Článek
„Chceme důkladně zmapovat, jaká byla role Hradu v inkriminované době, kdy se stát dozvěděl o zapojení ruských špionů do výbuchu ve Vrběticích. Co prezidentská kancelář v tu dobu dělala a nedělala. Chceme prostě naplnit to, že Senát je kontrolní institucí vůči prezidentovi republiky, a chceme v tom jako Senát postupovat společně. V gesci to má právě výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost,“ potvrdil informaci Seznam Zpráv senátor Václav Láska.
Výsledkem by mohla být další ústavní žaloba na prezidenta republiky, která by jej v případě úspěšného projednání u Ústavního soudu mohla zbavit výkonu funkce. Tedy pokud by soud uznal, že Miloš Zeman není způsobilý – ať už ze zdravotních, či jiných důvodů – vykonávat funkci hlavy státu.
Až v říjnu, s novou Sněmovnou
Senát má podle Ústavy právo žalobu navrhnout, když se pro ni shodne většina senátorů, k Ústavnímu soudu je možné ji ale předložit až poté, co ji schválí ústavní většina v Poslanecké sněmovně, tedy minimálně 120 ze dvou set poslanců.
„Bude to tedy mít smysl až ve chvíli, kdy se v říjnových volbách změní osazenstvo Sněmovny,“ říká senátor Láska.
Vychází z toho, že minulý návrh senátní žaloby Sněmovna v roce 2019 hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD odmítla. „Tehdy nám řekli: Vůbec neřešíme obsah žaloby, ale na prezidenta nám nesahejte! Pro současnou Sněmovnu je prezident nedotknutelný.“
Senátoři tedy očekávají, že by po říjnových volbách mohly ve Sněmovně posílit strany, které ústavní žalobu na prezidenta podpoří.
Senátoři se úvahami o žalobě na prezidenta začali naprosto vážně zabývat před čtyřmi týdny, když Miloš Zeman po týdenním mlčení předstoupil před veřejnost ke kauze Vrbětice. Tedy k informacím, že výbuchy muničního a zbrojního skladu na konci roku 2014, při nichž zemřeli dva čeští občané a vznikla miliardová škoda, způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Vláda Andreje Babiše v reakci na tato zjištění 17. dubna rozhodla o vyhoštění 18 ruských diplomatů.
Prezident Zeman po týdnu čekání oznámil, že podle jeho informací jsou ve věci Vrbětic dvě vyšetřovací verze – akce ruských špionů a neodborná manipulace s výbušným materiálem. „Obě beru stejně vážně,“ řekl v neděli 24. dubna a dodal, že ve zprávě BIS není jediný důkaz o přítomnosti ruských špionů v objektu skladu. Jeho prohlášení vyvolalo nadšenou reakci v Rusku, které krok české vlády vnímalo jako projev nepřátelství bez důkazů.
Jednotný postup senátorských klubů
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) tehdy v reakci na Zemanovo vystoupení řekl, že prezident ohrozil vyšetřování i bezpečnost České republiky. Předsedové všech pěti senátorských klubů, tedy včetně vládní frakce ANO a ČSSD, se pak 28. dubna dohodli, že začnou společně připravovat případnou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana.
„Nelze očekávat, že konečné rozhodnutí ve věci podání ústavní žaloby padne v horizontu několika týdnů,“ uvedli tehdy předsedové klubů ve společném prohlášení.
Zodpovědnost za přípravu podkladů padla na senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedený senátorem Pavlem Fischerem. Výbor rozjel sérii jednání s pozvanými hosty, kteří mají senátorům v utajeném režii poskytnout veškeré informace o tom, co se dělo na různých rozhodovacích úrovních v období před sobotou 17. dubna, kdy premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček na narychlo svolané tiskové konferenci oznámili zjištění o ruském podílu na vrbětických výbuších a také odvetné vyhoštění ruských diplomatů.
Senátoři se zabývají nejen rolí prezidentské kanceláře, ale i vicepremiéra Jana Hamáčka, který tou dobou – přesněji od 6. dubna – disponoval tajnými informacemi o Vrběticích, a přesto nechal odvolat z funkce ministra zahraničí, svého stranického rivala Tomáše Petříčka, dočasně si sedl na jeho křeslo a začal reálně připravovat cestu do Moskvy s účelem domluvit nákup vakcíny Sputnik V a pozvat ruského prezidenta Vladimira Putina na summit s americkým protějškem do Prahy.
