Článek
Sedmé parlamentní volby v historii samostatného Česka vypuknou v pátek 20. října ve dvě hodiny odpoledne. O dvacet čtyři hodin později se místnosti uzavřou a zhruba v pět odpoledne v sobotu 21. října by už mělo být jasné, jak bude vypadat nová mapa české politiky.
Termíny oznámil v televizi Barrandov Miloš Zeman s tím, že záměrně vybral poslední možný termín, kdy se podle zákona mohou volby konat.
Prezident měl totiž letos při výběru data čtyři možnosti - od 29. září až po 20. říjen. Volby se musejí konat vždy třicet dní před koncem čtyřletého volebního období poslanců.
„Setkal jsem se s názory politiků, že jsou unaveni koaličními hádkami a velmi by si přáli, aby volby byly v září. Jenomže nad zájmy politiků musí stát zájem občanů. A to je mít co nejvíc informací o volebních programech a kandidátech. Čím delší bude kampaň, tím více informací bude," vysvětlil prezident.
Volby až do roku 2026
Češi na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí, kde se volby konají v jediný den, často navíc v neděli, mají možnost přijít do volebních místností ve dvou dnech.
Od roku 1990 až do roku 2010 se do Parlamentu vždy volilo v květnu nebo v červnu. Dramatické události roku 2013, pád Nečasovy vlády, rozpuštění Sněmovny a předčasné volby v říjnu 2013 ale posunuly termín na podzim, kdy byli Češi v sudých letech zvyklí volit do obecních zastupitelstev, krajů či Senátu.
Tři měsíce po sněmovních volbách, v lednu 2018, půjdou Češi k urnám znovu, pravděpodobně hned dvakrát, a budou ve dvou kolech volby vybírat nového prezidenta.
A pokud zemi nepotkají předčasné sněmovní nebo prezidentské volby, budou teď Češi volit prezidenta, poslance, senátory, europoslance a místní či krajské zastupitele pravidelně každý rok do roku 2026. První volební „pauza" Čechy čeká až za deset let.
Volební účast při sněmovních volbách se od roku 2002 pohybuje kolem 60 procent, stejně lidí přišlo i v lednu 2013 k volbám prezidentským.
