Článek
Paní Marie Šupíková se narodila 22. 8. 1932 v Lidicích. Byla mezi několika lidickými dětmi vybranými na převýchovu, pod novým jménem žila nejprve v Polsku a poté v Německu. Do Československa se vrátila v roce 1946 a setkala se se svou matkou, která ale na konci roku 1946 na následky věznění v koncentračním táboře zemřela. Otce popravili nacisté.
Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že paní Marie Šupíková byla jedinečná například v tom, že dokázala mladým generacím vyprávět o svém příběhu a během přednášek byla velmi oblíbená. Vzpomíná, že každé setkání s ní byl nezapomenutelný zážitek.
„Působila dlouho tady na úřadu v Lidicích, věnovala se i práci průvodkyně v lidickém muzeu a musím říct, že já jsme ji poznal jako člověka, který věnoval obrovské úsilí a velké množství času tomu, že vyprávěla o osudu Lidic a o tom, čím si musela projít nejmladší generace. Tady prakticky neexistoval pamětník, který by byl schopen se takovým způsobem přiblížit mladým lidem,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Památníku Lidice a historik Eduard Stehlík.
Podle Stehlíka nastává období, kdy umírají poslední pamětníci 2. světové války, kteří prožili hrůzy té doby a uměli o tom mluvit. A to byl případ paní Marie Šupíkové, která dokázala v detailech převyprávět své vzpomínky.
„Ona měla opravdu živé vzpomínky na Lidice jako takové, ostatní už je nemají nebo jen zlomky. Není to jen příběh Marušky a těch lidických pamětníků, ale obecně. My se musíme začít vypořádávat s tím, že nám odcházejí poslední jednotlivci, kteří pamatují léta 2. světové války,“ vysvětluje Stehlík.
Podle Stehlíka, který se s ní přes 30 let přátelil, překonala covid a byla očkovaná, zemřela na jiné zdravotní komplikace.
Nacisté Lidice vyhladili v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic.
Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, a několik lidických dětí.
