Článek
Agentura Reuters uvádí, že napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem v poslední době eskalovalo, Čína zvyšuje vojenský i politický tlak na Tchaj-wan a nevylučuje, že by se ho mohla zmocnit silou.
„Máme mnoho forem spolupráce se Spojenými státy, jejímž cílem je posílit naše schopnosti bránit se,“ řekla prezidentka Cchaj Jing-wen.
Čínská armáda v posledních týdnech podniká poblíž Tchaj-wanu manévry, začátkem měsíce vyslala do blízkosti ostrova přes 150 vojenských letounů.
Prezidentka Cchaj Jing-wen v exkluzivním rozhovoru pro CNN také řekla, že Tchaj-wan, který se nachází necelých 200 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Číny, je „majákem“ demokracie, který je třeba bránit, aby se tak udržela víra v demokratické hodnoty na celém světě.
„Je to právě tento ostrov s 23 miliony lidí, kteří se každý den usilovně snaží chránit sami sebe a také chránit naši demokracii a zajistit, aby naši lidé měli takovou svobodu, jakou si zaslouží,“ řekla prezidentka. „Pokud neuspějeme, pak to znamená, že lidé, kteří věří v tyto hodnoty, budou pochybovat, zda jsou to stále hodnoty, za které by měli bojovat,“ dodala Cchaj Jing-wen.
O tom, že na Tchaj-wanu působí američtí vojáci, už dříve informovala různá světová média, ovšem oficiální potvrzení této informace může dále zhoršit vztahy mezi Pekingem a Washingtonem, uvádí Reuters. V reakci na vyjádření prezidentky tchajwanský ministr obrany Čch'u Kchuo-čcheng bez dalších podrobností uvedl, že vojenských kontaktů mezi USA a Tchaj-wanem „je poměrně hodně a jsou celkem pravidelné“.
Mezi Tchaj-wanem a jeho partnery neexistují žádné smlouvy, jež by zaručovaly pomoc ostrovu v případě útoku. Jak ale napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem roste, některé země začaly ostrovu vyjadřovat podporu.
Japonský ministr obrany Nobuo Kiši v rozhovoru pro CNN v polovině září řekl, že „to, co se děje na Tchaj-wanu, se přímo týká Japonska“ a Tokio bude reagovat na jakékoli ohrožení bezpečnosti obchodních cest v regionu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí na svém Twitteru uvedl, že Tchaj-wan je „kritickým partnerem a úspěšným příběhem demokracie“, a vyzval, aby měl ostrov v OSN větší roli.
Spojené státy podobně jako většina zemí nemají s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ale jsou jeho nejdůležitějším mezinárodním spojencem a hlavním dodavatelem zbraní.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu, parlament a demokratické zřízení odlišné od vlády jedné strany v pevninské Číně.
