Po týdnu mlčení. Prezident Zeman vystoupí v 11:00 s mimořádným projevem

Prezident a vrchní velitel českých ozbrojených sil Miloš Zeman si vzal celý týden na promyšlenou, než v neděli k veřejnosti promluví o útoku ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích.

Experti míní, že hlava státu si dlouhým mlčením vytvořila manévrovací prostor pro reakci na divoký sled událostí končícího týdne, jehož výsledkem je výrazné oslabení ruské ambasády v Praze.

„Prezident republiky vystoupí s mimořádným projevem,“ uvedl v sobotu mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček s odkazem na rozhovor s prezidentem, který v neděli odvysílá TV Prima.

Půjde o dvanáctiminutový projev ke kauze Vrbětice.

Projev prezidenta Miloše Zemana od 11:00 živě odvysílají také Seznam Zprávy.

„Projev vznikl nečekaně před začátkem natáčení Partie Terezie Tománkové v Lánech. Miloš Zeman projevil zájem o jeho realizaci těsně před začátkem rozhovoru, jehož přesné datum je domluvené již od března,“ informoval podle ČTK za televizi Prima Matěj Štýs. Televize Prima a CNN Prima NEWS odvysílají projev před začátkem pořadu. Projev televize Prima poskytne k odvysílání i dalším celoplošným televizím a médiím.

Podle politologa Lubomíra Kopečka si prezident zajistil, že veřejnost a celá politická scéna s napětím očekávají jeho vystoupení. Pozornost je zcela namířena na něho. „Kdyby se vyjádřil první nebo druhý den po zveřejnění kauzy, bylo by to jenom jedno z mnoha vyjádření, která se tehdy objevila. Teď se veškerá pozornost koncentruje na to, co řekne, a on je rád v centru pozornosti,“ řekl Kopeček Seznam Zprávám.

Podle něj prezident mimo jiné zdůrazní, že je třeba počkat na oficiální závěry vyšetřování tuzemských kriminalistů. „Zkuste se vžít do kůže člověka, který tady hlásá už osm let velmi proruskou politiku, na Hrad mu napíší velký krásný nápis ‚velezrada‘ a on je teď v situaci, kdy se mu jeden z pilířů jeho zahraničního směřování hroutí. V tuhle chvílí podle mě dává smysl z jeho úhlu pohledu odkazovat na to, že je dobré počkat na konečné výsledky vyšetřování,“ míní politolog.

Bývalý diplomat a nyní analytik programu Kremlin Watch v bezpečnostním centru Evropské hodnoty David Stulík míní, že Zeman v aktuální česko-ruské vřavě není tím, kdo udává tempo.

„Rusové v této bitvě přišli o strašně důležitého hráče. Během rozhodování o vyhošťování diplomatů a redukci ruské ambasády se neprojevil, neměl příliš prostoru. Jeho mlčení naznačuje, že důkazy byly natolik silné, že Zemanovi nezbylo než mlčet. Je otázkou, zda po týdnu ticha nevstoupí do informační války a nezačne zpochybňovat oficiální verzi. Tím, kdo se zcela odkopal a postavil se na stranu Ruska proti České republice, se stali čeští komunisté. Takový manévr si ale Zeman nemůže dovolit,“ uvedl Stulík pro Seznam Zprávy.

Politolog Kopeček je přesvědčený, že vyloučení ruského podniku Rosatom z jaderného tendru a zredukování počtu diplomatů na ruské ambasádě nebude mít Zeman – do začátku roku 2023, kdy mu skončí mandát – už jak napravit. „V posledních dnech učinili čeští politici kroky, které se budou řešit ještě léta. Prezident Zeman s tím v tuhle chvíli nebude schopen nic udělat. A to ani v dohledné době, protože mu zbývají necelé dva roky ve funkci,“ míní Kopeček, autor knihy Miloš Zeman: příběh talentovaného pragmatika.

