Článek
Informovalo o tom Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice v článku publikovaném v prestižním vědeckém časopise Science. Značný podíl na tomto úspěchu mají bezesporu olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Přečtení dědičné informace pšenice bylo dlouhou dobu považováno za nemožné kvůli její enormní velikosti, která je až pětkrát větší než u člověka. „Zejména v roce 2005, kdy se s touto prací začínalo, se situace zdála neřešitelná. Geniální metoda našich kolegů z Ústavu experimentální botaniky, kteří dokázali ten genom vzít a rozdělit jej na 21 chromozomů, však umožnila řešení tohoto projektu,” uvedl ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Martin Vágner.
Genom pšenice seté se totiž skládá ze tří podobných subgenomů a většinu genomu tvoří mnohokrát se opakující úseky DNA. Vědci ze 73 vědeckých pracovišť tak museli dědičnou informaci číst po malých úsecích, což ztěžovalo její správné sestavení.
Pracoviště v Olomouci hrálo v mezinárodním projektu klíčovou roli. Zdejší vědci byli na počátku třídění chromozomů, vyvinuli metodu třídění pomocí průtokové cytometrie, která umožnila rozdělit velkou a složitou dědičnou informaci na menší části – chromozomy, což zjednodušilo čtení DNA a pořádání přečtených úseků.
Rozluštění celého dědičného kódu pšenice poskytne šlechtitelům nové možnosti pro řešení závažných problémů souvisejících s potravinovou bezpečností. Pšenice je základní potravinou pro více než třetinu světové populace.
„Pro lidstvo je to obrovská šance urychlit šlechtění nových odrůd pšenice, které zajistí dostatek potravin pro světovou populaci. Na zeměkouli neustále lidí přibývá, v roce 2050 nás bude až o 2 miliardy více, to znamená vyprodukovat o 60 procent více potravin. To se bez pšenice nezvládne, protože patří mezi hlavní suroviny,” sdělil vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV prof. Jaroslav Doležel.
