Hlavní obsah

Prezident v roli monarchy: Češi srovnávají s Masarykem a to Havel splnil nejlépe, říká sociolog Hartl

Rozhovor s Janem Hartlem o exkluzivním výzkumu Pro Seznam Zprávy.Video: Redakce Seznam, Seznam Zprávy

aktualizováno •

Václav Havel. Tak odpověděli Češi v průzkumu Seznamu na otázku, kdo byl u nás nejvýznamnější postavou posledních třiceti let. Zakladatel Ústavu empirických výzkumů STEM Jan Hartl v rozhovoru pro Televizi Seznam vysvětlil, proč ve výzkumu první český prezident jednoznačně dominoval.

Článek

Václav Havel dokázal nejlépe naplnit roli prezidenta tak, jak ji Češi vidí – s kapkou monarchismu a se silným předobrazem první hlavy státu Tomáše Garrigua Masaryka. Tak čte sociolog Jan Hartl jednoznačné vítězství Václava Havla v průzkumu, který exkluzivně pro Seznam Zprávy vypracoval STEM.

STEM položil Čechům tuto otázku: „Kdo je podle vás nejvýraznější postavou spojenou s vývojem v naší zemi po listopadu 1989?”

60 procent dotazovaných vybralo jméno Havel. Respondenti z reprezentativního vzorku více než tisíce dotazovaných neměli na výběr z předem připravených jmen, a osobnost tak museli zvolit spontánně.

„Ta čísla jsou naprosto jasná. Zatímco Václav Havel je pokládán za nejvýraznější a nejvýznamnější osobnost polistopadového vývoje, tak další lidé, kteří se vyskytli za Václavem Havlem, jako Václav Klaus, Miloš Zeman jsou na tom násobně hůře,” uvedl pro TV Seznam Hartl.

Pro upřesnění – Klaus se Zemanem se v odpovědích vyskytovali z deseti procent. Další jména se podle Hartla objevila jen nahodile – jde o Michaela Kocába nebo třeba Martina Mejstříka.

„V době, kdy jsme dělali výzkum, byla velká kampaň spojená s osobností Karla Gotta a jeho úmrtím, takže se nám tam objevil i Karel Gott,“ doplnil Hartl.

„Kult“ u všech generací

Podle Hartla se v mysli lidí Havel zapsal jako následovník Tomáše Garrigua Masaryka a nejlépe zapadl do české představy o prezidentovi. „Je to morální autorita. Je to výjimečná role a do té role Václav Havel nejlépe pasoval,” řekl dále v rozhovoru Hartl.

Na Havla nejraději vzpomínají mladší lidé a také lidé s vyšší úrovní vzdělání, uvedl Hartl. Senioři jsou k němu nejkritičtější. „Zároveň mezi staršími lidmi je mnoho lidí, kteří hledí do budoucna s rozpaky. Nejsou si úplně jisti, jestli je polistopadový režim správný. To také stahuje popularitu Václava Havla,” řekl.

Také ve skupinách, kde je důvěra v Havla nižší, je výběr zrovna jeho jména nadpoloviční. Největší ohlas u Havla ale výzkum zaznamenal u lidí ve věku 30–44 let.

„Václav Havel si nevybudoval svoje postavení a svůj význam pouze jako prezident ani jako pouze vůdce listopadové revoluce, ale celým svým životem, svým dílem a neúnavnou obranou svobody a lidských práv bez ohledu na osobní oběti. Tím se zapsal nejen do dějin naší země, ale do moderních evropských a světových dějin obecně,“ řekl nad výsledky průzkumu někdejší Havlův mluvčí a nyní ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Kontroverzní, ale přece jen nejvýraznější

Také komunisté vybrali ve 46 procentech případů Havlovo jméno. Podle Hartla je Havel i pro komunisty zapsán jako nejvýraznější osobnost polistopadového vývoje.

„Není to paradox. I těmto lidem pomohl Havel vrátit důstojnost a svobodu, včetně svobody vyjadřovat odlišné politické názory,“ řekl k tomu Žantovský.

Zhruba 80 procent respondentů, kteří vybrali právě Havlovo jméno, jsou voliči ODS a Pirátů.

Ve společnosti se také upevňuje pozitivní náhled na Havla v prezidentské funkci – tři čtvrtiny dotázaných ho jako prezidenta hodnotí kladně. To neplatí pro voliče SPD a komunistů z celkových výsledků výzkumu.

Doporučované