Prezidenti, zpěváci či lyžaři. Komu patří státní pohřby v Evropě?

Počínaje Karlem IV. a Václavem Havlem konče se v českých dějinách pořádaly státní pohřby jen pro nejvyšší státníky. Po smrti Karla Gotta přišel premiér Babiš s návrhem, že státní pohřeb vystrojí i zesnulému zpěvákovi. A vláda jeho návrh schválila. Nakonec nepůjde o klasický státní pohřeb, jako spíš o pohřeb se státními poctami, které mají oficiální náležitosti.

Ve Velké Británii se pocty státních pohřbů dostává většinou jen panovníkům. Poslední státní pohřeb zažila Británie v roce 1952, kdy zemřel Jiří VI. Výjimečně se tyto pohřby konají na počest vysoce významné osobnosti se souhlasem panovníka a parlamentu. Takového pohřbu se dočkal třeba Winston Churchill a královna Alžběta.

Pro ostatní členy královské rodiny a veřejně známé osobnosti se konají takzvané „slavnostní pohřby“, v některých ohledech podobné těm státním. Slavnostně byla pohřbená princezna Diana nebo Margaret Tchatcherová.

Pohřby královských členů rodiny mají svá jasná pravidla. Rakev je tažená koňmi a tělo obvykle bývá vystaveno po dobu tří dnů ve Westminsteru.

Na jihu Evropy, v Itálii, nebývají výjimkou hromadné státní pohřby.

Zřícení mostu v Janově v roce 2018 si vyžádalo 42 obětí. Pro 18 z nich uspořádala vláda Sergio Mattarella a Giuseppe Conteho státní pohřeb. Rodiny ostatních pozůstalých se vzhledem k rozhořčení vůči vládě rozhodli pro rozloučení v soukromí.

Před deseti lety poznamenalo L'Aquilu, hlavní město provincie Abruzzo, zemětřesení, při kterém zahynulo 205 lidí. Během státního pohřbu, kterého se zúčastnily tisíce lidí, byly rakve obětí vyskládány do čtyř dlouhých řad. Mezi nimi i malé bílé rakve zemřelých dětí.

Poctu složila vláda i vojákům. V roce 2003 Itálie vystrojila státní pohřeb pro 19 Italů, kteří přišli o život při sebevražedném útoku teroristů na italskou vojenskou základnu v Iráku.

Ve Francii pravidlo státních pohřbů jen pro panovníky a prezidenty tak úplně neplatí. Francouzský prezident nicméně rozhoduje, která významná osobnost si zaslouží pohřeb se všemi státními poctami. Poslední státní pohřeb Francie zažila 30. září, kdy se rozloučila se svým bývalým prezidentem Jacquesem Chirakem.

Kromě exprezidentů a vysokých politiků pocta státního pohřbu připadla například i na spisovatele Victora Huga v roce 1885 a umělce Charlese Aznavoura před rokem.

Ve Finsku pro státní pohřby platí jasná pravidla, patří pouze prezidentům. I tady je ale prostor pro výjimky. Ve „výjimečných případech může vláda zorganizovat státní pohřeb pro dlouho působící premiéry vlády, mluvčí parlamentu a osobnosti zvláště významné, jako jsou například držitelé Nobelovy ceny“.

Od roku 1989, kdy toto pravidlo platí, se státního pohřbu mimo vysoce postavené státníky dočkal jen spisovatel Väinö Linna, držitel ceny Severské rady za literaturu.

Před rokem 1989 ale Finsko uspořádalo státní pohřby i olympijským medailistům. Pocty se dočkal například běžkař Tapani Niku, maratonec Ville Ritola známý jako „Flying Finns“ nebo atlet Armas Taipale.

Výjimku v této záležitosti udělalo i Švédsko, které před šesti lety vystrojilo státní pohřeb princezně Lilianě. Tato Velšanka tvořila pár se švédským princem 33 let tajně, až poté se do královské rodiny přivdala.

Vysoce postaveným státníkům a prezidentům patří státní pohřby i v Polsku. V roce 2013 Poláci uspořádali takový pohřeb Tadeuszi Mazowieczkému, prvnímu premiérovi země po pádu komunismu. Jiný významný pohřeb se v Polsku konal po tragické smrti Lecha Kaczyńského a jeho ženy Marie, kteří zahynuli při leteckém neštěstí spolu s vojáky a dalšími čelními představiteli země.

Polsko zná i termín příštího státního pohřbu. V pátek bude pohřben otec dosavadního premiéra, fyzik a disident Kornel Morawiecki.