Článek
Nový zákon má po více než deseti letech diskuzí dát jasná pravidla lobbování. Vláda chce, aby lobbisté museli být registrovaní. Ti, u nichž lobbují, pak mají hlásit s kým a proč se scházejí. Zatímco na jednání vlády šel dokument, který takovou povinnost ukládal i prezidentovi, z vlády do Sněmovny putuje verze bez něj. A už teď je jasné, že Piráti se pokusí prezidenta do zákona dostat znovu.
Původní návrh zákona nepočítal s tím, že prezident republiky bude patřit mezi lobbované osoby. Změnit to ale chtěla mimo jiné Legislativní rada vlády. „Ve finále se však vláda s připomínkou Legislativní rady vlády neztotožnila a rozhodla (údajně jednomyslně) o schválení návrhu zákona v původní podobě. Respektive v podobě, která nepočítala se zařazením prezidenta republiky mezi lobbované, i s ohledem na to, že prezident republiky není trestně odpovědný, takže není důvod, aby byl mezi lobbovanými,“ napsal Seznamu mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Mezi ty, již musí schůzky s lobbisty hlásit, by nově měl patřit prezidentův kancléř, i když ten současný, Vratislav Mynář, v rámci připomínek ostře protestoval.
V současné době nemá lobbování v Česku žádná pravidla a třeba i Bezpečnostní informační služba upozorňuje, že ohýbání zákonů v něčí prospěch „nežádoucím způsobem ovlivňuje rozhodování ústavních činitelů”.
Vláda vyškrtla prezidenta z chystaného zákona o regulaci lobbingu. Kdo to vylobboval nevíme, protože chybí zákon o regulaci lobbingu :-(.
— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) August 6, 2019
„My si myslíme, že není důvod prezidenta vypustit. Myslíme si, že má značný vliv na legislativu a že rozhodně stojí za to u prezidenta lobbovat,“ řekl Seznamu předseda poslaneckého klubu Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Zdůvodňuje tak, proč Piráti chystají pozměňovací návrh. „Například na konci volebního období, když prezident vetuje zákon, tak může způsobit, že ten zákon spadne pod stůl. To může být libovolný zákon. Kdysi byla mimořádná schůze den před volbami, aby se přehlasovalo veto prezidenta zákona o biopalivech,“ dodal.
Cílem návrhu, se kterým souhlasila i řada protikorupčních organizací (ačkoliv se povinnost dotkne i jich samotných), je omezit klientelismus, střet zájmů a korupci. Ministerstvo spravedlnosti chce prostřednictvím zákona odlišit standardní lobbování za změnu legislativy od lobbování zákulisního a záměrně netransparentního.
Mezi lobbisty předloha zahrnuje poslance, senátory, ministry a jejich náměstky a poradce, národního protidrogového koordinátora, vedoucí kanceláře Sněmovny, Senátu a Hradu, členy bankovní rady ČNB, členy rad telekomunikačního a Energetického úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Bez dodržení pravidel by zmíněným hrozila pokuta až sto tisíc korun.
Profesní komory nesouhlasí. Zákon by podle ministryně spravedlnosti mohl začít platit od roku 2021. Záležet bude na projednávání ve Sněmovně, kde se čeká bouřlivá diskuze a řada pozměňovacích návrhů. Jen v připomínkovém řízení se sešlo téměř čtyři sta podnětů.