Článek
Pro podání ústavní žaloby na prezidenta podle Kysely neexistuje mnoho návodů, jak ji sepisovat, jako třeba v soukromoprávní nebo trestněprávní praxi.
„My tady žádná vodítka nemáme. Právní úprava je dost kusá, jediný vzor, který v zásadě máme, je ústavní žaloba na Václava Klause, kdy z reakce Ústavního soudu toho příliš mnoho možné usuzovat nebylo,“ říká vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě UK.
Návrh na žalobu na Václava Klause v roce 2013 podalo 28 senátorů. Klausovi vytýkali vyhlášení dílčí amnestie, otálení s navrhováním ústavních soudců a další věci. Ústavní soud řízení o velezradě nakonec zastavil.
Celý pořad Výzva s ústavním právníkem Janem Kyselou:
„Babiš jako premiér selhal.“ Ústavní právník vysvětluje, co změnila bitva o Šmardu.Video: Martina Spěváčková, Seznam Zprávy
Jak případně dopadne žaloba na Miloše Zemana, pro kterou by se muselo vyslovit nejméně 120 poslanců, Kysela odhadnout nedokáže.
„Je to možná cesta, ale nemohu říci, že by u Ústavního soudu obstála, protože může mít trochu jinou představu, jak třeba ústavní žaloby mají vypadat. Je evidentně postavená na specifické koncepci, která v zásadě líčí celé prezidenství Miloše Zemana jako jeden dlouhý pokus o podvracení ústavního systému, který má různé fáze, projevuje se různými skutky a jde o to, jestli tohle líčení celkového příběhu by pro Ústavní soud bylo přesvědčivé, nebo nepřesvědčivé. Nebo jestli by se Ústavní soud chtěl zaměřit jen na ty jednotlivé skutky a to je to, co nás zajímá,” vysvětluje jeden z nejrespektovanějších ústavních právníků v Česku.
Návrh ústavní žaloby na Zemana Senát schválil koncem července. Pokud se k němu Sněmovna nevyjádří do tří měsíců od hlasování v Senátu, bude návrh považovaný za zamítnutý.
Jak spory o ministra kultury změnily praxi jmenovaní a odvolávání členů vlády? Kde Ústava hovoří jasně a kde se právníci neshodnou?
Podívejte se na celou Výzvu s Janem Kyselou.
