Článek
„Nebylo to pro mě zásadní rozhodnutí,“ říká Vladimír Franz na otázku, jestli nelituje, že dal tehdy přednost Miloši Zemanovi před Karlem Schwarzenbergem. „Je to jako když jedu tramvají z Anděla na Újezd a rozhodnu se, jestli pojedu devítkou nebo patnáctkou.“
Zeman ale podle něj naplňuje to, jaký prezident musí být: „Ten člověk musí být do jisté míry asociál, aby mohl patřit všem.“
Vladimír Franz, profesí malíř a hudební skladatel, v rozhovoru dále mluví o tom, že se mu podpora Zemana vymstila: Po 165 divadelních inscenacích, k nimž napsal hudbu, přestaly chodit zakázky od divadel.
Franz se v období od prezidentské volby věnuje skládání symfonické hudby (s Pražským komorním orchestrem v Rudolfinu uvedl Pražské divertimento, na festivalu Bohemia Cantat v Liberci vystoupil s „kapesním oratoriem“ s názvem Prezidentská volba), malování a vystavování velkých pláten. Ve spolupráci s Národním filmovým archivem se podílí na digitální obnově díla výtvarníka Jiřího Trnky. Kromě toho dál přednáší na pražské AMU a nově i na univerzitě v Ústí nad Labem.
Na podzim 2013 byl v Mexiku hostem celoamerického summitu na nejvyšší úrovni Ten World Leaders, kde pod vlivem svých zkušeností z prezidentské kampaně vystoupil s projevem o hledání alternativních možností volebních systémů.
V rozhovoru pro Seznam, který najdete ve videu nahoře v tomto textu, dál mluví mimo jiné o svých tetováních a o tom, zda od prezidentské volby na jeho těle „něco“ přibylo.
