Přežila holokaust a dnes jí nadávají. V Itálii bují nenávist k židům

Jako třináctiletou ji čekala deportace do nacistického koncentračního tábora Auschwitz, kde ztratila větší část své rodiny. Válečné hrůzy přežila, po 76 letech se však kvůli svému původu znovu bojí o svou bezpečnost. Úřady doživotní senátorce udělily policejní ochranu poté, co každý den obdržela na dvě stovky nenávistných zpráv a krajně pravicová Forza Nuova vyvěsila v Miláně kousek od místa jejího vystoupení svůj propagační banner.

Na úterní večer pak Italský svaz starostů svolal demonstraci na podporu Segreové. Na milánské náměstí Piazza della Scala dorazilo na šest stovek starostů a tisíce lidí. Ti všichni pak přivítali Segreovou skandováním jejího jména a zpěvem protifašistické písně „Bella Ciao“. „Poznala jsem nenávist. Poznala jsem, co to znamená být odmítnuta společností, do které jsem si myslela, že patřím,“ řekla před zaplněným náměstím Segreová. Senátorka podle svých slov vidí naději v italské mládeži.

Itálie jako by se v posledních letech vrátila zpátky do třicátých a čtyřicátých let minulého století. Podle organizací sledujících antisemitské útoky v Itálii jejich počet v posledních letech strmě stoupá. Na vině je podle organizací především politická reprezentace.

Aktuálně zřejmě nejvýraznější italský politik Matteo Salvini, předseda krajně pravicové Ligy, útoky vůči Segreové odsoudil. „Výhrůžky, které každý den dostávám přes sociální sítě, jsou velmi znepokojující,“ řekl Salvini italské agentuře ANSA. „Stejně tak jsou velmi znepokojující výhrůžky vůči Segreové, vůči komukoli jinému,“ dodal. Sám Salvini přitom čas od času cituje fašistického vůdce Benita Mussoliniho.

Právě Mussolini v roce 1938 prosadil rasové zákony proti židovskému obyvatelstvu. Nacisté následně podle Centra pro dokumentaci židovské historie v Miláně deportovali 7172 italských židů, většina z nich zemřela v koncentračním táboře Auschwitz. Z celkového počtu bylo 733 dětí, zpátky se jich vrátilo jen 121.

Proti komisi, kterou Segreová iniciovala, se v parlamentu postavily dvě strany, Liga Mattea Salviniho a středopravá Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho. Ty se hlasování o zřízení komise zdržely, protože se obávaly „politické pasti“, která by z nich udělala extrémisty a byla prvním krokem k zavedení cenzury.

Podle Salviniho byl antisemitismus v Itálii vždy přes čáru a obává se, že by jeho političtí konkurenti mohli komisi zneužít proti němu, například kvůli jeho snaze omezit přísun migrantů do Itálie. Návrh na zřízení komise parlament nakonec schválil.