Článek
Pozvání odmítla jen současná hlava státu Miloš Zeman. Mluvilo se například o tom, kdo je největším bezpečnostním rizikem pro Česko, nebo zda by měl prezident jmenovat obviněného člověka.
V neformální části, kdy ještě kandidáti seděli společně u jednoho stolu, jasně převažoval Mirek Topolánek. Vyprávěl o svých zkušenostech a zdůrazňoval své výhody pro funkci prezidenta. K tomu se později všichni kandidáti vrátili i v samotné debatě. „Jsem demokrat, ústava je pro mě zákon číslo jedna. Jsem popsaný list, každý ví, co ode mě může čekat,” říkal důrazně bývalý premiér.
Všichni se také shodli, že bezpečnosntí opatření na Hradě jsou nepřiměřená. Lze tedy předpokládat, že vyhraje-li někdo jiný než Zeman, kontroly z Hradu zmizí. Stejně tak se všichni shodli, že pokud se Zeman dostane do druhého kola prezidentských voleb, vyzvou své voliče, aby hodili hlas jeho soupeři.
Velkým tématem byla také bezpečnostní hrozba. Část kandidátů za největšího nepřítele považuje Rusko, další jmenovali terorismus i Severní Koreu. „Nemyslím si, že by Rusko bylo největším bezpečnostním rizikem. Největší bezpečnostní riziko je podle mě Severní Korea a islámský terorismus,” uvedl bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. To pro Pavla Fischera, bývalého poradce prezidenta Václava Havla, představuje největší bezpečnostní riziko právě Rusko.
Kandidáti dostali rovněž prostor k tomu, aby se svých soupeřů zeptali na nepříjemné otázky. Nikdo tuto možnost ale nevyužil. Spíše naopak. Drahoš se například Michala Horáčka zeptal na to, jak dlouho mu trvalo složit píseň Levandulová.
