CNN.

„Přepravu přes oblast německé říše zajistily tamní železnice. Můj klient se proto domnívá, že je na čase, aby Německo převzalo odpovědnost za tuto nespravedlnost.“

Mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová potvrdila převzetí dopisu a sdělila, že bude „pečlivě zvážen“.

K projednávání záležitosti došlo už na středeční tiskové konferenci německé vlády. „Německo samozřejmě zůstává zavázáno k odpovědnosti, které nese za zločiny nacistické vlády. Nikdy na ně nezapomeneme, dodnes nás naplňují hrůzou a ostudou,“ uvedla Demmerová.

„Doufám, že povědomí o historické odpovědnosti povede k osobnímu setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou,“ okomentoval vývoj samotný Muller pro CNN.

Deutsche Bahn byla založena v roce 1994 po znovusjednocení Německa. Společnost oznámila, že ačkoli „není právním nástupcem Deutsche Reichsbahn, je si vědoma své historické odpovědnosti“.

V Německu byla v roce 2000 ustanovena nadace Stiftung Erinnerung, Verantwortung und Zukunft neboli Připomínka, odpovědnost a budoucnost, která se zabývá kompenzacemi pro deportované Židy a jejich rodiny. Deutsche Bahn do ní měla podle svého mluvčího přispět několika miliony eur.

Doporučované