Pavel Fischer: Cílem je připravit další kroky
„Žijeme v parlamentní demokracii a je úlohou parlamentu, aby kontroloval vlády a kroky ústavních činitelů, aby je propojoval a posuzoval z hlediska zájmů České republiky,“ uvedl senátor Pavel Fischer k úloze, kterou na sebe v těchto týdnech převzal jím řízený výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
„Naším cílem je připravit v rámci kompetencí Senátu další kroky, k tomu jsme dostali zmocnění od všech klubů,“ dodal.
Senátoři z Fischerova výboru tento týden ve středu promluvili například s exministrem zdravotnictví Janem Blatným, který si za svou nechuť nakupovat v Rusku necertifikovanou vakcínu Sputnik vysloužil hněv prezidenta Zemana a následně byl odvolán z vlády. Mluvili také s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (ANO) a ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem. Metnar i Beroun jsou svědky toho, že Jan Hamáček opravdu plánoval cestu do Moskvy v době těsně před oznámením Vrbětic.
Ostatně tuto verzi – proti Hamáčkovu tvrzení, že šlo o pouhou kamufláž ke zmatení ruské strany – potvrdil v neděli 16. května i prezident Miloš Zeman. „Jan Hamáček rozumně plánoval cestu do Moskvy kvůli Sputniku a kvůli summitu Putin–Biden, a jakmile se objevily informace o Vrběticích, tak tuto cestu zcela rozumně zrušil,“ řekl prezident na Frekvenci 1.
Tímto výrokem nejenže nepomohl Hamáčkovi, ale zároveň dodal další munici senátorům, neboť se usvědčil z toho, že se neorientuje v souslednosti dějů. Informace o Vrběticích totiž měl Hamáček už minimálně týden před oznámením plánované cesty, stejně tak prezidentská kancelář dostala písemnou zprávu BIS o Vrběticích už 7. dubna.
„Pro mě je Miloš Zeman starý pán, který už úplně neovládá, co říká a co dělá, je v podstatě kontinuálně řízený svým poradcem Martinem Nejedlým a spol.,“ říká senátor Václav Láska. „Všimněte si, prosím, jak je prezident Zeman úplně mimo realitu: už není orientován ani v čase, ani v prostoru. Pokud my bráníme Českou republiku, tak soupeřem ani není prezident, ale lidé kolem něj. Ti ho tímto způsobem manipulují a řídí.“
Hradní záhada: kdy Zeman četl zprávu BIS
Jako další důkaz Zemanovy zmatenosti uvádí také nedávné prezidentovo vyjádření, že z titulu šéfa ozbrojených sil je nadřízený i české policii, což není pravda.
Kancelář prezidenta republiky přestala v poslední době zcela komunikovat s veřejností. Poté, co Deník N tento týden upozornil, že písemná zpráva BIS o Vrběticích sice dorazila na Hrad už zmíněného 7. dubna, ale prezident ve svém projevu 24. dubna řekl, že se o informacích dozvěděl až od premiéra a vicepremiéra 17. dubna, nebyl nikdo z prezidentské kanceláře schopen tento rozpor vysvětlit.
Vedoucí bezpečnostního odboru Hradu Jan Novák na otázku Seznam Zpráv uvedl: „Kvůli vyjádření se obraťte na tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka.“
Ten na telefonát, v němž mohly být položeny otázky, nereagoval. Zaslaná SMS s dotazem, proč se prezident dle svých slov neseznámil s písemnou zprávou hned, jak na Hrad přišla, a kdo s ní v období od 7. do 17. dubna disponoval, zůstala bez odpovědi. Stejně tak dopadl už citovaný Deník N.
Senátory zajímá jak chování prezidenta a jeho kanceláře, tak konkrétní postupy členů Babišovy vlády. Proto zkoumají i okolnosti plánované cesty Jana Hamáčka do Moskvy, které se po nedávném zjištění Seznam Zpráv, že Hamáček mluvil o využití informací o Vrběticích při nákupu vakcíny Sputnik a při snaze pozvat prezidenta Putina do Prahy, staly i předmětem policejního vyšetřování.