Politický geograf Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Michael Romancov hledí k Zemanově nedělnímu vystoupení skepticky. „Nic dobrého od něj neočekávám. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Jestliže ve chvíli, kdy se Česko dozví, že bylo napadeno nepřítelem, prezident mlčí, pak to v mých očích znamená jediné: máme prezidenta republiky, který není schopen vykonávat svou funkci. Jsme svědky naprosté nekompetentnosti Miloše Zemana,“ řekl Romancov Seznam Zprávám.

Analytik projektu Kremlin Watch Stulík ocenil krok Babišovy vlády. „Česká republika situaci zvládla dobře. Velmi důležité je, že jsme ukázali i slušnost. To, že si má Rusko vybrat, koho pošle domů a koho tu po konci května nechá, považuji za chytrý krok. Rusové dostali krásnou možnost, aby našim složkám ukázali, kdo je pro ně důležitý. Na ně se budeme moci zaměřit a budou si muset dávat větší pozor než doposud,“ míní Stulík, který působil 12 let v delegaci EU v Kyjevě.

Pro české bezpečnostní úřady by podle něho mělo být do budoucna snadnější monitorovat aktivity ruských diplomatů či agentů ruských tajných služeb. „Významně jsme ruským službám zkomplikovali plány, citelně jsme je ochromili. Vyhostili jsme 18 osob, u kterých jsme prokázali napojení na tajnou službu GRU. Druhou důležitou věcí je, že tím, jak tu ruská ambasáda měla takové množství pracovníků, BIS neměla kapacity sledovat aktivity a pohyb všech lidí ruské ambasády. Teď budou mít naše bezpečnostní složky větší přehled o ruské ambasádě,“ míní Stulík.

Podle politického geografa Romancova půjde o historické a bezprecedentní snížení počtu ruských diplomatů na našem území. „Velikost jejich ambasády vůbec nekoresponduje s významem Ruska pro Českou republiku a naše hospodářství. Takto silnou ambasádu zde měli proto, že od nás operovali v zahraničí, primárně proti našim sousedům a spojencům. Pomohli jsme nyní tedy nejen sobě, ale i ostatním spojencům v EU a NATO. Odvedli jsme dvojnásob důležitou práci,“ zdůraznil Romancov.

Podle něho mohou česko-ruské vztahy na kritické situaci vydělat. „Tedy pokud půjde o to, aby šlo o vztah dvou suverénních rovnoprávných států. Dosud byl vztah silně asymetrický. Rusko díky aktivitám našeho bývalého prezidenta Václava Klause a současného prezidenta Miloše Zemana dospělo k závěru, že Česko se dobrovolně, ochotně a aktivně stane nástrojem, kterým budou ruské požadavky a narativ zesilovány v kontextu Evropské unie a NATO. Teď máme možnost vztahy postavit na úplně jinou kvalitativní úroveň,“ řekl Seznam Zprávám Romancov.

Analytik David Stulík je přesvědčený, že diplomatická roztržka bude bolet mnohem víc Rusko než Českou republiku. „Česká republika může v Rusku spolupracovat s jinými ambasádami členských zemí EU na sdílení informací. Zato Rusové to budou mít u nás složitější, oni potřebují mít v Praze otevřenou ambasádu,“ řekl Stulík. Nepovažuje za pravděpodobné, že by krize dospěla až do zavření ambasád v Moskvě a Praze.

Rusko dle Stulíka začíná spíše brzdit. „Začíná celou situaci deeskalovat a mírnit napětí se Západem. Rusko vždy udělá dva kroky dopředu a jeden zpět. Za to budou ale od Západu očekávat vstřícnost. Rusové budou bedlivě sledovat dění v NATO a otázku, zda se Aliance začne otevírat budoucímu členství Gruzie a Ukrajiny. Tomu by se Rusko snažilo zabránit a řekl bych, že toto bude cena za to, že nyní deeskalují vyhrocenou situaci u hranic s Ukrajinou,“ doplnil Stulík.