Do kolika zemí NATO volal prezident?
„Naším cílem je, aby Senát v rámci svých exkluzivních pravomocí splnil svoji roli v situaci, která je pro naši bezpečnost kritická,“ řekl senátor Pavel Fischer a dodal: „Česká republika nesmí zůstat v izolaci a zatím vidíme, jaká je odpověď našich spojenců (solidární vyhoštění ruských diplomatů, pozn. red.). Nebyla na úrovni očekávání. Proč? Na to Senát může hledat odpovědi. Co udělat lépe? Jaký dát mandát vládě? Kolika šéfům států NATO zavolal Miloš Zeman? To nás musí zajímat, protože on reprezentuje stát navenek. Kolika předsedům vlád zavolal Andrej Babiš? Pokud vláda nekoná, nebo koná napůl, je potřeba jí k tomu vytvořit podmínky. Pokud prezident nekoná, nebo koná napůl, je potřeba z toho vyvodit další doporučení.“
Vicepremiér Jan Hamáček, který byl v posledních dvou týdnech několikrát usvědčený z nepravdivého podání své cesty do Moskvy, se v posledních dnech odpovědím na dotazy související s moskevskou misí vyhýbá.
V pátek se na tiskové konferenci opět odpovědi vyhnul. Na otázku, jak vnímá Zemanovo tvrzení, že cesta nebyla kamufláží („Folklor se zastíracím manévrem si mohl Jan Hamáček odpustit,“ řekl prezident), Hamáček řekl poněkud zamlženě: „Já jsem s panem prezidentem o té cestě nehovořil. To znamená, jak jsem ho poslouchal, že on prostě popsal informace, které byly ve veřejném prostoru.“
Je přitom doloženo, že Jan Hamáček v týdnu od 12. dubna, kdy dočasně nahradil odvolaného Tomáše Petříčka ve funkci ministra zahraničí, komunikoval ohledně příprav své cesty do Moskvy s prezidentskou kanceláří. Potvrdil to vedoucí zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák, který dokonce začal chystat podklady pro prezidentské pozvání Vladimira Putina do Prahy.
„Bavili jsme se o tom, že by to byla jedna z možností, kdy by tehdejší ministr zahraničí na nějaké odpovídající úrovni v té Moskvě, pokud by tam vůbec jeli, mohl to pozvání prezentovat,“ řekl před dvěma týdny Seznam Zprávám Rudolf Jindrák. „Měli jsme to pozvání napsané, ale nedošlo k tomu. Ani to nebylo odesláno, ani předáno.“
Hamáčkova cesta do Moskvy, kde měl pozvání pro Putina předat, byla totiž odvolána v sobotu 17. dubna ráno, poté, co premiér Andrej Babiš veřejně svému vicepremiérovi Hamáčkovi vzkázal, ať cestu zruší. Společně pak večer oznámili podíl Ruska na výbuších ve Vrběticích.
Kdo z Hradu se podílel na cestě do Moskvy?
Podle informací Seznam Zpráv se v Hamáčkově cestě do Moskvy měl angažovat i poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý, muž s diplomatickým pasem a bohatými zkušenostmi v Ruské federaci, kde sám dlouhodobě působil. V minulosti se několikrát s prezidentem Zemanem přímo účastnil i schůzek s Vladimirem Putinem.
„Snažně prosím, já se k tomu nechci vůbec vyjadřovat. Děkuju. Opravdu. Moc se vám omlouvám. Já nemám co schovávat, ale opravdu se k téhle věci nechci vyjadřovat,“ žádal Martin Nejedlý, když mu Seznam Zprávy před dvěma týdny položily dotaz, zda s Janem Hamáčkem osobně cestu do Moskvy řešil.
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bude ve zjišťování, co se dělo ve vládě i na Hradě v období před 17. dubnem a po něm, pokračovat příští středu 2. června. Senátoři si zvou jak vicepremiéra Jana Hamáčka, tak ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, která – jak uvedl prezident Miloš Zeman – je zdrojem jeho informací o vícero vyšetřovacích verzích v kauze Vrbětice.
„Marie Benešová mi řekla, že má i třetí verzi – může jít o zakrytí manka,“ uvedl v neděli v rozhovoru pro Frekvenci 1 Miloš Zeman.
S přispěním Kristiny Cirokové
